Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Ján Mančuška / První retrospektiva

Do 11. 10. 2015 bude v Městské knihovně, 2.patře, Mariánské náměstí 1, Praha 1 (vstup z Valentinské), přístupná rozsáhlá a zajímavá výstava Ján Mančuška / První retrospektiva .

„První retrospektiva“ je skutečně první retrospektivní výstavou Jána Mančušky (* 1972) a rozhodně první velkou výstavou jeho prací v České republice. Dílo zde zůstalo bez jeho autora, který zemřel v 39 letech v roce 2011. Přesto nelze říci, že bychom měli co do činění s dílem fragmentárním.

Mančuška vstupuje na výtvarnou scénu v druhé polovině devadesátých let spolu se členy skupiny bj (Josef Bolf, Jan Šerých, Tomáš Vaněk). Jeho práce se vzdáleně hlásí k československým vernakulárním variantám konceptualismu šedesátých, sedmdesátých let (Stano Filko, Jiří Kovanda ad.). Podobně, jako o něco starší skupina Pondělí, Mančuška zastává názor definující (tvůrčí) identitu jako sociokulturní konstrukci, jenž byl v opozici k tradičně surrealistickým a romantizujícím východiskům českého umění. Se vzrůstajícím internacionálním ohlasem se v jeho tvorbě začaly jasně diferencovat dvě linie, jež se v jeho díle stabilně prolínají. Na jedné straně rozvíjel post-konceptuální uměleckou tradici, jež aktivně problematizuje jazyk v procesu vyprávění (jazyk literární, jazyk videa, performance i filmu). Na straně druhé rostl jeho zájem o sdělování – často existenciálních, skutečných příběhů. Pohyb mezi elementy těchto dvou spekter – umělostí jazyků a tíživostí sdíleného příběhu bychom mohli označit za hlavní těžiště síly jeho projevu.
Mančuška usiloval o vytvoření nové schopnosti jednání v umělecké teorii i praxi. Tuto potřebu vnímal jako nutné překlenutí rozporu přítomného v umění před i po pádu Berlínské zdi. Umělci a umělkyně se podle jeho názoru buď upínali k nativistickým uměleckým formám a tradicím, anebo bez výhrad mluvili jazykem i tématy internacionálního provozu. Nová schopnost jednání, jak ji Mančuška uskutečňoval, měla být internacionálně angažovaná, a prostřednictvím této angažovanosti schopná vyprávět příběhy spojené s místem a specifickou historickou zkušeností.

Autor sám koncipoval výstavy jako instalační – i performativní – události. První retrospektiva není simulací autorova přístupu k výstavě jako místně specifické události. Je (zcela tradičně) strukturována
chronologicky. Klade důraz na precizní re-instalaci prací intelektuálně a esteticky přelomových, jež byly velkoryse zapůjčeny z významných mezinárodních i domácích sbírek.

Série reliéfů Bolí to jenom, když se směju (1999), Osvobozená domácnost a instalace Ráno (2001) byly
vytvořeny z materiálů, které mají podlehnout rozpadu – je možné chápat je jako Memento Mori – jako
podmínku jejich skutečné aktuálnosti. Jsou podobně prchavě dočasné jako intimní (často halucinogenní) emoce, jež autor zažíval v koupelnách, obývacích pokojích a kuchyních, podle jejichž podob vznikaly.
Instalace Konference (2001), jež byla vystavena na Manifestě 4 (dnes ve sbírce MOMA v New Yorku) tuto intimní para-normalitu sestavenou z prchavých materiálů převedla do sociálního prostoru – instalace je svědectvím, otiskem účastníků politické (blíže neupřesněné) konference.

Pro Mančušku se stala charakteristickou série prací, transponující často skutečný, anebo autorem
„nalezený“ příběh do prostorových instalací – linií procházejících prostorem. Slova levitující v prostoru
nabízejí možnosti prostorového čtení a fyzického procházení příběhem: Během chvíle kdy jsem kráčel po místnosti…, 2005 dnes sbírka Kontakt Erste Group Vídeň, Dvacet minut poté, 2006 poprvé vystaveno na Berlin Biennale 2006 (ve sbírce Jill and Peter Kraus, USA), Oidipus, 2006 ve sbírce Centre Pompidou Paris.
Mančuška v nich na materiálu existenciálního příběhu rozvíjel spekulaci nad nekonečnem možných
vyprávění události – podle toho, kdo vypráví, a z jakého místa událost sledoval. Instalace se dají číst jako povídky v prostoru. Tyto operační postupy uplatnil také na film a video. Počínaje zmrazením pohyblivého obrazu v rozměrných instalacích Ten druhý (2007), poprvé vystaveno v Kunsthalle Basel (dnes ve sbírce Thyssen-Bornemisza Art Contemporary, Vídeň), přes důmyslné hry a přesmyčky s filmovým časem a filmovou narací Vrah bez příčiny (2006), Ztráta paměti (2010) ad.

Kromě výtvarné praxe byl Mančuška také neúnavným producentem textů a polemik. Jeho sebrané texty a devět rozhovorů je přetištěno i v katalogu výstavy. Mančuškova textová (ale i řečová) produkce, již on sám chápal jako paralelní tvůrčí proces k vizuální praxi, má charakter asociativního (viz např. Hrnek, 2003) a v čase se proměňujícího kritického aparátu (permanentní kritika). Postupný pohyb od nonspektakulárního umění (A. Osmolovskij, G. Debord) přes vernakulární fenomenologii (čerpající z literárně-filmových zdrojů – M. Kundera, P. Juráček, spíše než z J. Patočky), politickou filozofii (E. Bondy, S. Žižek), Nový román (A. Robbe-Grillet, M. Duras, V. Linhartová), až k teorii pohyblivého obrazu (G. Deleuze) je trajektorií, v níž četba i mnohdy subjektivní interpretace pracují jako podhoubí nebo motor ženoucí proměny vizuálního i scénického jazyka a forem.

