Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Skrytý řád a vnitřní podstata jedinečnosti historických měst ČR

Do 15.11.2020 můžete v Galerii Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5a, Praha 1, navštívit velmi zajímavou výstavu Skrytý řád a vnitřní podstata jedinečnosti historických měst ČR.

Výstava sumarizuje výsledky výzkumného projektu NAKI II „Původ a atributy památkových hodnot historických měst České republiky“ (DG16P02R025) zpracovávaného v letech 2016–2020. Zkoumány byly podstatné jevy a atributy vytvářející komplexní pohled na památkové hodnoty v měřítku urbánních celků. Na výstavě a v katalogu jsou prezentovány výstupy hlavních výsledků projektu: Funkční vzorek hypotetického vytyčovacího přístroje „gromy“, Metodika komplexní identifikace a ochrany atributů hodnot historických měst a Mapy atributů komplexní identity historického města. Základní přístup je založen na vzorech analýz stability a proměn městské struktury v časovém i měřítkovém kontextu, primárně zpracovávaných v prostředí GIS.

Výstava představující koncepci, výsledky a budoucí využití pětiletého urbanisticko-památkového výzkumu s desítkami řešitelů potrvá až do poloviny listopadu, pro zájemce bude k dispozici také online kurátorská prohlídka s prof. Janem Jehlíkem, vedoucím výjimečného, mnohamilionového grantu, a zároveň vedoucím Ústavu urbanismu na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Metodologie, díky níž je možné zpracovat historický vývoj měst do souborů map umožňujících široké spektrum analýz, by měla podle jejich autorů výrazně pomoci s vyhodnocováním aktuální situace a plánováním stavebních či např. dopravních změn ve městě jak památkářům, tak i městské samosprávě. 

Koncepce výstavy /

Petr Buryška, Kateřina Dolejšová, Tomáš Drdácký, Jan Jehlík, Edita Lisecová

Vycházeli jsme z těchto premis: město je kulturní hodnotou jako celek – nejen jako součet hodnotných objektů,  památkově hodnotná území (rezervace, zóny) jsou nedílnou součástí jejich krajinného a celoměstského kontextu a za třetí – digitální model mapování umožňuje odborně porovnávat různorodé formální a historické zdroje,“ vysvětluje architekt a urbanista Jan Jehlík. „Cílem bylo vytvoření nástrojů, které identifikují komplementární jevy a atributy, jež jsou důležité pro udržitelnost kulturních hodnot historických měst i pro zachování jejich autenticity či návrh inovací jejich ochrany v územním plánování a památkové péči.“

Ambicí výzkumu bylo doplnit stávající metody a přístupy památkové péče na základě znalostí současného urbanistického poznání, tím obohatit a posílit památkovou péči a její výkon, aniž by byly její existující priority zpochybňovány. Pro péči o hodnoty města je rovnocenně důležitá péče současně o celek, části i jednotlivosti. Jako celek lze pro tento účel chápat město v jeho správních hranicích, jako část jeho středověké jádro, jako jednotlivosti jednotlivé objekty či dílčí soubory.  Metodou je zobrazení, popis a interpretace fenoménů v různých časových obdobích. Podstatou mapování je projekce podstatných jevů, atributů a vztahů a informace o jejich proměnách. Uspořádání a utváření jevů a atributů se fixuje v rámci geografického informačního systému (GIS).  Výstupem mapování jsou soubory map s odborným obsahem a příklady jejich analytického využití. Projekce vychází z  měřítka celku města, měřítka krajinného kontextu a měřítka skladebných částí.

Vývoj struktury městského osídlení na území České republiky byl v základních rysech ukončen na přelomu 15. a 16. století a byl výsledkem především středověkého zakládání a rozvoje měst evropské křesťanské civilizace. Struktura městského osídlení se rozvíjela postupně v několika vlnách, z nichž nejvýznamnější je zakladatelské a kolonizační úsilí pozdních Přemyslovců. I když v následujících stoletích procházela města i celková struktura městského osídlení na našem území různými vývojovými peripetiemi, zůstává nejvýznamnějším rysem měst jejich středověký charakter, který si většina měst uchovala nejen v období nástupu industriální revoluce, ale i v následujícím období až po dnešek. Základním kamenem středověkého města je koexistence profánní a sakrální moci. Je vyjádřena stavbami světskými, ke kterým patří měšťanská zástavba, radnice, tržnice, opevnění, ale také šlechtická sídla, a stavbami církevními, jakými jsou chrámy, kostely, kaple a jejich soubory. Z urbánního hlediska jsou nejpodstatnějším projevem této koexistence veřejná prostranství – náměstí (tržiště), uliční a cestní síť – a jejich vzájemné hierarchické vazby. Stavby a jejich soubory a veřejná prostranství v krajinném kontextu a jejich kompoziční uspořádání jsou společností sdíleným obrazem města, výrazem historické vrstevnatosti a různorodosti jako výslednice soužití různých etnik a kulturních vlivů.

