Vernisáž Kevin Bray, Martin Gabriel, Tomáš Pavlacký, Max de Waard: IDDQD

Do 15.8.2018 bude v kulturním prostoru Holešovická šachta, Na Šachtě 3, Praha 7, vstup je z ulice Bubenská 14, přístupná velmi zajímavá výstava Kevin Bray, Martin Gabriel, Tomáš Pavlacký, Max de Waard: IDDQD.

Galerie HŠ vás zve na výstavu IDDQD, kde se setkávají čtyři mladí umělci z různých zemí Evropy, kteří ve své tvorbě užívají média virtuálního prostředí – buď jako výrazový prostředek nebo zdroj inspirace. Každý z umělců se vyznačuje vlastním osobitým přístupem k tomuto fenoménu, a to ve formě sochy, instalace a videa.

IDDQD je kód na nesmrtelnost ve známé série her DOOM. Nesmrtelnost, ve světě nedosažitelná, kdežto ve virtuální realitě velmi běžná. Je to metaforické spojení s mnoha dalšími dialogy digitálního světa a reality Tomáše Pavlackého (CZ), Kevina Braye (FR), Maxe de Waarda (NL) a Martina Gabriela (CZ). Jejich tvorba vychází nebo přímo pracuje s takzvaným počítačem generovaným světem, jeho virtuální realitou, 3D modely, estetikou videoher a internetovými platformami.

Kevin Bray se narodil v roce 1989 v Corbie (Francie). Vystudoval Sandberg Institute v Amsterdamu (2016). Žije a pracuje v Amsterdamu a je zde na rezidentním programu Rijksakademie. Zároveň učí na Královské akademii výtvarného umění v Haagu.
Práce Kevina osciluje mezi několika různými médii, videem, grafickým designem a zvukem. Skrze tyto formy zkoumá původ a existenci obrazu a způsoby jeho vzniku. Pro jeho tvorbu jsou zásadní otázky jako: do jaké míry existuje čas v zastaveném obraze/fotce, jakým způsobem se navzájem ovlivňuje prostředek (medium/materiál) a tvar. Snaží se po rozumět jazyku určitého média a způsobu, jakým se s ním pracuje, aby posléze mohl vzít pochopené principy (kódy) a aplikovat je na jiné medium. Jeho zájem spočívá v hraní si s možnou porozitou vytvořenou konfrontací. Touto metodikou se snaží otevírat a diverzifikovat jazyk a prozkoumávat limity jeho možností.

Martin Gabriel se narodil v roce 1991 v Praze. Vystudoval Královskou Akademii v Haagu (2015). Momentálně žije a pracuje v Haagu.
Martin se ve své práci věnuje zhmotnění digitálního prostředí do materiální reality. Prochází se realitami počítačových her a ztvární to, co ho zaujme. Někdy je to zajímavá architektura, textura, symbol, podivných situaci nebo nějaká chyba ve zdrojovém kódu. Principem jeho práce je zkoumáni podobnosti a odlišnosti mezi realitou a digitálním světem a hledání inspirace právě v digitálním světě nebo v průniku digitálního světa s realitou. Výsledným dílem jsou nejčastěji sochy, malby a videa.

Tomáš Pavlacký se narodil v roce 1987 v Uherském Hradišti. Vystudoval Fakultu výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (2017). V Brně momentálně žije a pracuje.
Tomáš pracuje s chybou přenosu informace a jejím následným fyzickým zobrazením
pomocí současných 3D technologií. Navazuje na formy estetiky selhání, jež se v umění objevují
od druhé poloviny 20. století po současnost. Vymezuje se proti nim progresivními
vývojovými technologiemi, díky nimž nachází nové podoby, které převádí do reálného světa pomocí moderních 3D technologií (3D tisk, 3D frézování) a klasických sochařských postupů. Často vychází z drobných informačních errorů, kterými jsme každodenně svědky, aniž bychom jim mnohdy věnovali pozornost. Tomáš tyto chyby provozu toku informací dává do překvapivých souvislosti s reálnými objekty, které často s informačními technologiemi nemají pranic společného, kromě doby, ve které společně existují. V současnosti je realita a virtualita stále více prolnuta.

Max De Waard se narodil v roce 1992 v Lelystad (Nizozemí). Vystudoval Královskou akademii umění v Haagu (2015). V Haagu nyní žije a pracuje.
Max se zabývá vytvářením digitálních světů pomocí zvuku, videa a obrazů. Jeho stavebním materiálem a surovinami jsou fotky, sociální kódy a subkultury internetu.
Max vytváří poetický inventář (digitálního) původu a důvěryhodnosti obrázků a jiných zdrojových materiálů, jako je software, viry a zvuk. Hlavním tématem jeho práce je množství způsobů, jak se člověk snaží vyživovat svou duši, aby přežil ve společnosti, ve které se stala naše neustálá online přítomnost téměř neviditelná.