Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Výstava Vlny vesmíru – 40 let družice Magion

5. 9.-27. 10. / Galerie Věda a umění / Věda

Do 27.10.2018 bude v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd, Národní 3, Praha 1, zdarma přístupná zajímavá výstava Vlny vesmíru – 40 let družice Magion.

Otevřeno Pondělí – Sobota 10–18 hodin.

Na počátku byl sen. Sen o vesmíru, jeho poznávání a objevování… O 20 let později se v podobě družice Magion stal skutečností a dnes již české vědecké přístroje zkoumají nejen okolí Země, ale zamíří třeba k Jupiteru, nebo dokonce i za Sluncem. S příběhy Magionů i jejich konstruktérů seznamuje výstava Vlny vesmíru – 40 let družice Magion.

Čtyři desítky let uplynou letos v říjnu od okamžiku, kdy byla na oběžnou dráhu okolo Země vypuštěna první československá družice MAGION 1. Její osudy připomíná výstava Vlny vesmíru – 40 let družice Magion, kterou 4. září 2018 zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

První pípání legendární české družice se z oběžné dráhy Země ozvalo na den přesně 24. října 1978, tedy zhruba půlrok poté, co se do vesmíru podíval první československý kosmonaut Vladimír Remek. „Možná nám připadá, že jsme letos zavaleni osmičkovými výročími, ale i vypuštění družice Magion 1 k nim patří. Až budeme 28. října 2018 slavit výročí založení československého státu, máme proč být na co hrdi, vždy jsme se totiž snažili řadit po bok nejvyspělejších zemí,“ vyzdvihuje místopředseda Akademie věd ČR Jan Řídký.

Na vypuštění družice Magion 1 před 40 lety zavzpomínala na vernisáži v Galerii Věda a umění také předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Tehdy ještě studovala vysokou školu a o projektu si četla v novinách. „Dlouho jsem si myslela, že název družice je odvozen od slova magický. Teprve nedávno jsem se dozvěděla, že jde o zkratku slov magnetosféra a ionosféra. Nevěděla jsem také, že družice je tak malá – myslela jsem si, že je mnohem větší.“

„Možná se ptáte, proč zrovna Československo přišlo s umělými družicemi jako jedna z prvních zemí, a i já se domnívám, že to dobře odráží vysokou úroveň výzkumu v někdejším Československu a v současnosti i v České republice,“ doplňuje Eva Zažímalová.

Kosmický výzkum skutečně není v Akademii věd ČR hudbou minulosti. I v současnosti se česká věda pyšní tím, že přístroje našich vědců hrají důležitou roli v mezinárodních vesmírných projektech. Jde například o družici TARANIS pro výzkum skryté tváře bouří, družici RadioAstron, sondu Solar Orbiter, která zamíří ke Slunci, sondu Luna-Resurs, jež se vydá k Měsíci, přistávací platformu projektu ExoMars 2020 nebo meziplanetární sondu JUICE, určenou k výzkumu ledových měsíců Jupiteru.

První československá družice poslouchala hvízdání
Za projektem družice Magion 1 stojí tým dvojice českých inženýrů, dnes již zesnulého Pavla Třísky a Jaroslava Vojty z někdejšího Geofyzikálního ústavu ČSAV, kteří již dříve spolupracovali na konstrukci přístrojů pro sovětské sondy určené pro výzkum Slunce, Marsu nebo Venuše.

„Družice přijímala hvizdy, přírodní signály, které vznikají při výboji blesku na jižní polokouli. Postupem doby, než se k nám dostanou po magnetické silokřivce, se signál zdeformuje. Podle toho se dá zjistit, kudy se šířil. Hvizdy putují kolem země magnetosférou, což také dalo základ družici Magion,“ vysvětluje Jaroslav Vojta z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Magion 1 vypadal jako krabice a vážil 15 kilogramů. Další čtyři družice Magion už měly jiný tvar a jejich hmotnost se přehoupla přes 60 kilogramů a vedení kosmického programu převzal Ústav fyziky atmosféry AV ČR (ČSAV).

Družice z roku 1978 nesla dva vědecké přístroje a bezproblémově fungovala až do začátku osmdesátých let 20. století a dodnes se považuje za mimořádný úspěch československých techniků a vědců. „Při stavbě jsme se vypořádávali se spoustou problémů a těžkostí, například jsme museli dávat pozor na každý gram, aby šla družice připevnit na nosnou raketu. Původně se plánovalo, že bude fungovat šestnáct dní, ale nakonec pracovala bez jednoho měsíce tři roky,“ zavzpomínal na vernisáži jeden z konstruktérů družice Jaroslav Vojta.

Expozice i doprovodný program
Výstava Vlny vesmíru – 40 let družice Magion, na jejíž přípravě spolupracovaly Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Středisko společných činností AV ČR, Matematicko-fyzikální fakulta UK Praha a Vojenský historický ústav Praha, představuje také osobnosti, které u zrodu Magionů stály. K vidění jsou historické záložní modely Magionu 1 a 2, přístroje či jejich části, ale také dobové fotografie a dokumenty. Část expozice patří současnému kosmickému výzkumu. Výstavu doprovázejí i ukázky kosmických zvuků.

Nenechte si také ujít bohatý doprovodný program v podobě tematických sobotních setkání s odborníky z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a komentovaných prohlídek. Expozice bude otevřena i během Noci vědců, která se uskuteční 5. října 2018. Součástí výstavy bude i slavnostní premiéra dokumentárního filmu o Magionu 1 v den 40. výročí vypuštění družice.

Více informací o doprovodném programu najdete zde.



Fotografie z výstavy