Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Paulina Skavova – Par Force

Do 31.12.2020 se můžete v (A)VOID Gallery, Rašínovo nábřeží, Praha 2 (pod Tančícím domem, v oblouku v nábřežní zdi č. 10, u přístaviště parníků), podívat na velmi zajímavou a zneklidňující výstavu soch Pauliny Skavové – Par Force.

Text kurátora výstavy Jana Kunze:

Láska je lovec, dívka je laní a laň se lovci neubrání

Lov byl odpradávna součástí lidské společnosti a jejich dějin. Díky své rozsáhlé mytologii a přirozené posvátnosti lesa a divočiny byl od počátku věků také tradičním a vděčným námětem pro uměleckou tvorbu. Dříve přirozený akt, ke kterému patřily rituály k uctění zvířete a kompletní spotřeba všech částí úlovku, se díky myšlenkovým posunům moderní společnosti dostal do kontroverzní roviny. Díky lovu však vzniklo mnoho zvyklostí a obyčejů, které jsou udržovány dodnes. Přestože primárně byl vždy určen k získávání potravy, a tedy k zachování vlastního života na úkor kořisti, byl často zobrazován jako posvátný a v určitých obdobích i romantický. S lovem jako tématem byl v minulosti spojen vznik nekonečné řady výtvarných a hudebních děl. Stejně dlouho jako je lov spojen s nutností obstarání potravy a tedy biologickým přežitím, je i symbolem vzájemné reakce mezi mužem a ženou, pevně spojený s vášní, erotickou přitažlivostí a přežitím v rámci rodu. Přesně k tomu odkazuje i cyklus, ve kterém jsou torza a postavy ženy, ozdobené antilopími nebo mufloními rohy, naaranžovaný jako lovecké trofeje.  V době celosvětového hnutí Metoo cíleně provokativní a genderově nekorektní.  Sexuální fetišismus pak evokují černé vyleštěné postavy působící jak oblečené v latexu. Magie smrti a sexualita, obojí nacházíme v různých podobách, propojeních a souvztažnostech i ve stejnojmenné výstavě sochařky Pauliny Skavove. Panenská bohyně lovu Artemis, která přebývala v lesích s nymfami a smečkou svých loveckých psů, na výstavě podobněná jako zlatavá štíhlá kráska korunovaná parožím, by zcela jistě nosila spodní prádlo, které autorka vyrábí z těch nejjemnější probarvených prachových pírek divokých ptáků. Avšak byl by na omylu ten, který by očekával povrchní a vyzývavou sexualitu, cítíme zde spíše jemnější úroveň smyslnosti, která nepostrádá nadsázku, humor, romantickou pohádkovost a ozvěny dávných mýtů.

Paulina Skavova patří k výjimečným autorkám, kterých je na současné české sochařské scéně jako šafránu. Ve svém díle navazuje na to nejlepší z českého figurativního sochařství a stejně tak nezapře ovlivnění historií. Prvotní inspirace zpracovává po svém, s přirozeným vtipem a emancipovaným ženským pohledem na současný svět.  Není náhodou, že díky této empirii a citu pro monumentální provedení je často oslovována při obnově historických soch a památníků. Svou imaginaci rovněž uplatňuje i v práci pro české a zahraniční filmy. Její díla mají vysoký umělecko-řemeslný standart, který u dnešních mladých výtvarníků už dávno není samozřejmostí.  Od počátku výtvarných studií vykazovala silné zaujetí svým dílem, vysokou míru zručnosti a výjimečné pracovní nasazení. Snad právě i díky tomu měla štěstí na učitele z řad legendárních profesorů. Na pražské Akademii výtvarných umění navštěvovala ateliér Karla Nepraše a po jeho smrti pokračovala v ateliéru intermediální tvorby Milana Knížáka. Po dokončení akademie získala státní švýcarské stipendium a absolvovala postgraduální studia na Hochschule für Gestaltung und Kunst Luzern. Bezprostředně po návratu se stala asistentkou v grafické škole Vladimíra Kokolii.

U svých děl autorka akcentuje estetiku, která může být pro někoho až na samé hranici snesitelnosti. Svou tvorbu tak dostává až na pomezí designu, ale současně zachovává určitou teatrálnost, důraz na detail a popisnost. Kontinuálně, ale přitom moderně a poučeně navazuje na odkaz nejvýznamnějšího představitele českého barokního sochařství Matyáše Bernarda Brauna a představitele monumentálního realismu  Josefa Václava Myslbeka. V díle Pauliny Skavové se dotýkáme něčeho podvědomého a archetypálního. Ozvěny dávných mýtu a legend, tragičnost smrti, uctívání zvěře i lesa, kouzelná božstva, magické a osudové ženy. Nezbývá než popřát dobrý lov! Ať vám slunce stále svítí do zad a ať zastihnete kořist nepřipravenou, ale pamatujte, bývá větší potěšení z lovu než z úlovku.

Jan Kunze
kurátor výstavy
….
Všechny fotky z výstavy: Vojta Vlk, fotky z vernisáže: Helen Čubová a Lukáš Hamáček.


Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž Paulina Skavova – Par Force