Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy výtvarného spolku Lughnasadh: Jak dubové listí na Moráni šustí

5. 8.-30. 8. / Novoměstská radnice / Kresba

Do 30.8.2020 bude v Galerii ve věži Novoměstské radnice, Karlovo nám. 1/23, Praha 2 (vstup z Vodičkovy), přístupná zajímavá výstava výtvarného spolku Lughnasadh: Jak dubové listí na Moráni šustí aneb Náš posvátný háj, co jinde nemaj.

K vidění je nově vzniklá sestava uměleckých děl členů a hostů keltského spolku Lughnasadh, inspirovaných odkrýváním pozapomenutých keltských vrstev historie Karlova náměstí, spolu s bájí o cestě do neznáma.

Název letošní výstavy spolku Lughnasadh, kolekce nově vzniklých děl jeho členů a jejich hostů, je inspirovaných zvláštní legendou, sestavenou z názvuků keltského dávnověku speciálně pro místo na dnešním Karlově náměstí, zvané již od doby slovanského středověku Na Moráni, a reflektující přitom i odezvy pozdější historie této součásti pražského Podskalí.

Moráň, je méně turisticky frekventovaná lokalita v centru Prahy, ale přesto ukrývá zajímavou a velmi starou historii, bohužel překrytou mnoha pozdějšími neblahými asanačními zásahy.

Název Moráň, v němž zůstalo slyšitelné jméno bájné slovanské bohyně Morany, nám též napovídá, co zde možná v minulosti bývalo. Jednak jsou zprávy z různých kronik, že zde bývalo pohanské pohřebiště, s nímž bývá Morana spojována. Jednak legendy vyprávějí o bájném Libušině posvátném háji. Obě tyto verze napovídají, že ve slovanském pohanském dávnověku bylo toto posvátné místo zasvěceno poctě dávných významných předků kmene, jejich památce a jejich duchovnímu odkazu následovníkům celého kmenového etnika. Ve spojení významu slavnostního pohřebiště a posvátného háje však cítíme poněkud jiné sdělení, než je tomu u keltských posvátných hájů (nemeton), na jejichž území bylo striktně zakázáno pohřbívat. Toto posvátné místo bylo totiž vyhrazeno pouze sdělením bohů, a ti jsou nehmotní.

Co vlastně znamená vytvoření pozice posvátného háje? Znamená to chráněný a hájený prostor osázený výhradně uctívanými druhy stromů, případně vyčlenění části již vzrostlého lesa, jenž splňuje mystické požadavky konkrétního etnika. Takové stromy se, pochopitelně nesmí kácet. Tehdy se mohou stromy posvátného háje stát prostředníky božských sdělení, a šumění jejich listů může oslovovat citlivé a vnímavé uši svou poeticky laděnou duchovní řečí. Což platí jak pro keltské, tak pro slovanské posvátné háje. Pohříchu právě to se asi hrubě nelíbilo svatému Václavu, který dle legendy nechal bez milosti vykácet posvátný Libušin háj, rozkotat celé pohanské pohřebiště na jeho území, a údajně pokácet a spálit sochu Morany, na jejímž místě pak nechal postavit kostelík svatých Kosmy a Damiána. Bývalý farní kostel již zaniklé osady Podskalí je poprvé zmíněn v roce 1178. Podle legend tu měli kázat sv. Vojtěch a sv. Prokop.

Kostelík na Moráni sice stále stojí, ale po přestavbě v roce 1657 má ranně barokní podobu. Vyhnulo se mu únorové bombardování Prahy v roce 1945, ale zatím v něm nebyl udělán archeologický průzkum. Můžeme tedy snít o tom, jaká asi tajemství pod podlahou skrývá.

V roce 1347 se císař Karel IV rozhodl na tomto místě založit klášter se slovanskou liturgií. Uvědomoval si jedinečnost českých zemí, jako místa společného dědictví západního ritu a cyrilometodějské tradice východní liturgie. Uctil tak i svou mateřskou přemyslovskou linii… V roce 1372 byla dokončena výstavba kláštera Na Slovanech. Karel IV. dostal dispens z Říma a mohl sem tedy pozvat mnicha Hlaholáše ze Zadaru.

Při stavbě základů kláštera se nacházely kosti z „pohanských“ hrobů, a podle legendy byly blízko Výtoně hroby pohanských knížat. Proto nedaleká ulice nese dodnes název Na Hrobci. Všechna tato místa jsou od středověku stále asanována, nyní je navíc téměř překryla moderní Praha. Tam, kde dříve tekl potok, jezdí dnes na Palacké náměstí tramvaj… nebo rybníky na Karlově náměstí? Podobných otázek by mohlo být víc. Osloví též fantazii našich diváků?

Autor projektu Josef Ryzec v letošním inspiračním textu k výstavě nabízí svoji legendu o tom, jak se přihodilo, že v roce 400 před naším letopočtem stanuli Keltové na Karlově náměstí.

SPOLEK LUGHNASADH

sdružuje výtvarníky, kteří se dlouhodobě zabývají inspirací keltskými tématy. Je nástupcem sdružení Lugh, které tyto výstavy pořádá již od roku 1997. Od té doby způsob tvorby a organizace těchto keltských výstav vychází z předem daného tématu, jež předkládá výtvarníkům autor projektu Josef Ryzec. Umělci dostanou toto téma zhruba 9 měsíců předem, aby symbolicky mohly uzrát plody jejich práce. Lughnasadh je keltský svátek, kterým symbolicky začíná období sklizně (srpen – obilí, září – ovoce, říjen – zvěř). Tato výstava je myšlena jako jakási sklizeň duchovních plodů. Takto bylo na nejrůznějších místech realizováno přes 30 výstav.

Pro veřejnost nabízíme komentovanou prohlídku v úterý 25. 8.2020 od 15:30 hod. 

Pro případné zájemce bude 25. 8.2020 od 16.30 hod PŘEDNÁŠKA ke keltské tématice prom. mat. Jiřího Svobody v prostorech kavárny Café Neustadt.

Web: https://lughnasadh.webnode.cz 

Facebook: https://www.facebook.com/SpolekLughnasadh/ 

Všechny fotky z výstavy: Honza Ch.



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy výtvarného spolku Lughnasadh: Jak dubové listí na Moráni šustí