Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Eden – Koblasova země

Do 4. 10. 2015 bude v Domě u zlatého prstenu GHMP, Týnská 6, Praha 1, přístupná zajímavá výstava Eden – Koblasova země. Jedná se o zveřejnění umělcova daru galerii.

Obdobně jako je tematicky a myšlenkově bohaté sochařské dílo evropsky uznávaného umělce Jana Koblasy (1932), je též ideově neobyčejně podmanivá a výrazově mnohotvará jeho grafická tvorba. Věnuje se jí přes padesát let a i ona si od počátku udržuje nekonvenční pojetí přítomného světa a života člověka, jež jsou její páteří. Umělcův projev jde v tomto svém vyjádření napříč časem a čerpá z nejrůznějších podnětů: od archetypických přes mytické, biblické, literární, hudební po tep současného světa, a to s úmyslem vyjádřit podstatu věcí a jevů – pokusit se uchopit různorodost života a světa v celistvosti jako jedno velké Theatrum mundi.

Přítomná výstava, nazvaná podle jednoho z cyklů gestických monotypů, představuje ukázky z umělcovy rozsáhlé grafické tvorby, jejíž určitou část daroval do sbírek Galerie hlavního města Prahy. Zahrnuje údobí od konce 50. let po současnost a tvoří ji soubory monotypů, figurálně nefigurativních serigrafií, dřevořezů a počítačové grafiky; ty také určily tematické rozčlenění expozice. Záměrem bylo ukázat méně známé a dosud nezveřejněné grafické listy. Týmž úmyslem se řídil i výběr několika sochařských děl, která výstavu ideově a tematicky akcentují. Z nichž k dosud nevystaveným patří soubor sedmi plastik Plazit jazyk z roku 1970, provedený v umělé hmotě a v keramice, nebo dva zářivě bílé carrarské mramory Niké z let 1984 a 1985. Z grafických děl zde mají v tomto ohledu svou premiéru početné série gestických monotypů Babylon a Labyrint z roku 1958, cykly Eden – Koblasova země (1961), Maketa mého mozku (1962), Ohniska bolesti (1963–1964), Figura (1963) a další monotypy. Rovněž poprvé jsou v úplnosti vystavené serigrafie cyklů Staré ženy. Pocta Františku Halasovi a Françoisi Villonovi z roku 1969, Plazit jazyk (1971) a Totentanz. Pocta A. Strindbergovi (1970). Zastoupeny jsou rovněž velké, povětšině neznámé celky barevných a černobílých dřevořezů z 60., 80. a 90. let 20. století: Chaos, Zasažen bleskem, Oběť a další tisky.
Opomenuta není ani umělcova počítačová grafika, které se věnuje od roku 2003. Rovněž poprvé jsou zde vcelku představeny monotypy kombinované malbou z cyklu Modrá krev (1964–1965), které Galerie hlavního města Prahy získala záborem po umělcově odchodu do zahraničí v roce 1968.

Výstavu doprovází česko-anglická publikace Jan Koblasa grafika prints, kterou v létě roku 2014 vydalo nakladatelství Karolinum.

Kurátorka: Mahulena Nešlehová

Koncepce a řešení výstavy: Mahulena Nešlehová, Jan Koblasa
Kurátorka: Mahulena Nešlehová
Koordinace: Olga Malá
Grafické řešení: Jiří Příhoda
Redakce textů: Marta Nožková
Anglický překlad: Adrian Dean
Vzdělávací programy: Lucie Haškovcová, Markéta Slachová Goldová
Instalace a produkce, vedoucí: Diana Brabcová
Propagace: Barbora Gallová, Miroslav Koláček, Alice Lenská, Michaela Vrchotová
Partner výstavy: Skupina ČEZ
Poděkování: Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích za poskytnutí podpory při instalaci
výstavy
Rovněž děkujeme:
Galerii výtvarného umění v Chebu
Galerii Zlatá husa Praha
Muzeu umění Olomouc
Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích
Mediální partneři:, A2, Art and Antiques, Artalk.cz, ArtMap, ArtMix, ČRo Vltava, Literární noviny, Pražský
deník, Radio 1, Rádio Classic



Fotografie z výstavy