Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž 12.ročníku výstavy Třešťských betlémů

končí 2. února / Jindřišská věž / Design

Do 2.2.2020 bude v Galerii Jindřišské věže, Jindřišská ulice, Praha 1, ve 3.patře přístupná již 12. výstava Třešťské betlémy.

Tradiční výstava ručně vyřezávaných betlémů provoněná čerstvým mechem a jehličím je ukázkou zručnosti třešťských betlémářů. Jedinečnost a neopakovatelnou atmosféru betlémů z Třeště mohou návštěvníci obdivovat ve druhém a třetím patře Jindřišské věže.

Poezie, hudba, výtvarné umění – to vše bylo a je navždy poznamenáno příběhy dob dávno minulých. Biblický příběh o narození chudého dítěte v opuštěném chlévě, o solidaritě chudých, spěchajících se svými dary ve snaze pomoci tomu potřebnějšímu ,než jsou oni sami,byl vždy přístupný lidským citům a srdcím, vedl od svého vzniku řadu umělců ke ztvárnění. Také lidoví umělci inspirovaní církevním uměním přijali zvěstování o narození dítěte za vlastní pro jeho obsahovou blízkost, krásu a kouzlo. To je jeden z důvodů vzniku betlémů, jejichž lidovost spočívá právě ve vyjádření představ a názorů lidových umělců.
Počátkem 19. století vzniká betlémářství v Třešti. V prvopočátcích je zde zřejmý vliv třebíčských papírových betlémů a později ve druhé polovině 19. století vliv jihlavských dřevěných betlémů. Není nezajímavé, že prvníbetlémáři v Třešti, ale i v Jihlavě a Třebíči se objevují mezi soukeníky. U nás v Třešti se jména František Jabůrek, rodina Dvořáků, Jiří Šiftař a Josef Diviš a mnoho dalších stala úplnou legendou z oblasti tvůrců papírových betlémů.

Ve 2. polovině 19. století se začínají objevovat betlémy dřevěné, které po roce 1860 postupně zatlačovaly betlémy papírové. První dřevěné figurky se dostaly do Třeště z jiných oblastí (tyrolského typu, z Králík a pod.) a byly také pořizovány od řezbářů v Jihlavě a okolních městečkách, nejvíce od Františka Klause ze Stonařova a od rodiny Boudných z Brtnice. Prvním pravděpodobným třešťským autorem – řezbářem byl truhlář Matěj Suchý (1820 – 1909). Obdobně jako mezi průkopníky papírových betlémů se řadili soukeníci, mezi první tvůrce dřevěných figurek se řadili truhláři. Rozvoj nábytkové výroby a hlavně výroba vyřezávaného nábytku a hodinových skříní vytvořila podmínky pro vznik lidového řezbářského umění.
Truhláři, tesaři, ale nakonec i ševci a krejčí – prostě lidé s výtvarným nadáním a šikovnýma rukama se učí jeden od druhého, zpočátku se i napodobují, ale osobitou řezbou a vlastními tvůrčími nápady se začínají odlišovat, takže zkušený betlémář – znalec dnes snadno pozná autora figurek.
A tak po prvním třešťském tvůrci Suchém se objevuje celá plejáda lidových řezbářů. Významnou byla řezbářská rodina Brázdů, František Janák a jejich další pokračovatelé, jako lidový všeuměl Josef Liška, Jan Brožek, František Vrátil a další. Mezi tvůrce betlémů nutno započítat i tvůrce pastoušek, salaší, zbořenišť, stromů a měst.
Zvláštní místo mezi třešťskými betlémy zaujímal pohyblivý betlém Adolfa Bumbálka, který nejen sám vyřezal celý betlém, ale zhotovil i pohyblivý mechanismus. Betlém se od smrti tvůrce (1953) nestaví.

