Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Luděk Rathouský: Evangelium postpravdy

12. 9.-1. 10. / Galerie kritiků / Malba

Do 1.10.2017 bude v Galerii kritiků, palác Adria, Jungmannova 31/36, 1.patro, přístupná zajímavá výstava obrazů Luďka Rathouského: Evangelium postpravdy.

Termín post-pravda (post-truth) se podle Oxfordského slovníku stal klíčovým slovem roku 2016, zejména díky vyhroceným politickým kampaním v USA a Velké Británii. Objektivní fakta již nejsou podstatná; názor si utváříme pomocí sdílených příspěvků na sociálních sítích a rozhodují o něm zejména emoce. Jak trefně podotkl Jiří Přibáň, nehledáme už pravdu, ale potvrzení našich předsudků.

Ovládání (politického) světa pomocí „fake news“, nepravdivých či zkreslených tvrzení a projevem hraničícím s vulgaritou se stalo běžným nástrojem jednání vládnoucích vrstev.

Realita prezentovaná skrze média a vstřebávaná jednotlivcem je Rathouského téma již od jeho raných malířských cyklů (Masmédia, 2002, Produkce, 2005 ad.)

Podobně jako rychle se střídající záběry v televizním zpravodajství nebo okna infozábavy na internetových platformách, zobrazuje na svých plátnech střípky okolního světa. Svým sociálním cítěním komentuje společenskou situaci, spotřební kulturu, krizi hodnot a jejich vyprázdnění; někdy intuitivně, ne příliš konkrétně, mnohdy pragmaticky racionálně a někdy jde jen o lakonický komentář.

Výstavou Evangelium postpravdy se Rathouský vrací do prostoru, kde před sedmi lety poprvé představil svůj nový způsob uvažování o malbě (Strach bílého muže, 2010). Odráží také Rathouského vývoj v tomto formálním hledání nové vizuality: od principů apropriace gotických elementů v malbě (jako například v cyklech podle mistra Vyšebrodského, Theodorika či malířských mistrů období vlády Jagellonců) až po plné osamostatnění těchto prvků v nedávné tvorbě. Fragmenty gotického tvarosloví mu slouží jako zdroj vyjadřovacích prostředků. Výtvarný princip, abstrahující skutečnost do významových rovin tu více tu méně patrných, se však neomezuje na otevřený komentář současného dění, ale jitří současnými prostředky smysl pro pocit z minulosti. Dá se říci, že jestliže se režisér František Vláčil snažil černobílé Údolí včel natočit v gotické „barevnosti“, Rathouský se snaží gotickou barevností vyjadřovat k současnosti. Vzkazy v obrazech jsou uzavřeným systémem pravd (a postpravd), které se však autor tu více či méně úspěšně snaží šifrovat. Svéhlavá cesta za poznáním a touha po originálním zobrazení ho dovedla k osobitému, jedinečnému projevu, který, přestože je aktuální, působí starobyle a důvěrně známě. Zdánlivě nesoučasný Rathouského přístup a určitá nezařaditelnost z něj činí pozoruhodnou personu na umělecké scéně.

Luděk Rathouský (*1975) se kromě vlastní umělecké tvorby věnuje i skupinové práci –  je zakládajícím členem umělecké skupiny Rafani.

Jako pedagog působí na Fakultě výtvarného umění VUT v Brně, kde dosáhl titulu docent a je vedoucím ateliéru Malby II. Dále se zabývá kurátorskou činností v projektu Galerie Luxfer v České Skalici, jíž je spoluzakladatelem.

Text: Kurátorka: Kateřina Štroblová



Fotografie z výstavy