Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Lubomír Přibyl: Liniemi k prostoru (práce z šedesátých let)

17. 1.-23. 3. / Museum Kampa / Malba

Do 23.3.2020 bude v Muzeu Kampa, U Sovových mlýnů 2, Praha 1, přístupná zajímavá a krásná výstava Lubomír Přibyl: Liniemi k prostoru (práce z šedesátých let). Všechny fotky z výstavy: Honza (omluvte prosím omezenou kvalitu).

Museum Kampa připravilo výstavu mezinárodně uznávaného autora Lubomíra Přibyla. Výstava je zaměřena na autorovu tvorbu z období sklonku 50. a 60. let 20. století a mapuje klíčovou etapu Přibylovy tvorby, kdy strukturální abstrakci vystřídal zrod racionálně orientovaných tendencí.

Lubomír Přibyl (*1937) patří do okruhu autorů pracujících s reduktivní formou. Na výtvarné scéně je činný od konce padesátých let. Zážitek z návštěvy zkušebny přístrojů vysokého napětí v Běchovicích v roce 1959, prostor zaplněný světlem elektrických výbojů obrátily jeho zájem od biomorfních a archetypálních témat (Figura, 1955; Antropomorfní figura, 1959) k fyzikálním a geometrickým zákonům. Protiklad dvou pólů jej inspiroval k cyklům Rovnováha a Prostorová diagonála, které během šedesátých let rozpracovával v řadě variant.

V počátcích šedesátých let Přibyl definitivně zaměnil plátno za pevnou desku. Obrazovou plochu nejdříve vysypával pískem a utvářel v něm lapidární útvary, jako jsou paraboly, segmenty či linie (Rovnováha – prostorová diagonála, 1962–1963). Zajímalo ho napětí mezi ostře řezanou hranou a amorfními přechody ploch (Segmentová diagonála – Amplituda, 1965; Šroub – Zakřivený prostor, 1965). Povrch obrazů překrýval černou olejovou barvou nebo plátky aluminia. Monochromatickým kontrastem mezi strukturálními poli z písku a hladkými plochami Přibyl předložil svůj určující „koncept zpřítomňovat prostřednictvím artikulace plochy imaginární prostor“, jak uvedl teoretik Jiří Valoch.

Od poloviny šedesátých let Lubomír Přibyl vytváří obrazy, v nichž místo pískové struktury využívá systém šňůr. V předem stanoveném uspořádání provrtává podkladovou plochu a jednotlivými otvory šňůry provléká a fixuje k podkladu, takže utvářejí kompaktní texturu. Touto věcnou a do velké míry originální metodou umělec opět vytváří iluzi trojrozměrného prostoru, který je buď velmi jednoduchý, budovaný lomenými a zhuštěnými diagonálami (Třikrát lomená prostorová diagonála – Hrot, 1968; Zhuštěná diagonála, 1967), či prostorovými plány, ale může být i komplikovaný, vyrůstající z řezu a posunů trojrozměrných těles.

Paralelně se šňůrovými obrazy vznikají v Přibylově ateliéru otisky materiálových textur – juty, papíru, rybářské sítě nebo provazů. Koncepčně významné jsou zejména ty, v nichž umělec volně pohodil konce rovnoběžných šňůr a fixoval je na matrici přesně v poloze, v jaké dopadly. Tematizoval tím nejen komplementaritu principu záměru a náhody, řádu a jeho rozvolnění, ale také důležitý aspekt vlastního myšlení, totiž Valochem definovanou „podvojnost“ v chápání obrazu jako plošné konfigurace a zároveň prostorové iluze.

Komorní přehlídka v Museu Kampa nazvaná Liniemi k prostoru mapuje klíčovou etapu Přibylovy tvorby, která se odvíjela v progresivní době sklonku padesátých a průběhu šedesátých let 20. století. Tehdy strukturální abstrakci střídal zrod racionálně orientovaných neokonstruktivních tendencí. V jejich rámci představuje Přibylovo dílo specifický a doposud ne zcela doceněný fenomén. Charakterizuje jej především věrnost jasně vymezenému programu, v němž se prolíná silně konceptuální uvažování se smyslem pro materiál a experiment. Není divu, že se již v roce 1961 umělec zúčastnil mezinárodní přehlídky ve slovinské Lublani a zapsal se do povědomí zahraničních teoretiků. Ti Přibylovo dílo sledovali a kontinuálně prezentovali na kolektivních i samostatných výstavách, a to i v dobách, kdy československou kulturu ochromily důsledky normalizace.

Text: Ilona Víchová



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž Lubomír Přibyl: Liniemi k prostoru (práce z šedesátých let)