Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Milana Linharta: 1968 Okupace | 21. srpen | 1969 Normalizace

Do 8.8.2015 bude v minigalerii centra Foto Škoda, Vodičkova 37, Praha 1, zdarma přístupná výstava fotografií Milana Linharta: 1968 Okupace | 21. srpen | 1969 Normalizace.

21. srpen 1968

Srpnová invaze pěti armád Varšavské smlouvy a jejich počínání v tehdejším Československu si hned v první den okupace 21. 8. 1968 vyžádala oběti na životech a řadu vážně zraněných československých obyvatel. Největší ztráty byly po střetu sovětských vojáků s neozbrojeným davem v okolí budovy Československého rozhlasu v Praze. Oběti byly hlášeny nejen z dalších míst hlavního města, ale také z jiných měst a obcí (např. z Liberce, Brna, Bratislavy, Košic, Popradu a dalších. Jen první den okupace byly zraněny desítky osob, mnoho z nichž těžce. Ztráty pokračovaly i v dalších dnech, týdnech a měsících. Celkem si okupace Československa do konce roku 1968 vyžádala 108 mrtvých, zhruba 500 těžce a stovky lehce zraněných.

21.srpen 1969

Demonstrace v první rok výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy patří k největším vystoupením veřejnosti proti komunistickému režimu před listopadem 1989. Při brutálním potlačování demonstrací došlo, mimo dlouhých bílých obušků dovezených za tímto účelem tehdy z Polska, i na střelné zbraně. Celkem bylo na území tehdejšího Československa zastřeleno 5 lidí, 5 lidí bylo těžce zraněných a 28 lehce zraněných. Tyto oběti jsou tragickým mementem obrazu té doby. Podle pozdějších informací bylo ze zraněných 49 lidí zraněno 24 střelbou. Zatčeno bylo 2414 lidí, z toho 134 cizinců ,2245 mužů a 169 žen

Zatčených do 15 let bylo 32 osob, do 18 let 562 osob, do 20 let 532 osob, do 25 let 727 osob, do 30 let 247 osob, nad 30 let 249 osob. Podle zákonného opatření č.99/1969Sb. z 22. 8. 1969 bylo odsouzeno 1526 československých občanů, z toho 1186 v Čechách a 340 na Slovensku. Celkové škody při demonstracích vyčíslené – Kč 4.805.000,- z toho v Praze Kč 3.852.000.- Nejrepresivnější nasazená složka – Lidové milice, měla k dispozici ostré náboje. V Brně byla zbraní Lidových milicí prokazatelně zastřelena tehdy 18letá Danuše Muzikářová. Pachatel tohoto činu nebyl nikdy identifikován. Zákon podepsal tehdejší prezident Ludvík SVOBODA, premiér Oldřich ČERNÍK a předseda federálního shromáždění Alexander DUBČEK.

Lidé, kteří donedávna byli považováni za národní hrdiny, podepsali proti vlastnímu národu tzv. PENDREKOVÝ ZÁKON, který byl určen tzv. k upevnění a ochraně veřejného pořádku a umožňoval policii zadržovat lidi místo 48 hodin 3 týdny, samosoudci mohli posílat lidi do vězení v urychleném řízení, stát měl právo rozpouštět spolky a organizace, rušit časopisy, lidé byli na základě svých názorů vyhazováni ze studia i zaměstnání. Toto zákonné opatření mělo platit původně do konce r. 1969, ale bylo přeneseno do novely trestního zákona a platilo až do r. 1989.

Milan LINHART
* 6.8.1949

Původním povoláním spojový mechanik, absolvent jednoho z prvních Institutů výtvarné fotografie začátkem 70 let vedených tehdy nejlepším teoretikem fotografie Prof. Jánem ŠMOKEM a Ing. Petrem TAUSKEM. Ve svém oboru – slaboproudu – dnes elektronických požárních zabezpečovacích systémů pracuje dodnes jako zástupce firmy na ochranu jaderných elektráren před následky požáru. Fotografovat začal jako čtrnáctiletý s fotoaparátem svého otce KODAKEM RETINOU až do ledna 1968, kdy si pořídil za první vydělané peníze fotoaparát ZENIT 3M se skvělým objektivem HELIOS 2/58. S tímto fotoaparátem dokumentoval 21. srpna 1968 invazi vojsk Varšavské smlouvy a následně rok poté potlačování demonstrací v centru Prahy – v době tvrdé normalizace 21. srpna 1969 – již našimi bezpečnostními složkami. Teprve nedávno si teprve uvědomil vlastní spojitost s datem svého narození 6. 8. s rokem 68…

Je jedním ze tří pracovníků Nadace Železná Opona , je autorem expozice muzea Muzea Železné Opony v ROZVADOVĚ a v roce 2013 otevřeného ATOMMUZEA – bývalého úložiště jaderné munice SSSR JAVOR 51 – v Míšově, kde byly tyto fotografie poprvé publikovány v obou expozicích jako dokument doby studené války v tehdejším Československu. Při několika návštěvách USA zpracoval dokumentaci letadla B 29 – ENOLA GAY použitého při prvním jaderném útoku na HIROŠIMU dne 6. 8. 1945 – numerologie s jeho narozením je opět podobná . Expozice na toto téma je umístěna v ATOMMUZEU JAVOR 51. Od začátku 90. let se věnoval profesionálně fotografii. Spolupracuje s časopisem XANTYPA , kde publikoval exkluzivní letecké snímky Pražského hradu, zámku Lány a většinu reportáží ze zahraničních cest do USA a KANADY, kde mapoval cestu české emigrace a osudy lidí doposud žijících v těchto zemích. Jako svou exkluzivní fotoreportáž si považuje rozhovor synů dvou osobností doby studené války Nikity Sergeje CHRUŠČOVA a Francise Garyho POWERSE na téma osudu jejich otců, kteří byli aktéry sestřelu amerického špionážního letadla U2 1. 5. 1960 nad SVERDLOVSKEM v bývalém SSSR.

V objektu Nadace Železné Opony v ROZVADOVĚ založil dokumentační středisko na téma doby studené války a jeho poslední zahraniční cesta na podzim minulého roku byla s kolegy z nadace do KAZACHSTÁNU za účelem fotodokumentace střediska startu kosmických raket na BAJKONURU a bývalého jaderného polygonu v SEMIPALATINSKU, kde tehdejší SSSR prováděl do konce 80 let pokusné jaderné výbuchy . Také tato otřesná fotodokumentace následků těchto pokusů je součástí expozice ATOMMUZEA JAVOR 51 – MÍŠOV – BRDY. Milan LINHART spolupracuje se spisovatelem Milanem SYRUČKEM a společně vydali knihu ZÁHADY BRDSKÝCH LESŮ s dokumentárními fotografiemi na téma úložiště jaderné munice bývalého SSSR v objektu JAVOR 51.



Fotografie z výstavy