Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Nadání je touha: Friedl Dicker-Brandeis a výtvarný vzdělávací experiment

Do 13.4.2018 bude v Rakouském kulturním fóru, Jungmannovo náměstí 18, Praha 1, v obou patrech zdarma přístupná zajímavá výstava Nadání je touha: Friedl Dicker-Brandeis a výtvarný vzdělávací experiment.

„Bylo velmi důležité, abych věděla, že existuje, že žije. Síla svobody. V jejím způsobu výuky bylo něco, co nám na okamžik dávalo pocit bezstarostnosti.“ Tak vzpomíná Helga Pollak-Kinsky, která jako dítě žila v terezínském ghettu, na Friedl Dicker-Brandeis, jednu z nejvšestrannějších představitelek meziválečné středoevropské avantgardy.

Friedl Dicker-Brandeis a jejímu výtvarnému vzdělávacímu experimentu, který nepřestává navzdory tragickým okolnostem fascinovat nejen progresivní komplexností, ale též využitelností v rámci současného systému vzdělávání, je věnována výstava RKF, která vznikla za podpory Židovského muzea v Praze. Tento experiment je na jedné straně stále častěji konfrontován s radikálním omezováním kreativních předmětů a na straně druhé musí brát ohled na stále složitější potřeby dětí vyplývající z traumat, jež jsou důsledkem života ve světě sociálních nejistot, válečných a ozbrojených konfliktů, uprchlictví a migrace.

Friedl Dicker-Brandeis se narodila ve Vídni v roce 1898 do buržoazní židovské rodiny. Byla jednou z nejúspěšnějších studentek na Bauhausu ve Výmaru. Věnovala se grafice a sochařství, navrhovala nábytek i šperky. Její velkou vášní však byla malba. Během svého života využila svého vzdělání pro podporu uměleckých schopností dětí. Poté, co byla v roce 1942 deportována do terezínského ghetta, pokračovala v práci v místních dětských domovech jako vychovatelka a učitelka výtvarné výchovy, a to navzdory zákazu výuky. Malováním sice nemohla zachránit životy dětí v Terezíně, ale podařilo se jí tyto děti denně přenést do jiného, lepšího světa bez hladu, nemocí a strachu. Sama byla ve věku 46 let zavražděna 9. října 1944 v Osvětimi-Birkenau. Před svým odchodem do Osvětimi však nechala v kufru na půdě ukrýt stovky dětských výtvarných děl, která se po válce dostala do pražského Židovského muzea, z nichž jsou mnohé prezentovány na výstavě jako výsledek její usilovné pedagogické práce v extrémních podmínkách nacistického koncentračního tábora – ghetta Terezín.

Rakouské kulturní fórum v Praze si jako součást Rakouského velvyslanectví v České republice klade za cíl přispět ke zprostředkování věrného a obsáhlého obrazu Rakouska na poli kultury. Vedle prezentace rakouského výtvarného umění, designu, architektury, hudby, literatury, divadla, filmu, nových médií, vědy, vzdělávání, publicistiky a dalších oborů vystupuje Rakouské kulturní fórum jako pojítko mezi rakouskou a českou kulturou, ale i kulturami dalších zemí.



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy Nadání je touha: Friedl Dicker-Brandeis a výtvarný vzdělávací experiment