Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy obrazů a kreseb Josefa Mžyka

14. 9.-10. 10. / Galerie Peron / Kresba

Do 10.10.2015 bude v Galerii Peron, U Lužického semináře 12, Praha 1, přístupná výstava obrazů a kreseb Josefa Mžyka.

Výstava obrazů, které autor vytvořil pro své vlastní potěšení mezi takzvanou vážnou tvorbou na různé desky, kartony, krabice a obaly. Vystavena díla jsou výsledkem vzácných chvilek, kdy se malíř oprostil od svých momentálních povinností a začal malovat z čisté radosti bez pocitu odpovědnosti, proto působí velmi svěže a uvolněně.

Josef Mžyk

1944 (2. 2.) narozen ve Vídni jako jedno z dvojčat. Otec – letecký inženýr Werner Hammerschmiedt (+ 1956). Matka Anna se koncem války přestěhovala do Opavy, kde se roku 1959 provdala za Rudolfa Mžyka; synové dostali adoptivní jméno „Mžyk“.

1962-1966 studium na Umělecko-průmyslové škole v Uherském Hradišti na oboru monumentální a dekorativní malby. Vytváří cykly romantických perokreseb (stromové aleje, hřbitovy), prostoupené tíživou melancholií. Romantismus jej přivádí také k šermu, kterému se věnuje celoživotně (na doprovodných fotografiích ve skriptech dr. Pavla Plcha předvádí šermířské pózy v kostýmu ze Shakespearova dramatu Romea a Julie; více než 20 let spolupracoval při výuce šermu na pražská divadelní fakultě). Pro jeho školní malířské kompozice je příznačný odtažitě dekorativní, plošný styl a světlá, bohatě diferencovaná barevnost. Tato malba z první poloviny šedesátých let 20. století – bez znalosti americké malby – je z formálního hlediska utvářena na principech, jakými se vyznačuje americký pop-art!

1967-1973 studium na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Vojtěcha Tittelbacha, pak na grafické speciálce Ladislava Čepeláka. Vytváří expresívní, monochromní malby s figurální tématikou (převážně portréty) a dynamické kresby, převáděné i do techniky suché jehly a litografie. Studium ukončil cyklem barevných, plošně koncipovaných litografií. Po absolutoriu se zabýval litografií i serigrafií.

1968 ve Vatikánu v kostele sv. Anny svatba s Marií, studentkou filozofické fakulty Univerzity Palackého (oboru historie, teorie a výchovy umění). Pod dojmem pobytu v Itálii vznikají fantazijní dějové vize z městského interiéru nebo práce s biblickou tématikou. Vzniká i série kresebně uvolněných litografií, ale vedle toho i suchých jehel utvářených deskriptivně přesnou kresbou, zachycujících scény z každodenního života.

1969 narození dcery Alice. Autor vytváří cyklus expresívních kreseb a litografií a téma Matka, Dítě, zabývá se i portrétní tvorbou.

Počátkem 70. let dominuje tematika toalet, v nichž je kladen důraz na barevně kompoziční řešení grafických listů.

1972 výměnný studijní pobyt na tbiliské Akademii výtvarného umění v Gruzii. 1973 narození dcery Kláry. V 70. letech dochází k navázání na práce z dob středoškolských studií: pop-artistní vlna podpořila Mžykovu malířskou tvorbu, prostoupenou novou monumentalitou a údernou, plošnou barevností. Vzniká cyklický soubor obrazů zachycujících předměty z denního života (křesla, žena a její toaleta, zátiší). V grafické tvorbě na závěr studií, ukončených roku 1973, se jako jeden z prvních v Čechách věnoval serigrafii s dominujícím barevně plošným řešením (cykly Žena).

1974 tvorba obrazů bez přípravných kreseb, malovaných s důrazem na barevně kompoziční řešení – s absencí figury. Dominujícím tématem se stávají Stroje (počítače).

1974-1975 vyučoval kresbu na Střední průmyslové škole grafické v Praze. Vytvářel odosobnělé kresby integrovaného, vybroušeného stylu: Disciplinovanost vůle, spjatá s kontemplací, je příznačná pro pečlivé, kultivované práce s vegetativní i figurální tématikou. Podkladem malby se stávají pečlivé, propracované kresby; obrazy získávají na kompoziční i kresebné složitosti.