Historická centra mnoha měst si díky svému dlouhodobému kontinuálnímu vývoji dodnes uchovala velmi pestrou a různorodou urbánní architektonickou strukturu. Přestože některá z nejvýznamnějších staveb a prostranství již ztratila svoji původní funkci a původní poslání a obecně můžeme říci, že způsob využití městských struktur doznal podstatných změn, vrstvené uspořádání městských struktur naopak často tyto změny funkce a využití absorbovalo. Podstatnou a viditelnou složkou obrazu města je také přítomnost trvalých procesů, jejichž projevem je osvojená schopnost obývání městského prostředí. Projevem kvality osvojení je vztah k místu – identifikace s ním.  Intenzita této identifikace se prohlubuje rozvíjením hodnoty místa a jeho pamětihodných znaků – hodnot památky. Kulturní proces tkví v osvojování klíčů k porozumění řeči komplexního obrazu situace. Je nezbytné si stále připomínat, že v komplexním obrazu situace nelze vyloučit kulturní působení člověka tady a teď, památka má být živým dokladem takového působení. Další podstatnou vlastností je zde autenticita – pravost, která tkví v hloubce a udržitelnosti trvalého cyklického dialogu generací a opravdovosti obsahu sdělení. Tato vlastnost má svoji hmotnou i nehmotnou povahu.

Jedním z atributů současnosti je schopnost uložit a uchovat velké množství dat. Hodnotou současnosti je schopnost tato data vyhodnotit a využít je jako informace k dalšímu rozvoji a jeho predikci. To předpokládá schopnost zobrazení informací, tvorbu komplexního modelu a jeho zobrazitelnost v jednotlivých časových úsecích. Budeme-li mít relevantní obraz hmotných a nehmotných procesů ve městech a budeme-li znát i jejich historické tendence, bude možné predikovat a hodnotit budoucí směřování a usilovat o optimalizaci cílového obrazu. Je nezbytné experimentálně na digitálním modelu ověřovat udržitelnost památky bez toho, abychom provedli chybný a zásadně nevratný krok. V tomto kontextu je třeba naplnit účelovou databázi informacemi o situaci památky a o památce samé, digitalizovat příslušná data a informace a zdokonalovat virtuální obraz města, včetně postupné digitalizace archivní dokumentace. Takto lze zachytit zásadní informace o fyzickém stavu města, které dávají příležitost k návratu do historických situací, možnost jejich zpětné analýzy a remodelace či anastylózy (tj. obnovy stavební památky sestavením zachovaných částí do původní podoby). Předkládaná práce přispívá k účinným opatřením v této oblasti a její metody sledují trend současné světové experimentální památkové péče.

Památková péče může být v urbanistickém měřítku efektivně realizována pouze tehdy, když dokáže zohledňovat žitou realitu, předvídat a v rámci vlastního plánování účinně koordinovat probíhající změny, nikoli na ně pouze pasivně reagovat. To vyžaduje systematický přístup na několika úrovních. Výše uvedené shromažďování, třídění a hodnocení dat o území umožní monitorovat změny, včas rozpoznat probíhající trendy i jejich potenciální dopad a usnadní jejich účinnou komunikaci s jednotlivými aktéry. Efektivní správa a přizpůsobování systémů tam, kde jsou pod přímou kontrolou veřejné správy, se týká především veřejných prostranství a občanské, krajinné a technické infrastruktury. S tím souvisí i smysluplná aktualizace příslušných pravidel a předpisů, včetně podmínek poskytování metodické podpory. Obecně je nutné přesunout část pozornosti od objektově zaměřené péče k zájmu o památkové hodnoty a jevy projevující se v urbanistickém měřítku. Jedině tak bude možné zajistit přirozený vývoj památkového prostředí a vědomě nastavovat optimální míru zachování jeho fyzické podoby, stejně jako jeho obecně vnímané identity a autenticity. Aktuálně probíhající děje a urbanizační procesy ve městech jsou nedělitelnou součástí památkového prostředí, zásadně ovlivňují jeho vnímání a naznačují tendence, které se dříve či později budou ve fyzickém prostředí manifestovat, je proto nutné jim dobře porozumět.

Výstava vznikla jako součást projektu  „Původ a atributy památkových hodnot historických měst České republiky“ financovaného z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní identity  České republiky Ministerstva kultury ČR – NAKI II

Veškeré informace o projektu a odkazy na jednotlivé výsledky na webu fa čvut



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy Skrytý řád a vnitřní podstata jedinečnosti historických měst ČR