Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž letní výstavy výtvarného spolku Jednota umělců výtvarných 2018

24. 7.-5. 8. / Nová síň / Malba

Do 5.8.2018 bude v Galerii Nová síň, Voršilská 3, Praha 1, přístupná zajímavá tradiční letní výstava výtvarného spolku Jednota umělců výtvarných 2018.

Všechny fotky z výstavy i vernisáže: Petr.

Členy Jednoty umělců výtvarných byli význační umělci několika generací. Jednota vznikla před více než sto lety, kdy význačné osobnosti výtvarného umění generace Národního divadla odešli z Umělecké Besedy. Jednota vznikla z opozice na současnou situaci ve vedení Umělecké Besedy. Bylo rozhodnuto založit nový spolek sdružující výtvarníky a navazující na české tradice, které v té době byly některými kritiky nezodpovědně zlehčovány. Byl to Josef Václav Myslbek, který navrhl název spolku zřejmě proto, aby již ze jména spolku bylo patrné, že tvorba jeho členů bude v ideové souvislosti s vlasteneckým spolkem Jednoty umělců výtvarných, založeným z ideálů roku 1848 a z iniciativy vlastenců, jakými byl například velmi aktivní Josef Mánes (sám navrhl členskou legitimaci a prémie). První valná hromada se konala 28. března 1898 a podle prezenční listiny se jí zúčastnilo třicet výtvarníků. Ustavující schůze se uskutečnila 6. dubna 1898 a prvním starostou byl zvolen J. V. Myslbek, prof. F. Ženíšek byl zvolen jeho zástupcem a E. K. Liška zastával funkci jednatele. Za zakladatele Jednoty umělců výtvarných bych chtěl uvést alespoň ty nejvýznamnější zástupce. Patří k nim především: V. Brožík, V. Hynais, F. Ženíšek, M. Aleš, J. V. Myslbek, E. K. Liška a J. Bubeníček.

V době svého vzniku doprovázela nově vznikající spolek řada skeptických předpovědí o jeho životnosti. Jednota však upevňovala svoji pozici i díky své vazbě na národní kořeny a tvorbě, která byla srozumitelná pro nejširší veřejnost. Brzy začali přecházet výtvarníci i z jiných výtvarných spolků.

Po dvou letech patřili k činným členům kromě zakládajících L. Marold, O. Lebeda, V. Jansa, O. a J. Bubeníčkové, E. Dítě, F. Herčík, arch. K. Hilbert, L. Kuba, A. Mucha, H. Schwaiger, A. Vlček, Č. Vosmík, J. Schikaneder, H. Emingerová později pak S. Lolek, F. Kaván, A. Kalvoda, R. Havelka a J. Panuška.

Vše nově vznikající většinou vykazuje i velkou životaschopnost a aktivitu. To v plném rozsahu platilo i o nové Jednotě, která uspořádala řadu velmi úspěšných výstav a od roku 1903 vydávala i svůj vlastní časopis „Dílo“.

Jednota umělců výtvarných během svého stoletého trvání procházela různými obdobími a lze říci, že přežila všechny změny, ke kterým v tomto bouřlivém století v naší zemi docházelo.

Jednota umělců výtvarných od svého založení svoje aktivity nikdy nepřerušila. Šlo pouze o různé formy činnosti, které odpovídaly stávajícím podmínkám, vyplývajícím ze současných společenských možností.

Svoji původní náplň činnosti obnovila roku 1990. Do nového období vstupovala Jednota umělců výtvarných se snahou navázat na tradice minulosti, vyvarovat se omylů, sdružovat umělce různých generací, různého výtvarného zaměření, s cílem přispět k rozvoji a uznání našeho výtvarného umění nejen u nás, ale i v zahraničí.

Po 15 letech vedení spolku Josefem Achrerem je v roce 2018 zvolen předsedou /starostou/ Karel Prášek. Jeho zástupcem Bohunka Waageová. Členové výboru: Josef Achrer, František Tomík, Josef Matoušek.

Cílem Jednoty je dát prostor všem směrům a všem generacím, nehledat to, co jednotlivé tvůrce rozděluje, ale naopak stavět na tom, co je spojuje. Neboť není důležité kdo kdy a co pro kterou vládnoucí garnituru udělal, jak byl nahoře oblíben, jaké měl zakázky, kolik za ně dostal, ale jen to, jak poctivě své dílo vytvořil.

Pravá úcta k tradici a zejména ke kulturní tradici vlastního národa probouzí potřebu v této tradici dále pokračovat a přidat něco nového k tomu, co považujeme za součást odkazu minulých generací.

http://www.juv-novasin.cz/



Fotografie z výstavy