1975 první samostatná výstava v Mánesu v Galerii mladých (tematika Křesla, Toaleta). Vernisáž neproběhla bez problémů – z předsednictva Svazu výtvarných umělců vycházely signály o projednávání zákazu výstavy, vybočující z linií socialistické tvorby. Úměrně situaci výstavu veršem a tanci spoluzahajoval svérázný model z pražské Akademie výtvarného umění, Jožka Mrázek-Hořický. Od roku 1976 má svobodné povolání, věnuje se malbě a grafice. V jeho ateliéru Na mlynářce v Praze – Košířích (kde dříve údajně maloval Václav Brožík) a zejména v dalším ateliéru ve vile v Hradešínské ulici na Vinohradech začaly být pořádány výstavy nekonformních umělců a mladých autorů (A. Šimotová, S. Kolíbal, J. John, J. Svobodová, S. Zippe, výstava 10 malířů, Konfrontace ad.) a byly pořádány přednášky. Výstavy navštěvují americký velvyslanec v ČSSR, francouzský kulturní atašé, ale také ředitel Národní galerie a na druhé straně řada známých disidentů.

1981 začíná vytvářet monumentální realizace pro architekturu technikou malby polyuretanovými barvami na hliníkové desky. První realizace – monumentální malba Zahrada – (vytvořená jemným japonským štětcem polyuretanovými barvami) pro Domov důchodců v Praze – Bohnicích.

1981-1982 studium na École des Beaux-Arts v Paříži v ateliéru profesora Oliviera Debré. První samostatná výstava v Paříži a účast na kolektivních výstavách v Paříži a jinde ve Francii. Francouzský pobyt, ale také prostředí vinohradského ateliéru ovlivnilo atmosféru obrazů: estetické principy jasu a barevné harmonie promítající se v cyklech Zahrad.

1984 další půlroční studijní pobyt v Paříži, s účastí na výstavě stipendistů.

1985 – 1986 samostatná putovní výstava po Francii – Paříž, Nimes, Caen, Rouen, aj.

1987 začíná soustavnější knižní i časopisecká ilustrační tvorba. Dochází k odklonu od iluzívnosti směrem dynamické malbě polyuretanovými barvami na kartón : převládá gestická složka tvorby, údernost, deformace a nedokončenost, podmíněná subjektivní motivací.

1990 v Mžykově malbě nastává výraznější změna, vedoucí k rytmizované organizaci abstraktních forem. Plošná, výrazně barevná plocha je ohraničována s kresebnými liniemi. Vzniká řada obrazů s prostupujícími se vegetativně-organickými prvky. Podobně jako v 80. letech celá 90. léta pokračovaly každoroční cesty do Francie.

1992 po restituci vily v Hradešínské ulici č. 2 Mžyk dostává písemnou nekompromisní výpověď z ateliéru od nového majitele, ing. Martina Kubelíka, aby uvolnil místo rakouskému malíři.

1992 Mžyk začíná pracovat v malých prostorách dřívějšího ateliéru Jiřího Koláře v Nekázance 10 v Praze. Vzniká řada obrazů z cyklu komiks.

2001 studijní pobyt v USA.

2003 Mžyk začal působit v ateliéru (po Václavu Boštíkovi) v Pařížské ulici č. 7 v Praze.

Dcera Alice, historička umění, působila jako kulturní atašé Českého velvyslanectví ve Švýcarsku, nyní v Německu.
Dcera Klára je sochařka a malířka, Mžyk s ní opakovaně vystavoval.
Manželka doc. PhDr.Marie Mžyková, CSc., historička umění, vydavatelka a šéfredaktorka časopisu Cour d´honneur /hrady, zámky, paláce.
Její specializací je francouzské umění a dále malířství 19. století.

CENY

1986 – Zlatá mísa – dva obrazy pro československý pavilon EUROFLORA,
Janov (Itálie; architektonická spolupráce arch. P. Zeman.

1996 – Masarykova cena za malbu, udělená Českou akademií věd.

www.mzyk.cz



Fotografie z výstavy