Vernisáž Vladimír Kiseljov a Erika Kovaříková: Woman´s secret

Do 30.9.2018 bude v knihkupectví Globe, Pštrossova 6, Praha 1, přístupná výstava obrazů Vladimíra Kiseljova a Eriky Kovaříkové:  Woman´s secret.

MgA. Vladimír Kiseljov
www.kiseljov.net

MgA. Vladimír Kiseljov je umělec hluboce studující tradice kulturních dějin. Vystudoval Střední školu uměleckých řemesel a JAMU v Brně, uspořádal dosud přes 90 samostatných výstav. Patří mezi ně i účast na Mezinárodním Bienále současného umění ve Florencii v roce 2009, výstavy obrazů v Berlíně, Bayreuthu, Edinburghu, Vídni, Kodani, Lipsku, Zadaru aj. Realizoval 10 rozměrných nástěnných maleb, z nichž největší vznikla v roce 2015 v podchodu vlakového nádraží v Tišnově na ploše 600 m2 a je provázená neustále znějící hudbou. Další jsou v Edinburghu, Casablance, Florencii aj. V roce 2015 se svou tvorbou zúčastnil i oficiálního programu Pražského Quadriennale. V roce 2018 účinkoval na mezinárodním divadelním festivale v Casablance v Maroku s malířskou performance s projekcí, získána cena za interakci.

Spojení protikladů. Sloučení mužského a ženského principu, z něj pramenící překonání smrti a vzkříšení. Pohled do mikro i makro světa zároveň. Inspiračních zdrojů v tvorbě Vladimíra Kiseljova je ovšem mnohem více. Zaměřuje se na vlastní nitro, přírodu a především hudbu. Ta je prostředkem a pomocníkem k tomu, aby společně s obrazem předal vzniklou energii dál. Tvoří vždy s pocitem vnitřního klidu a harmonie, které dosahuje zklidněním dechu před každým malováním, byť posléze vznikne velmi dramatický a dynamický obraz. Noří se do hloubi svého nitra, v němž už není pochybností. Symbolika, mystika a pravdivost světa.

Všech těchto momentů pak využívá při své tvorbě, ať se už jedná o malbu pláten, anebo nástěnné malby, jež svým rozměrem nemají v evropském srovnání konkurenci. Právě synestesii – neboli schopnost vidět hudbu barevně – si Vladimír Kiseljov uvědomoval již v dětství, kdy mu vážná hudba z gramofonových desek evokovala různé obrazy. První uměleckou performance pak uskutečnil za přímé účasti publika v roce 2009, kdy při poslechu barokní hudby vytvořil během hodiny rozměrný obraz. Hudba je jeho niternou součástí, vnímá ji jako svůj hlas, který skrze malbu mohou slyšet a jako energii zažít i ostatní. Nebojí se při malbě použít všech barev a v pastózních nánosech je „lít“ na plochu plátna. Jde o vytvoření energetického a významového otisku konkrétní skladby, její zhmotnění, ze kterého mohou lidé čerpat. Maluje vždy při plném vědomí, nejedná se tedy o automatické obrazy nevědomí, což se může na první pohled zdát, ale o obrazy vyššího vědomí, světa idejí.

Erika Kovaříková
Malířka, grafička, umělec

Narodila jsem se v České republice v Olomouci 5.10. 1986

Již na základní škole mne to táhlo k umění. Proto nebylo vůbec překvapením, když jsem začala navštěvovat Výtvarnou Uměleckou školu (název).

V mých 18ti letech jsem se odstěhovala od rodičů. Nebála Jsem se odjet až za hranice. Do mého milovaného Madridu kde jsem se umělecky začala rozvíjet naplno. Seznámila jsem se se spoustou umělců. Potkala spoustu lidí, kteří mě velmi motivovali a našla jsem tu svůj směr i záměr.

T. Ramez malířka a učitelka na Vysoké Umělecké Škole mi zde pomohla a umožnila mi první oficiální výstavy . Velice si oblíbila mé díla a velmi mě podporovala.

Žila , umělecky jsem se rozvíjela a vystavovala v Madridu 5 let. Nyní opět žiji v Olomouci a po pauze jsem se rozhodla opět vystavovat a dělat si své vernisáže což mě velmi naplňuje.

Umění je pro mě forma vyjádření emocí a životních situací. Vyjadřuji pomocí barev a obrazů postoj k dané situaci.

A jak umění umožňuje nahlédnout sobě do nitra. Doufám, že i vám mohu otevřít a ukázat zrcadlo sobě samému. Neboť to co vnímáš z mého obrazu je okno do tvého podvědomí.