Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Martiny Machové – Malé proměnné

Jenom do 9.2.2017 bude v 1.2.3. gallery v Petrohradská kolektiv, Petrohradská 13, Praha 10, přístupná výstava Martiny Machové – Malé proměnné.

Morf

Podmínky jako členitost prostou, minimální a plynulá změna tvaru, pohyb přihlížejícího, způsobují tušení změny, pocit nejistoty dění s zároveň ale denovanými parametry.

Pomíjivé tvary

Stín nám napovídá dispozice objektu, přičemž tato informace nemusí být jednoznačná, sledování nejrůznějších faktorů působících na zkreslení viděného, není vždy možné, jedná-li se o jeho záznam,či je-li v tomto případě odhalen pouze jeho stín. Z vnitřního obsahu se stává plocha způsobující zánik reálného objektu ve prospěch vzniku nového formálního a zároveň subtilního obrazu. Stín nese dojem z prostoru a vytváří jednotlivá dočasně stabilní prostředí.

Microkosmos

Chvějící se přírodniny rozostřené působením vibračních motorků. Chvění či znemožnění ostrého vidění věci se stává novou realitou objektu. Tento stav je mu nyní přisouzen a je jediným co můžeme vnímat a jak ho nahlížet.

Zhodnocení umělecké tvorby jako procesu mě dovádí ke spojování jednotlivých fragmentů v celek určitého zaujetí. Pohled na svět konkrétním daným motivem nastíněný, je možnou alternativou všedního vnímání a znamená nový prostor pro světlo, pohyb, čas…nikoli jen vlastní prožitek. Rytmus je pohyb a čas, světlo je zviditelnění, odraz jako platná výpověď tušených možností celku.

„Pravým tvůrcem světla je totiž struktura. Když rozhodujete o struktuře, rozhodujete vlastně i o světle. Ve starých budovách byly vyjádřením světla sloupy – světlo, nesvětlo, světlo, nesvětlo, světlo, nesvětlo, světlo.“

“Ticho a Světlo. Ticho není příliš klidné. Je to něco, o čem se dá říci, že je bezsvětlé I beztemné…Někdo může říci, že to je všudypřítomný duch vrátíte-li se za určitou hranici a pomyslíte-li na to, v čem byly světlo a ticho pospolu. A možná jsou stále pospolu a oddělujeme je jen pro potřeby diskuse. Obracím se ke světlu, dárci všeho zpřítomnělého: z vůle, ze zákona. Můžeme říci, že světlo, dárce všeho zpřítomnělého, je tvůrcem hmoty… Vše zde vyrůstá z neměřitelného, ale vše též slibuje měřitelnost. Existuje vůbec nějaké rozhraní, kde by se obojí setkalo? Může být takové rozhram dostatečně jemné, aby se dalo nazvat rozhraním z hlediska těchto sil, jevů? Ať uděláte cokoli, bude to působit příliš neotesaně…Ale lze říci, že mezi větlem a tichem, tichem a světle musí procházet nějaké všudypřítomné rozhraní. Když toto pochopíme a pocítíme, nalezneme Inspiraci.“

Louis Kahn – Ticho a světlo

Výstava se koná za podpory Městské části Prahy 10.



Fotografie z výstavy