Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Adolf Born: Jedinečný svět

27. 4.-30. 7. / Museum Kampa / Malba

Do 30.7.2017 bude v Museu Kampa, U Sovových mlýnů 2, Praha 1, přístupná zajímavá, krásná a rozsáhlá výstava Adolf Born: Jedinečný svět.

Museum Kampa představuje výstavu významného grafika, karikaturisty a ilustrátora Adolfa Borna.
Návštěvníci budou moci zhlédnout první velkou přehlídku prací autora po jeho smrti v loňském roce. Born se věnoval ilustraci pro děti i volné tvorbě, která je s jeho ilustrací provázaná. Kurátor výstavy Petr Volf chystá přehlídku Bornových děl, jako pozvánku do specifického Bornova světa, kde se proplétají mytologické příběhy, vystupují zde postavy z období Rakousko-Uherské monarchie, slavní umělci i naprosto smyšlené postavičky.

„Neboť v umění je ještě jeden stupeň, vytvoření vlastního magického světa. Neopakovatelného světa, kde je přítomno tajemno, extrakty snů, možná trochu tajené hrůzy – stálá přítomnost něčeho nedefinovatelného, co probouzí naše smysly.“ Adolf Born

„Vážím si toho, že se rodina rozhodla pro Museum Kampa a je nám ctí, že v naší instituci můžeme divákům představit na první reprezentativní výstavě necelý rok od smrti Adolfa Borna, díla, která dosud nebyla vystavena.“, řekl předseda správní rady Jiří Pospíšil.

Umění Adolfa Borna (1930 – 2016) se stalo trvalou součástí české vizuální kultury. Svou sdělností a dosahem, s níž propojuje už několik generací, je srovnatelné snad jen s dílem Josefa Lady. Přehlídka Adolfa Borna v Museu Kampa je první retrospektivou po jeho smrti v loňském roce a klade si za cíl postihnout různé výtvarné „disciplíny“, jimž se věnoval.

„Představujeme je prostřednictvím litografií, kreseb tuší, pastelů, akvarelů a animovaných filmů, které dohromady tvoří jedinečný a originální svět Adolfa Borna,“ vysvětluje kurátor výstavy Petr Volf.

Litografie
V Schulzově křídle je vystaven soubor raných litografií, který ještě jako celek nebyl prezentován. Pro Adolfa Borna jsou litografie typické, mohl si je vyzkoušet během studií na Akademii, ale vážněji se o ně zajímá až od šedesátých let, kdy v jeho portfoliu nahradily linoryt. Vedle tvorby na zakázku, již uplatňoval jako zdroj obživy, hledal co nejsvobodnější způsob vyjádření. Litografie z prvního období jsou svým vyzněním překvapivé, protože se dalece liší od „prokreslených“ prací z následujících desetiletí. Adolf Born v nich experimentoval s výrazem, kompozicí, uplatňoval jednoduchý znak, kresebnou zkratku. Z každého jednoho listu vnímáme nahromaděnou energii, neklidnost, netrpělivost, odhodlání. Z těchto prací si připomeňme litografie Dopis králi Hakonovi (1965), Bojechtiví válečníci (1966) či Porada náčelníků ze země Kuš (1966). Adolf Born do nich vetknul syrovost, jakou už později v jeho díle nenajdeme.

Ilustrace
Na litografie v následujících třech místnostech navazují originály ilustrací ke knihám, což byla disciplína, v níž Adolf Born dosáhl mezinárodně uznávaného mistrovství. Osobně se ze všeho nejvíce považoval právě za ilustrátora. Jsou mezi nimi knihy autorů, které obdivoval, ať už se jedná o Edgara Allana Poea (Jáma a kyvadlo a jiné povídky), Karla Čapka (Válka s mloky) nebo Jeana de La Fontaina (Bajky). Důležité místo v této části zaujímá zejména obrazový doprovod k básním Christiana Morgensterna (Zbornaplaz). Pastely a akvarely, jimiž básně doprovází, jsou jedním z vrcholů jeho ilustrátorské činnosti. Svrchovaný umělecký počin, přesahující žánrové hranice, vznikal šest měsíců. Knihy pro děti zastupují příběhy Macha a Šebestové (Mach a Šebestová na prázdninách, Mach a Šebestová ve škole), které vymýšlel spolu se spisovatelem a scenáristou Milošem Macourkem. Knihy, stejně jako filmy s touto neobyčejnou dvojicí, vešly ve všeobecnou známost a patří k novodobé klasice.

