Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž velké souborné výstavy Milana Beránka (*1936)

Do 5.11.2017 bude v Arthouse Hejtmánek, Krupkovo náměstí 3, Praha 6 (1 stanici busem 131 od metra Hradčanská na Sibiřské náměstí), přístupná opravdu krásná a instalačně bohatá souborná výstava Milana Beránka (*1936).

Vliv Marcela Duchampa a Henryho Moorea, u nás pak třeba Karla Nepraše, Zbyňka Sekala nebo Libora Fáry. A také éry komunismu, k níž jako člověk i umělec zaujímal celý život nesmiřitelný postoj. To vše odráží dílo Milana Beránka (1936), pozoruhodného výtvarníka a sochaře, signatáře Charty 77. Své první samostatné výstavy se dočkal až nyní, v jednaosmdesáti letech. Výběr z jeho celoživotní tvorby představí od 5. října do 5. listopadu galerie Arthouse Hejtmánek v Praze-Bubenči.

Beránkovy plastiky, kolorované objekty i asambláže ze dřeva by přitom nejspíš skončily v kontejneru. Doslova na poslední chvíli – krátce před stěhováním Milana Beránka z jeho třípokojového bytu – je odtud zachránil galerista, sběratel a akademický malíř Tomáš Hejtmánek. Spolu s umělcovými básněmi, dobovými fotografiemi a nově natočeným filmovým dokumentem se tak dílo osobitého a mimořádně kreativního autora vůbec poprvé představí veřejnosti. Výstava bude otevřena denně od 10 do 18 hodin, uzavřena bude pouze v den státního svátku 28. října. Její prohlídka je zároveň ojedinělou příležitostí k návštěvě bubenečské vily ze 17. století, kde sídlí galerie a aukční dům.

Zážitek z výstavy i prostoru

„Milan Beránek vytvořil mnoho děl velmi kvalitních, často ironických vůči vládě jedné strany, takže by byla velká škoda, aby on i jeho práce upadli v zapomnění. Mým cílem je jeho dílo nejen důstojně prezentovat, ale dostat ho i mezi sběratele a do galerií,“ říká Tomáš Hejtmánek, který je i autorem výstavy.

On sám se jako galerista i majitel významného aukčního domu specializuje právě na objevování neznámých či neprávem opomíjených autorů. K těm patřil i sochař Jaroslav Horejc, na jehož loňskou úspěšnou výstavu v Arthouse Hejtmánek nyní Beránkova retrospektiva navazuje.

Výstava je instalována v ateliéru a v přízemí domu. Jedna z místností připomíná i část umělcova bytu: zařízena je podobně jako pokoj v paneláku, kde Milan Beránek žil a pracoval.

Vedle Beránkových děl je tak zážitkem také jejich originální instalace ve stylově zařízené vile. Ta ukazuje, jak noblesně a vkusně lze kombinovat staré umění se současným designem.

Nový život starých věcí

Tradičním materiálem v Beránkově tvorbě je sochařská plastelína, díky níž byl schopen naprosto přesně a zároveň svobodně realizovat své představy jak v plastických skicách, návrzích pro větší sochy, tak i ve svébytných drobných figurálních námětech. Zachycoval biblická témata nebo citové stavy (témata strachu a nejistoty), zápasy či splynutí nebo jen abstrahoval při zkoumání geometrických vztahů a průniků.

Další neméně významnou a zajímavou částí Beránkova díla jsou objekty sestavené převážně z nalezených věcí. Od šedesátých let soustavně vyhledával předměty, jimž dával nový smysl. Věcem často odsouzeným k zániku tak dával nový život. Název díla pak většinou vtipně podtrhoval zvolený námět, nezřídka se díla jevila jako sarkastická odpověď na soudobou politickou situaci. Nově vytvořené objekty zpočátku koloroval jen černě, postupně uplatňoval i další barvy, především červenou a žlutou.

Texty a básně

Nemalou část umělcovy tvorby tvořily také básně, kterým se věnoval celý život. Najdeme zde básně milostné i takové, které reagují na společenské dění, všechny však vypovídají o člověku nesmírně citlivém. Mezi Beránkovými krátkými básněmi můžeme objevit velmi zajímavé experimentální texty.

Líbit se moje tvorba nemá a ani nechce. Porozumění a spříznění je mou snahou. Hledám a poznávám, snažím se pochopit a mám obavu o život svůj i život ostatních. Každého, kdo vědomě, bez viny, je dobrý nebo zlý s vlastním osudem, který přetváří dle svých schopností, a světla, za kterým v životě jde,“ poznamenal si Milan Beránek o své tvorbě v srpnu 1984.

