Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Výstava Ladislav Sutnar: Užitá tvorba

Do 8.11.2015 bude v hlavní budově Západočeského muzea, Kopeckého sady 2, Plzeň, přístupná zajímavá výstava Ladislav Sutnar: Užitá tvorba.

Výstava Ladislav Sutnar – užitá tvorba v Západočeském muzeu v Plzni, je jednou z trojice výstav
sledujících a z různých úhlů pohledu mapujících život a tvorbu významného plzeňského rodáka,
celosvětově uznávaného návrháře užitkových předmětů, průkopníka vizuálního designu a malíře
Ladislava Sutnara. Výstava je pořádána ve spolupráci s Fakultou designu a umění Západočeské
univerzity v Plzni a Galerií města Plzně v rámci zastřešujícího projektu Návrat Ladislava Sutnara,
který je součástí a jedním ze stěžejních projektů programu Plzeň 2015 Evropské město kultury.
Děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara doc. Josef Mištera k tomuto projektu dodává:
„Mám velikou radost z řady výstav, které zde v Plzni představí Evropě dílo Ladislava Sutnara.
Největší radost ale mám z plánovaného vzniku jeho stále expozice a pevně věřím, že tato expozice
bude časem narůstat do podoby největší kolekce díla Ladislava Sutnara v Evropě.“
Malíř a grafik, návrhář loutek, divadelních scén či dřevěných hraček, designer porcelánových
a skleněných souprav, scénárista řady výstav v Československu i v zahraničí, tvůrce plakátů
a nespočetných grafických úprav knih, průkopník nové typografie a vizuálního stylu. Ladislav
Sutnar se narodil 9. listopadu 1897 jako nejmladší z pěti dětí Václava a Rosalie Sutnarových. S Plzní
jsou spojeny Sutnarovy umělecké začátky, první malířské pokusy i typografická řešení literárních
prvotin přítele Václava Fryčka. Roku 1917, po ukončení studií na plzeňské I. české státní reálce se
Sutnar zapisuje na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, vzápětí rukuje na frontu 1. světové války.
Po válce během pražských studií se sice do rodné Plzně ještě navrací. Po svatbě s Františkou
Kubšovou roku 1923 a dokončení Uměleckoprůmyslové školy již zůstává trvale vázán na Prahu.
„Počátky Sutnarovy umělecké tvorby představují dřevěné hračky z dvacátých let – moderní
dopravní prostředky, exotická zvířata, ale i první varianty výchovně progresívní architektonické
stavebnice, kterou později, již v době svého života v USA, rozpracovával pod názvem Build the Town
– Postav si město,“ sděluje kurátor výstavy Jan Mergl.

V roce 1929 se Ladislav Sutnar stal uměleckým ředitelem Krásné jizby. Svoji roli chápal nejen jako
úlohu organizátora určujícího ideový obsah programu této obchodní pobočky Družstevní práce
a názorově usměrňujícího výtvarnou podobu její prodejní nabídky. Od počátku byl jeho cílem
i aktivní autorský podíl na vzniku účelných předmětů každodenního užívání.
Období, v němž se Ladislav Sutnar soustředěně věnoval designerské činnosti uměleckořemeslných
oborech, zabralo v umělcově životě sice jen krátký úsek několika let, během nich však svými
návrhy předmětů ze skla, porcelánu a kovu zásadně napomohl prosazování funkcionalistických
principů do československé užité tvorby.

Prvním Sutnarovým realizovaným návrhem pro Krásnou jizbu, zhmotněním jeho představ
o designu splňujícím funkcionalistické zásady služebnosti předmětu, se již počátkem roku 1931
stala skleněná nápojová souprava. Téměř současně začala být vyráběna čajová souprava z varného
skla, praktického moderního materiálu, jehož využití je dalším dokladem Sutnarova úsilí
pozdvihnout kulturu soudobého stolování. Se stejným záměrem přistupoval i k návrhům několika
typů jídelních příborů z nerezavějící oceli, jimiž roku 1936 završil svůj úkol vytvořit designersky
ucelený soubor stolního nádobí a náčiní.

Nejzřetelněji však Sutnarův funkcionalismus představuje porcelánová souprava, kterou jako
„soubor vynikající jednoduchostí a důsledností formy“ uvedla po dlouhotrvající přípravě Krásná
jizba na trh v roce 1932. „Soubor měl míti všechny dobré vlastnosti standardního výrobku,
úzkostlivě jsem se také vyhýbal jakékoliv módnosti“, vyjádřil Ladislav Sutnar prvotní myšlenku
a princip, s nimiž přistupoval k návrhu. Zásady, které lze obecně považovat za základní a hlavní
podstatu celé jeho designerské tvorby v oblasti užitého umění.

Početný soubor exponátů, poprvé zahrnující všechny varianty proslulých Sutnarových
porcelánových a skleněných stolních souprav, jídelních příborů či dalších kovových doplňků
navržených pro Krásnou jizbu zprostředkovává představu o zásadách a estetických hodnotách
Sutnarova pokrokového funkcionalistického designu z třicátých let minulého století. Exponáty
zapůjčené z velké soukromé sbírky Sutnarova díla doplňují unikátní předměty ze sbírek
Uměleckoprůmyslového musea v Praze, zastoupeno je rovněž Západočeské muzeum v Plzni.
„Stříbrná medaile v Paříži, zlatá medaile v Barceloně, zlatá medaile v Miláně, Grand Prix a čtrnáct
zlatých medailí opět v Paříži v roce 1937, tak fantasticky úspěšná byla designérská kariéra
Ladislava Sutnara mezi dvěma válkami. Sutnar měl veliké zásluhy na zviditelnění mladého, sotva
narozeného, Československa. Patřil nezpochybnitelně k předním představitelům naší vizuální
kultury té doby. Jeho působení v USA bylo neméně úspěšné – zde obdržel cca 25 prestižních ocenění.
Přesto přese všechno ve své vlasti jakoby neexistoval. Totalitní režimy, které se v naší těžce
zkoušené zemi ve 20. století vystřídaly, Sutnara a jeho dílo a zásluhy důsledně vymazaly z dějin,“
dodává děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara doc. Josef Mištera

Součástí výstavy je i hrací prostor, v němž si i malé děti mohou zahrát na „designery“.

Exponáty zapůjčeny ze sbírky Tomáše Sanetrníka a ze sbírkových fondů Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Západočeského muzea v Plzni.

autor textu a kurátor výstavy
Jan Mergl

odborná spolupráce
Tomáš Sanetrník

architektonické řešení
Jan Toman

grafické řešení
Jan Pelc

fotografie
Gabriel Urbánek



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Výstava Ladislav Sutnar: Užitá tvorba