Pastely a akvarely
Největší místnost v expozice v hlavní budově je věnována kolekci pastelů a akvarelů. Dokládají umělcovu fantazii, stejně jako precizní, a přitom odvážnou práci s barvou či světlem. Barva se mu stává nositelkou významů a symboliky. Pastely začal vytvářet v průběhu osmdesátých let a vyznačují se pozoruhodnou měkkostí, citlivými přechody i nádhernými kontrasty, zvláště mezi modrými a žluto-oranžovými tóny. Zvětšují se také plochy, na nichž se umělec pohybuje, bytostný zastánce menších formátů se v pastelech blíží až metrové šířce či výšce. Pastely prostupují i do akvarelů: dodávají jim intenzitu, aniž by přitom ztratily lehkost. „K vrcholům celé výstavy patří poslední dílo Adolfa Borna, které vzniklo v průběhu soboty 21. května 2016,“ upozorňuje kurátor Petr Volf. „Pojmenoval je Nezvaní hosté k poslední večeři. Jako by věděl, co bude následovat. Přesto obraz nenese stopy únavy, zaváhaní či nejistých tahů. Nad ránem, už v neděli 22. května, pak Adolf Born navždy odešel. V dějinách umění jen stěží najdeme příklad podobně naplněné existence a uzavřené tvorby.“

Kresby z cest
Na pastely a akvarely navazují série tušových kreseb z cest, zachycujících s příznačným „bornovským“ humorem atmosféru míst, jež při svých putováních navštívil spolu se svou ženou Emou. Zatímco běžní turisté zpravidla fotografují památky nebo pózují před různými monumenty, Adolf Born si kreslil a dělal si poznámky, protože se snažil dosáhnout co největší přesnosti, ať už šlo o názvy zpodobňovaných lokalit, nápisy na směrových tabulích, obchodech a restauracích. Ať už se jedná o kresby ze sedmdesátých let dvacátého nebo ze začátku jednadvacátého století, jsou si podobné ve způsobu, jakým jsou komponovány a propracovány. Scény jsou bohatě zabydleny, sledujeme najednou několik příběhů – Adolf Born navazuje na svoje humoristické práce pro časopisy, kde beze slov dokázal vyjádřit kouzlo bizarní situace, a které opustil na začátku sedmdesátých let. Kresby jsou natolik sdělné, že vyjadřují genia loci a můžou sloužit jako svérázný dokument.

Animované filmy
Jakákoliv prezentace tvorby Adolfa Borna se nemůže považovat za kompletní bez jeho působení v kinematografii. Stal se důležitým představitelem českého kresleného filmu, oceňovaným doma i v zahraničí. V mezaninu Musea Kampa jsou promítány různorodé snímky zahrnující období od roku 1967 (Poklad pana Arna) až do roku 2002 (Já, Baryk a můj Ježek). Jde o filmy ironické (Imago, Mindrák), dobrodružné (Dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku), dětské (Macha a Šebestová – epizoda Piráti) a vesměs nadčasové, které neztrácejí svou platnost. Podle Jana Poše, teoretika animované tvorby, nás filmy Adolfa Borna oslovují svou spontánností: „Dozvídáme se z ní nejen mnoho nejenom o ději a postavách, ale i o Bornovi a sobě samých.“ Vnímáme tedy upřímnou radost z tvoření, která se ale – na rozdíl od uměleckého kalkulu – neomrzí. Proto je tak vyhledávaná. Born je totiž synonymem radosti.

Katalog k výstavě vychází ve spolupráci s Retro Gallery.

Autor textu: Petr Volf

kurátor: Petr Volf
Architekt: Jakub Fišer
Grafický design: Jan Zachariáš
Produkce: Tereza Havelková



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž Adolf Born: Jedinečný svět