Výstavu doprovází katalog s bohatou obrazovou přílohou z umělcova díla, včetně jeho poezie.

Milan Beránek. ARTHOUSE HEJTMÁNEK, galerie a aukční dům, Goetheho 17/2, 160 00 Praha 6 – Bubeneč. Do 5. listopadu 2017, otevřeno denně (kromě státního svátku 28. října) od 10 do 18 hodin, vstupné 80 Kč (poloviční 40 Kč, rodinné 120 Kč)

www.arthousehejtmanek.cz

KDO JE KDO

Arthouse Hejtmánek, galerie a aukční dům, působí na české kulturní scéně od roku 2012. Nejbližší večerní aukce se koná 30. listopadu a bude určena náročným klientům, investorům a sběratelům. Mimořádnou péči v Arthouse Hejtmánek věnují předaukčním výstavám, instalovaným tak, aby co nejvíce zaujaly návštěvníky. Náplní galerijní činnosti je poskytovat českým i zahraničním sběratelům profesionální a odborné posudky a konzultace při zakládání sbírek, restaurování a konzervování děl. Mimo to se galerie také věnuje mecenášství a pořádání výstav. Specifickou atmosféru místa v pražské Bubenči navozuje instalace umění v klasicky vybaveném interiéru historického domu, propojeného se současným uměním, který renovovali manželé Marie a Tomáš Hejtmánkovi.

Milan Beránek se narodil 30. března 1936 v Dražůvkách na Moravě. Jeho otec byl v době heydrichiády zatčen a v roce 1943 popraven, matka byla nasazena na nucené práce v průmyslu a s malým Milanem pak jen náhodu unikli smrti při bombardování Hodonína, kde spolu na sklonku války žili. V letech 1951–1955 studoval na Vyšší průmyslové škole v Břeclavi a během ubíjející vojenské služby se dostal ke své první výtvarné práci: vytvářel objekty z plastické hmoty, určené k pečetění vojenských skladů. Sklady musel jako vojín bedlivě hlídat, třebaže v nich nebylo nic k odcizení.

Po absolvování Výtvarné školy Jaroslava Kvapila v roce 1961 jej sílící zájem o umění přivedl do Prahy, kde se zapsal na Lidovou akademii umění. Spolu s dalšími umělci (Václavem Skalickým, Karlem Benetkou, Martou Řežábkovou, Jiřím Němcem a teoretikem Jaroslavem Hlaváčem) založili v roce 1966 skupinu Nezávislí, s níž vystavoval až do konce 60. let 20. století. Byl rovněž členem výtvarné skupiny Tvar Praha, která měla výstavní prostory v budově OD Kotva, Nerudově ulici, divadle Semafor či na Karlštejně. Obživu mu však zajišťovalo i nadále jeho technické vzdělání, pracoval jako revizní technik u Technického opravárenského závodu potravin Praha. V roce 1969 se v Brně žení s Věrou Navrátilovou, manželství však vydrželo pouhé tři roky.

Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy ho komunistický režim zasáhl v plné síle. To vedlo Milana Beránka k tomu, že si ještě víc rozuměl s lidmi, kteří se proti politické situaci odvážili protestovat. Spřátelil se tak například s Václavem Havlem, Václavem Malým, Petrem Uhlem a dalšími výraznými osobnostmi z okruhu tehdejších disidentů. Účastnil se setkání na Hrádečku a stal se signatářem Charty 77. V jeho bytě načas sídlilo také samizdatové nakladatelství (nynější Libri prohibiti).

V letech 1985–1987 absolvoval pomaturitní studium na Výtvarné škole Václava Hollara. Po změně režimu v roce 1989 byla část jeho prací vystavena v sídle Libri prohibiti – v knihovně, kterou začal na počátku 90. let budovat Jiří Gruntorád, Beránkův blízký přítel.

Beránkovo rozsáhlé dílo, čítající zhruba 700 sochařských objektů, stovky básní a dalších předmětů, zachránil před téměř jistou zkázou galerista Tomáš Hejtmánek. Milan Beránek mu je svěřil do opatrování. Stalo se tak po návštěvě výstavy sochaře Jaroslava Horejce, kterou manželé Hejtmánkovi ve své galerii uspořádali. První ucelenou výstavu v galerii Arthouse Hejtmánek, představující Beránkovo pozoruhodné dílo zde uvidíme od 5. října do 5. listopadu 2017.



Fotografie z výstavy