Návštěvník na výstavě také nalezne paralelní linii kreseb, studií a dobových materiálů, které nabízí exkurz do „post-konceptuální“ pracovny, jež nahradila klasický umělecký ateliér.
Výstavu doprovází rozsáhlá obrazová publikace s řadou autorových i teoretických textů, která vznikla
v koedici se švýcarským vydavatelstvím JRP|Ringier a tranzit.cz.

Mančuškova retrospektivní výstava je postavena na několikaleté rekonstrukci, soupisu děl a autorských scénářů. Vznikla ve spolupráci Galerie hl. m. Prahy s Ján Mančuška Estate, Andrew Kreps Gallery New York, Meyer Riegger Berlin/Karlsruhe a dlouhou řadou institucionálních i soukromých zapůjčitelů. Bude reprízována v Kunsthalle Bratislava a v upravené verzi v Moravské galerii v Brně.

Vít Havránek

Komentované prohlídky výstavou

Čt. 18. 6. od 18.00 skupina Bezhlavý jezdec – Josef Bolf, Jan Šerých, Tomáš Vaněk o Jánu Mančuškovi,
moderuje Vít Havránek

Čt. 25. 6. od 18.00 s kurátory Vítem Havránkem a Sandrou Baborovskou a architektem výstavy Zbyňkem
Baladránem

St. 16. 9. od 16.30 s kurátorem výstavy Vítem Havránkem

Čt. 24. 9. od 18.00 Vyprávění Jána Mančušky, prohlídka výstavy s historikem umění Tomášem Pospiszylem

Čt. 8. 10. od 18.00 s vizuálním umělcem Jiřím Kovandou

Ne. 11. 10. od 17.00 s kurátorem výstavy Vítem Havránkem

Série filmových projekcí s komentáři a přednáška v kinosálech Městské knihovny

St. 16. 9. od 18.30 – Debata nad performativními a divadelními pracemi Jána Mančušky, Neviditelný —
Hraní v sekvencích; Hra pozpátku. Mimo jiné za účasti choreografky Petry Hauerové.

Čt. 1. 10. od 19.00 – přednáška Karla Císaře: Pojmové osoby. K filmovým realizacím Vita Acconciho, Dana
Grahama a Jána Mančušky

Ne. 11. 10. od 19.00 – Filmová tautologie Jána Mančušky, přednáška Sylvy Polákové s filmovými
ukázkami:
Ztráta paměti (Postkatastrofický příběh), 2010
Žena středního věku, 2009
Dvojník, 2009
Odlesk, 2008
30 minut fotografie, 2008
Pohyblivý obraz (Akt sestupující ze schodů), 2007

Víkendové výtvarné workshopy nejen pro rodiny s dětmi
so 20. 6. 13.00–18.00 Kouzla konceptů
so 19. 9. 13.00–18.00 Hry s textem

Výtvarný ateliér pro dospělé a seniory:
ne 28. 6. 15.00–18.00 téma: výtvarná média, zkoumání a záznamy

V rámci výtvarných reakcí navážeme na díla a osobitý umělecký přístup Jána Mančušky. V souvislosti s jeho
zájmem o estetiku každodennosti vytvoříme prostorové objekty a drobné instalace za použití primárně
neuměleckých předmětů běžné denní (s)potřeby (např. krabičky od léků, cigaret, sklíček z brýlí), které se
stávají také určitou osobní „stopou“, „dokumentací“ a „pamětí“ našeho života. Součástí tvorby se stanou
i koláže a interpretace pracující s již existujícími obrazy a uměleckými díly, které v kombinaci s textem
dosahují posunu v celkovém vyznění vizuálního působení a čtení jejich významů. Upozorníme i na vlastní
text jako na objekt a znak, který vybízí k různým možnostem nelineárního čtení. Zaměříme se na text jako
na samostatný artefakt, v němž se setkávají roviny formální a obsahové, vizuální a konceptuální. Využijeme
možností světla, které má v oblasti umělecké, divadelní a filmové řeči neopomenutelné místo.

Víkendové programy vznikají jako součást oblíbeného cyklu „Tvořivé dialogy s uměním“ a jsou určené
dětem, rodinám s dětmi a dalším zájemcům všech věkových kategorií včetně seniorů a znevýhodněných.
Příchod a odchod je individuální, tzn. kdykoliv ve vymezeném čase.
Rezervace do 16.00 předchozího dne (není podmínkou účasti).

Interaktivní prohlídky výstavy pro všechny typy škol i další věkové a zájmové skupiny s možností následné výtvarné reakce ve formě vlastní tvorby. Akce přizpůsobujeme časově, tematicky i úrovní náročnosti konkrétním požadavkům každé školy.
Rezervace nutná
Cena: děti do 10 let, studenti uměleckých škol, pedagogové 5 Kč; nad 10 let 20 Kč
Kontakty: Lucie Haškovcová, lucie.haskovcova@ghmp.cz,



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž Ján Mančuška / První retrospektiva