Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Esteban Villalta Marzi: Pop gesta

Do 9. 9. 2016 bude v Institutu Cervantes, Na Rybníčku 6, Praha 2, přístupná zajímavá výstava španělského malíře a  ilustrátora Estebana Villalta Marziho: Pop gesta.

Čtyřicet let v malířství. Vně i uvnitř představivosti. V srdci pomyslné lidovosti,  která se přetváří bez ztráty soudržnosti, definuje dráhu umělce, v jehož  žilách koluje španělská krev, syna umění, od nedávna také Itala, vzácného příkladu dialogu mezi dvěma kulturami ze Středozemí a „caldissime“.

ESTEBAN VILLALTA MARZI vždy pracuje v tématických cyklech, vytváří analytické dráhy okolo formulované představivosti lidového původu. Město v proměnách, hudba, film, komiks, projevy jednotlivých generací, každodenní zvyklosti… je mnoho znamení, která přeměňuje prostřednictvím
syntetického a pronikavého jazyka, jistého druhu malířské sirény, která dodává na intenzitě realitě. Umělec dráždí realitu, aby tak vytvořil fantastickou a zároveň přijatelnou verzi.

Vytváří rozpoznatelné a potencionálně výbušné prostory, plody mísení a střetávání se několika generací. Vymýšlí si světy uvnitř jiných světů, přičemž upřednostňuje realismus a fikci, historickou paměť a názornou anarchii, jízlivost i ironii.

Malba jako syntetický a smyslový vzorec změněného pohledu.

Gianluca Marziani, kurátor výstavy, napsal: “Umělec již od obecných základů obrázkových komiksových seriálů analyzuje detaily, které se stávají konceptuálními objekty jeho obrazů. V minulosti zobrazovaly gestikulaci rukou, pozice domácích předmětů, smyslné pohyby tanečnic flamenka, sílu metropolitních toreadorů. Nyní jsou v popředí jeho zájmu tváře, zvětšuje a
izoluje z nich to, co běžně tvoří součást řetězce vypravěčského toku.
Zvýrazňuje zkrat struktury a tetování, která se vznášejí v jednobarevnosti, jako by byly pouhým snem, zjevením, indicií. Tvoří součást scény dokazující kořeny umělce, ale také smyšlený pohled, který je jím označen bíle, jako by se jednalo o novou pokožku. Pokožku na promítání. Pokožku obrazovky, na které se promítají vnitřní obrázky.”
POP GESTA definuje jeden z nejintuitivnějších cyklů tohoto umělce, který se rozvíjel v 90. letech, a nikdy jím nebyl opuštěn, a to do té míry, že se k němu nyní vrací prostřednictvím série nových obrazů vytvořených speciálně pro tuto příležitost. Můžeme pozorovat každodenní činnosti, v nichž jsou ruce
ústředním motivem scény. Pohlazení, prosby, pokyny, nátlak, odmítnutí: ruce se ujímají činností, které se přetváří v jazyk, dávají průchod tichým dialogům s divákem, jako by dílo bylo jazykovým generátorem vysoké sémantické radiace. Názorné detaily ztělesňují barevnou abecedu EVM,
jeho smyslovou gramatiku, jeho empatický vesmír mnohočetných interpretací.

S použitím látkových pozadí, vrstev barev nebo scén barokního původu, k divákovi promlouvají jako inovativní post-komiksová abeceda. EVM vytvořil podobným způsobem, ale s typicky středozemním vlivem, to, co Raymond Pettibon již léta reprodukuje prostřednictvím svých kalifornských zmínek;
malba přeměňuje komiks a individualizuje metafyzické stránky, přičemž používá Closeup neboli“detailní záběr v podobě komiksového okénka” jako autonomní jazykový čin. EVM předvádí osobitý soulad s americkou památkou Roye Lichtensteina, s šedesátými léty Franca Angeliho
sedmdesátými léty Michelangela Pistoleta, až po vlivy, které se přenášejí do doby Giorgia de Chirico a Domenica Gnoliho.

Na úkor detailu mizí vše. Oko diváka se soustředí na neladící části lidského těla, až do té míry, že toto gesto obsáhne jak explicitnost a podstatu činnosti tak i nevyřčené úmysly. “Close up” neboli “detailní záběr v podobě komiksového okénka” ztvárněný EVM otevírá emotivní prostory, v nichž malba vrozenou potřebu regenerace sebe samé se až za hranici svého druhu, za hranici písemných zmínek a za hranici estetické krásy těla.



Fotografie z výstavy