Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Jubilanti Hollaru 2017

Do 29.1.2017 bude v Galerii Hollar, Smetanovo nábřeží 6, Praha 1, přístupná zajímavá skupinová výstava Jubilanti Hollaru 2017. Všechny fotky z výstavy i vernisáže: Petr.

První, již tradiční výstava v novém roce, představující veřejnosti jubilanty Sdružení českých umělců grafiků Hollar.

Kurátor výstavy: Zbyněk Hraba

Doprovodný program
25. 1. 2017 v 17 h – Můj život s grafikou… – setkání s vybranými grafiky – jubilanty, moderuje Alena Laufrová

Václav Bláha – 95, Jan Hladík – 90, Karel Beneš – 85, Kateřina Černá – 80, Eduard Halberštát – 80, Lubomír Přibyl – 80, Jiří Altmann – 75, Pavel Roučka – 75, Ladislav Kuklík – 70, Jan Kavan – 70, Ondřej Michálek – 70, Miloslav Polcar – 70, Jiří Slíva – 70, Jan Šafránek – 70, Jiří Kornatovský – 65, Markéta Králová – 65, Alena Laufrová – 65, Marie M. Šechtlová – 65, Zbyněk Janáček -60, Lenka Vilhelmová – 60, Martin Manojlín – 45, Hana Šuranská – 35 a další…

Skladbu tradiční výstavy Jubilanti Hollaru vybírá sám čas a díky tomuto nezávislému kurátorovi jsou tu vedle sebe vystavena díla zcela odlišných výtvarných názorů. A v tom je právě její kouzlo a půvab. Tento princip názorové plurality, mnohosti a kontrastů se pokusím ilustrovat stručnou charakteristikou několika vystavujících jubilantů.
Kateřina Černá živelně píše a následně vyrývá své autorské knihy plné hravosti a bezprostřední poetiky. Naproti tomu Lubomír Přibyl ve svých promyšlených kompozicích oživuje světlo prostupující mezi přesně uspořádanými liniemi. Jan Hladík je tvůrcem formálně i obsahově širokého záběru od gobelínů k suché jehle a od figurativních námětů až k abstrakci. Zcela jiný a formálně velmi vyhraněný je projev Jiřího Altmanna vyjadřujícího se v technice černobílého a kresebně dynamického dřevořezu, kde nacházíme styčné body s robustními, ale abstrahujícími dřevořezy Jana Šafránka. Nad lidským bytím se zamýšlejí ve svých grafikách Jan Kavan i Ondřej Michálek. První prostřednictvím zobrazování člověka technikou leptu v jakémsi bezčasí vyjmutého z jeho prostředí pouze na bílý papír a druhý linorytem z výšky nebo i z hloubky vytvářením bizardních staveb a interiérů, ve kterých snad žijí, nebo žili lidé. Pavel Roučka také zobrazuje člověka, který se mu ale v expresivní kresebné zkratce a často bohaté barevnosti téměř ztrácí, abychom vnímali jen rytmus, tvar a barvu, na rozdíl od téměř monochromních a kresebně, technicky i významově složitých a brilantních listů Karla Demela. Imaginativní tajemné abstraktní počítačové grafiky Jaroslavy Severové jsou tu v kontrastu s humornými, obsahem až nonsensovými litografiemi Jiřího Slívy. A takto bychom mohli pokračovat v konfrontování všech dnes vystavujících autorů.
Tato koexistence diametrálně rozdílných výtvarných přístupů a konečných tvůrčích výsledků je myslím nejcennější na jubilantské kolektivní výstavě. V pospolitosti názorových rozdílů, ale i ve styčných momentech, vzájemném respektu, sounáležitosti a toleranci je přesah této přehlídky za hranice naší galerie a poselství platné pro mezilidské vztahy obecně. Vychutnejme si tuto pestrou a bohatou nabídku našich jubilantu podmíněnou mnohaletým úsilím završeným řemeslným mistrovstvím i osobitou výpovědí každého z vystavujících tvůrců.
(Zbyněk Hraba)



Fotografie z výstavy

×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy Jubilanti Hollaru 2017