Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Jaroslav Weigel – Půlstoletí s Divadlem Járy Cimrmana

30. 1.-27. 2. / Galerie Lapidárium / Divadlo

Do 27.2.2017 bude v Galerii Lapidárium, Rámová 6, Praha 1, přístupná výstava Jaroslav Weigel – Půlstoletí s Divadlem Járy Cimrmana.

Fotky ze společenské části vernisáže: Petr a pan Roman Müller z Jevíčka, kterému tímto děkuji za zaslané fotografie.

Jaroslav Weigel (* 2. ledna 1931 Rychnov nad Kněžnou) je český malíř, grafik, scénograf a herec, dlouholetý člen divadla Járy Cimrmana.

V roce 1945 začal studovat gymnázium v Broumově, po smrti tatínka se přestěhoval s matkou do Mnichova Hradiště a v roce 1948 začal studovat na mladoboleslavském gymnáziu Dr. Josefa Pekaře, kde také odmaturoval. V letech 1950–1953 vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze obor výtvarná výchova–historie. Byl žákem mimo jiné Cyrila Boudy. Po studiích působil jako výtvarný redaktor v různých časopisech (např. Mladý svět). Od roku 1970 je členem divadelního souboru Divadla Járy Cimrmana. V tomto divadle působí jako herec, scénograf a kostýmní výtvarník. V Divadle Járy Cimrmana působí jako kulisák a herec menších rolí i jeho syn Michal Weigel (*1954).

————————

Na sklonku roku 1969 odešli Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka na protest proti politickému vývoji z Československého rozhlasu. Poslední záznam jejich hlasů je z 28. listopadu z ptačí hitparády Šest na bidýlku, což byl lehce recesistický pořad. Vystupují ale už pod smýšlenými jmény.

Zdeňku Svěrákovi se v následujících letech hodil pseudonym, který si vymyslel, když psal texty pro smyčcový orchestr nevlastního strýce Antonína Ulricha. Jako Emil Synek, což byla složenina křestního jména manželčina tatínka a dívčího příjmení maminky, podepsal kromě jiných texty Mám ráda hajnýho, Mravenci v kredenci, Holubí dům či Šípková Růženka. Zákaz účinkování platil pouze pro rozhlas.

Z existenčních důvodů přechází do Divadla Járy Cimrmana grafik Jaroslav Weigel, z redakce Mladého světa se znali s Ladislavem Smoljakem. „Všechny programy a všechno, co měli v prvních hrách, to se všechno nechalo dělat přes redakci Mladého světa, čili zadarmo, tím pádem jsem měl tu možnost chodit do Malostranské besedy,“ vzpomíná.

Vymýšlel vizuální pojetí divadla, k čemuž se nechal inspirovat dobou, ve které Cimrman žil – začátek a vrchol secese. „Co se týče výtvarných scén, tak spíše kukátkové divadlo, to, co bylo v té době nejběžnější, tedy kočovné společnosti a podobně,“ vzpomíná.

První rolí Jaroslava Weigla byl továrník Bierhanzel. Ladislav Smoljak mu prý sliboval malou roli. „Netušil jsem, že budu mít nejdelší seminář, který existuje,“ říká s úsměvem.

Detektivní hra Vražda v salonním coupé měla premiéru 14. května 1970. 73letý Petr Brukner předal roli praktikanta Hlaváčka Vojtovi Kotkovi a Josefu Čepelkovi, kteří v Divadle Járy Cimrmana hostují v rámci projektu Synové pomáhají otcům.



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž Jaroslav Weigel – Půlstoletí s Divadlem Járy Cimrmana