Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Záznam 7/016

5. 9.-30. 9. / Galerie Lapidárium / Malba

Do 30.9.2016 bude v Galerii Lapidárium, Rámová 6, Praha 1, přístupná zajímavá skupinová výstava Záznam 7/016.

Výstavu Záznam 7/016 obeslalo sedm malířů, které spojují namnoze letité přátelské vztahy, podobné tvůrčí programy a členství v Unii výtvarných umělců Olomoucka, sdružující více než sto umělců z regionu Střední Moravy, jiných oblastí České republiky a zahraničí.
Program spolku je orientován na koncepční prezentaci regionální výtvarné kultury prostřednictvím výstav v Galerii města Olomouce a partnerské galerii Patro, spolupráci mezi uměleckými subjekty na celostátní i mezinárodní úrovni a publikační činnost. Rozsahem i významem svých aktivit patří UVUO k nejaktivnějším výtvarným sdružením na území státu.
Čtyři z autorů vystavujících v působivých prostorách uměleckého centra Lapidárium trvale působí v Olomouckém kraji, dva v Praze a jeden na jižní Moravě.
Leitmotivem kontemplativních obrazů Jiřího Hastíka (1945) je především problematika nonverbální komunikace. Principy a významy lidského vnímání nejčastěji zkoumá a zobrazuje prostřednictvím archetypálních znakových útvarů, barevných ploch a nervních kresebných záznamů. Malíř a kreslíř Pavel Hogel (1950) naopak vychází z konkrétních optických a psychických podnětů z krajiny i lidských situací, které transformuje do barevně výrazných a tvarově hutných malířských opusů. Barevně účinné i rozvážně klidné, vždy však vzrušující, jsou obrazy pražského malíře a herce Jana Kanyzy (1947), vyznačující se informelní estetikou a podmanivou strukturou malby. Výrazně experimentální povahu má tvorba Radovana Langera (1957), který neustálou inovací technických postupů usiluje o maximální estetický účinek konkrétního díla. Výrazová pestrost jednotlivých tematických cyklů však není nikdy v rozporu s principy jeho tvůrčího programu. Lyricky abstraktní díla Eduarda Maloty (1968) svědčí o typu talentu založeného na velkorysém pojetí obrazové plochy, na niž promítá své emotivní představy. Kouzelná krajina Podyjí je hlavním inspiračním zdrojem dynamicky impulzivních kompozic Jiřího Ryšavého (1942), které zaujmou spontánním přednesem a naléhavou barevnou orchestrací. Tvarově nápadité a barevně kultivované digitální tisky Oldřich Schnabla (1938) pracují s nekonečnou variabilitou základních geometrických útvarů, z nichž autor vytváří podmanivé a opticky mimořádně působivé imaginární prostory.



Fotografie z výstavy

×

Publikační licence

Tento web podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0

V případě jakýchkoli dotazů prosím kontaktujte autora na martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy Záznam 7/016