Základními komponenty třešťských betlémů je většinou středově umístěné zbořeniště (místo narození), město a volná krajina se stromy, drobnými stavbami selských usedlostí a salaší vytvořená podle fantazie betlémáře z pařezů a mechu. Pařezy budí dojem holých, rozeklaných romantických skal a mech zdání zelených lučin a pastvin pro pasoucí se stáda oveček. Třešťské betlémy jsou vytvářeny jako dioráma, kde se krajina pozvolna zvedá k horizontu až přejde nepozorovaně v malovanou krajinu zvanou “lončoft”. Mezi nejznámější autory malovaných krajin patří ze starší generace tvůrců Jiří Šiftař, František Růžička. Nyní některé betlémy mají až 500 figurek a mnohá díla dosahují délky až 7 metrů.
Při podrobném pohledu na betlémy pozorný a vnímavý návštěvník pozná, že nejsou jen inscenací biblického příběhu, ale i obrazem života, oblečení a tužeb prostého lidu. Jsou tedy odrazem názorů jeho tvůrců, a proto kulturně historický význam betlémů je nesporný. A osud třešťských betlémů?
V 60. – 70. létech se v Třešti stavělo 30 až 35 betlémů. V sezóně 1988/89 jich bylo postaveno 23. V roce 1990 se počet betlémů znovu začal zvyšovat, takže v sezóně 1992/93 stálo v bytech obyvatel Třeště už opět více jak 30 betlémů. Některé se svojí velikostí neřadily k největším, ale všechny pocházely z třešťské, a co je podstatné, většinou i ze současné dílny třešťských autorů – lidových řezbářů.
Betlém paní Valentové
Betlémářství jako součást lidové tvořivosti je ve své podstatě kolektivní záležitostí a jen ve společenství jednotlivých tvůrců má záruku přežití. I když každý betlémář a tvůrce figurek a staveb tvoří samostatně, potřebuje porovnávat i soutěžit, zdokonalovat a učit se v kolektivní spolupráci a tím růst ve vlastní tvorbě. A ta je v třešťském případě stále zastoupena ještě dost velkým počtem betlémářů a tvořících autorů.

Lze právem tvrdit, že Třešť je ojedinělou a celostátně významnou lokalitou betlémářství v České republice a bylo by neodpustitelnou chybou chodit nevšímavě kolem a nevytěžit potřebné poznatky po kulturně historické stránce i po stránce odborného výzkumu z její vyjímečnosti. Podporovat tento úsek lidové umělecké tvořivosti a nedat mu zaniknout by mělo být povinností všech, do jejichž sféry činnosti betlémářství spadá.

Životaschopnost této krásné a ušlechtilé tradice zaručuje do budoucích let skutečnost, že v Třešti tvoří v současné době 8 – 10 lidových řezbářů – amatérů z různých profesí, jako je Josef Bílý, Jan Bukvaj, Ondřej Rešl, Alois Roháček, manželé Metoděj a Marie Roháčkovi a další. Lze tedy říci, že tradice lidového betlémářství v Třešti má ze strany betlémářů zatím všechny předpoklady a podmínky, aby nezanikla.
Každoročně po celou vánoční dobu (od 26. prosince do 2. února) jsou betlémy místních betlémářů přístupny nejširší veřejnosti. Návštěvníci města tak mohou každoročně navštívit na 20 betlémů jak v třešťských domácnostech přímo u jejich tvůrců, tak i v místní pobočce Muzea Vysočiny na náměstí v Schumpeterově domě. Všichni betlémáři rádi uvítají každého návštěvníka, využijte proto i Vy této příležitosti a prohlédněte si třešťské betlémy podrobněji.
Poměrně novou tradicí je Dřevořezání, které přesáhlo hranice nejenom města, ale i republiky. Každým rokem na začátku července se na náměstí pod největšími slunečními hodinami schází řezbáři z celé republiky i ze zahraničí a vyřezávají figurky. Každoročně tak přibývá do společného betléma více jak 20 postaviček ve velikosti 10-14 cm. Každý návštěvník má možnost si vyzkoušet vyřezávání do špalíků dřeva zapůjčenými nástroji. Setkání je doplněno kulturním programem. Tento společný betlém je vystaven v expozici Spolku přátel betlémů. V průběhu několika ročníků Dřevořezání vznikla Svatá Rodina v nadživotní velikosti, která je umístěna u Třešťského potoka v ul. Na Hrázi. Vánoce v Třešti jsou po celý rok.

Zdroj:

http://betlemytrest.wz.cz/



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž 12.ročníku výstavy Třešťských betlémů