Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Vytvářet místa, pojmenovat minulost x pojmenovat místa, vytvářet minulost

8. 10.-25. 10. / Dům fotografie - GhmP /

Do 25.10.2020 byla v Domě Fotografie GhmP, Revoluční 5, Praha 1, přístupná velmi zajímavá výstava Vytvářet místa, pojmenovat minulost x pojmenovat místa, vytvářet minulost. Výstava byla součástí programu Fotograf festivalu.

Vystavovali: Zbyněk Baladrán, Eiko Grimberg, Bernadette Keating, Martin Netočný, Shelly Silver a Gabriele Stötzer.

Kurátorky: Stephanie Kiwitt, Tereza Rudolf a Anna Voswinckel 

Roku 1890 vydal Jacob Riis, dnes považovaný za jednoho z předchůdců moderní sociální fotografie, knihu s názvem “Jak žije druhá polovina”, ve které zachycuje dětskou práci a život v těch nejchudších čtvrtích jednoho z rozrůstajících se amerických hlavních měst. Umělkyně Shelly Silver ve své video-koláži, která je portrétem newyorské etnické enklávy Chinatown, zodpovídá otázku, kterou si Riis v názvu knihy pokládá: „Nevíme, protože nás to nezajímá!“ Ale ptáme se vůbec ještě, komu mimo nás patří veřejný prostor? Nebo jsme své utopické vize již ztratili? Nezbyly ze všech našich v minulosti vysněných utopií pouze slogany společností, které umělkyně Bernardette Keating překrucuje v hořkosladké parodie?

Instalace fotografií a projekcí umělce Eiko Grimberga The Pool se vrhá do hlubin paměti již mnohokrát přestavovaného místa, jehož proměny jsou ilustrací zrovna převládajících ideologií, kde se „to jiné“ vždy proměňuje nebo mizí. V krátkém filmu Martina Netočného je moderní vize urbanistického vývoje (přítomná například ve videu Zbyňka Baladrána) konfrontována s realitou a podmínkami dneška. Film Gabriele Stötzer představuje 13 žen a mužů tančících ve venkovních lokacích dle jejich vlastního výběru. Bez jakéhokoli hudebního doprovodu si každý z nich utvořil svůj vlastní pohyb, který opakuje až do momentu extatického vytržení. V kontextu socialistického státního zřízení film vyjadřuje „svobodu, která je nedílnou součástí každého z nás, pokud se jí chceme chopit“ (Stötzer). Všechna díla osobitým způsobem podtrhávají velmi křehké spojení mezi obrazem veřejného prostoru a stavem společnosti, která postupnou individualizací ztrácí pojem o „druhém,“ jenž je ale základním stavebním prvkem pozitivní změny.

Abychom neztratili půdu pod nohama, vyhýbáme se situacím, které nedokážeme zařadit, které nás vyvádí z míry nebo vyžadují, abychom učinili krok do neznáma. Navzdory nepřetržitému pohybu a celosvětovému propojení lidí a informací zřídkakdy přicházíme do styku s něčím neznámým, odlišným, nečekaným. Posilujeme vzájemnost mezi těmi, kteří jsou nám rovni, a ti druzí mizí.

Zprávy, které čteme, individualizované a předvybrané, nás utvrzují a potvrzují. Naše pocity a zkušenosti jsou přiživovány, pozice utužovány. Mezi tím nabývá zdůrazňování jinakosti ve vztahu k naší vlastní identitě na důležitosti. Přestože jsme globálně propojení, ze zřetele ztrácíme „jiné“.

Cílem desátého ročníku Fotograf Festivalu je poskytnout ve vizuální kultuře prostor druhému (ve smyslu protějšku) a oživit dokumentární funkci média fotografie i pohyblivého obrazu. Nejednoznačnost média fotografie, jež naznačuje blízkost ve chvíli, kdy podněcuje odcizení, je problematizována stejně jako jeho limity. Pohledy na jiné a perspektivy jiných jsou ustanoveny v reakci na mediálně-specifické, sociální či státní režimy pohledu.

Pozvaní umělci a umělkyně ve svých dílech tematizují imaginaci, pozorování a výzkum jiných míst, způsobů žití a forem všednosti. Vybraní autoři a autorky zpochybňují svou vlastní motivaci a zviditelňují možné konflikty, hranice, přiblížení a prostupnost mezi „já“ a „jiným“. Osm skupinových výstav, které se vzájemně provazují přestavuje současná díla spolu se staršími pracemi a zkoumá široké spektrum blízkých i vzdálených úhlů pohledu. Dochází tak k navazování kontaktů a překračování hranic, narušování jistoty a ke konfrontaci s odlišným.

….

O FOTOGRAF Festivalu:

Dnes nejvýznamnější fotografický festival v České republice založili roku 2011 umělkyně Markéta Kinterová a fotograf Pavel Baňka. Výstavy vždy spojují současnou fotografii s jinými vizuálními médii a na přípravě každého ročníku spolupracují i zahraniční kurátoři. Festivalový tým spolupracuje s výtvarnými centry v Praze, které se zaměřují na současné umění. Zapojuje se do širší sítě institucí, které podporují současnou tvorbu a vnášejí do českého prostředí mezinárodní impulzy. Součástí festivalu jsou nejen výstavy, ale také přednášky, besedy s umělci, performance a filmové projekce.

….

Všechny ukázky z výstavy: Petr.



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy Vytvářet místa, pojmenovat minulost x pojmenovat místa, vytvářet minulost