Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy František Kysela a Smetanovy opery

Do 29.2.2016 bude v Muzeu Bedřicha Smetany Národního Muzea, Novotného lávka 1, Praha 1, přístupná zajímavá výstava František Kysela a Smetanovy opery.

Národní muzeum představuje kolekci smetanovských scénografií na nové výstavě František Kysela a Smetanovy opery v Muzeu Bedřicha Smetany. Ojedinělý soubor Kyselových scénických a kostýmních návrhů k osmi Smetanovým operám, které Národní divadlo uvedlo v rámci oslav stého výročí narození Bedřicha Smetany v roce 1924, je k vidění od 24. června 2015. Na slavnostním zahájení výstavy v úterý 23. června 2015 vystoupili absolventi pěveckého oddělení Pražské konzervatoře.

Oslavy stého výročí narození Bedřicha Smetany v roce 1924 byly projevem úcty národa ke svému géniu a souvisely i s vlastenectvím počátečního období první republiky. Jubileum se nepřehlédnutelně zapsalo do celorepublikového kulturního dění, neboť oslavné akce zasahovaly do všech oborů umění a byly završením dosavadního celonárodního uznání Smetanovu odkazu. Největší pozornost se upínala k jádru oslav – slavnostnímu cyklu v Národním divadle, v němž mezi 23. dubnem a 12. květnem zazněly v chronologickém pořadí všechny Smetanovy opery. Zmíněnou posloupnost nedodržela jen opera Libuše, jejíž premiérou 12. května 1924, v den čtyřicátého výročí skladatelova úmrtí, slavnostní cyklus vrcholil. Inscenace byly dílem tvůrčí trojice Otakar Ostrčil – Ferdinand Pujman – František Kysela a iniciovaly moderní spolupráci dirigenta, režiséra a výtvarníka, při níž všechny složky tvořivě spolupracují, a jedna ovlivňuje druhou.
Výstava představuje unikátní celek scénických a kostýmních návrhů Františka Kysely (1881 – 1941) k osmi Smetanovým operám. Jako jediný výtvarník v dějinách Národního divadla získal možnost vytvořit takto rozsáhlý a celistvý výtvarný projekt. „Vystavovaný soubor návrhů otvírá jedinečnou možnost k pochopení vzniku moderní smetanovské scénografie. Vypovídá o vývoji jevištního výtvarnictví v počáteční etapě samostatné Československé republiky a je dodnes pro mnoho následujících výtvarníků základem a inspirací ve scénování Smetanových oper,“ dodala kurátorka Muzea Bedřicha Smetany a autorka výstavy Kateřina Viktorová. Nová krátkodobá výstava Národního muzea prezentuje tyto unikáty poprvé jako ucelený soubor.

CV Františka Kysely z Wikipedie:

František Kysela (4. září 1881 Kouřim – 20. února 1941 Praha) byl český malíř, grafik a průmyslový a scénický výtvarník a pedagog.

V letech 1900–1904 a 1905–1908 studoval na pražské UPŠ u Karla Vítězslava Maška, mezi lety 1904–1905 na AVU tamtéž u Hanuše Schwaigera. Absolvoval studijní cesty do Německa, Francie, Itálie, Holandska a Anglie. V roce 1913 se stal pedagogem UPŠ v Praze, v roce 1917 profesorem, od roku 1921 zde vedl nově založenou speciální školu pro užitou grafiku, v letech 1924–1926 a 1930–1932 působil v pozici rektora.

František Kysela byl nejen malířem, ale především všestranným výtvarníkem. Většina jeho prací spadá do období stylu art deco. Spolupracoval často s architekty Pavlem Janákem a Josefem Gočárem zejména na návrzích výmalby interiérů. Navrhoval textilie, koberce a gobelíny; realizaci zajišťovala textilní výtvarnice Marie Hoppe-Teinitzerová ve svých dílnách v Jindřichově Hradci.

Navrhoval také šperky a dekor ozdobných i užitných předmětů. Byl zakládajícím členem sdružení výtvarníků Artěl (1908–1934), jehož členové se podle stanov sdružení snažili „bojovat proti tovární šabloně“ a „vzkřísit vkus v denním životě“. Příkladem může být návrh číše z broušeného, řezaného a rytého skla, kterou realizovali J. a L. Lobmeyr, Kamenický Šenov (1928) nebo návrh dekoru keramické dózy Pavla Janáka, jejíž realizace provedli Rydl a Thon, Svijany-Podolí (1915) ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Byl členem Artělu, SVU Mánes, Osmy, Skupiny, spoluzaložil Svaz českého díla (1914). Spolupracoval s Janem Kotěrou na výmalbě interiérů kavárny Arco (1907), vytvořil návrhy vitráží pro katedrálu svatého Víta v Praze (1921–1936), bytový i šatový textil, tapiserie. Navrhl reprezentační prostor UPŠ na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži (1925). Věnoval se užité grafice, navrhoval exlibris, obchodní značky, diplomy, bankovky, poštovní známky. Patřil mezi nejvýraznější tvůrce plakátů. Významné jsou též Kyselovy knižní úpravy (typo­ grafie, ilustrace, knižní vazby), pro které mu byly výraznou inspirací renesanční tisky a středověké dřevoryty. Zabýval se i návrhy písma, žádný se však nedochoval.

V roce 1914 se podílel jako výtvarník pohostinsky na inscenaci hry Viktora Dyka Zmoudření dona Quijota (režie F.Zavřel) ve Vinohradském divadle. Další jeho divadelní tvorba se zaměřila především na jevištní a kostýmní návrhy pro operu (Vinohradské divadlo, Národní divadlo). Zde úzce spolupracoval především s Otakarem Ostrčilem a režisérem Ferdinandem Pujmanem při realizaci smetanovského cyklu oper a později děl A.Dvořáka a J.B.Foerstra. Byl autorem celkem 41 realizovaných scénických a kostýmních výprav. Zemřel 20. února 1941 po těžkém záchvatu mozkové mrtvice. Jeho žena a syn se za druhé světové války aktivně zapojili do odboje, oba zahynuli v koncentračním táboře Osvětim.



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy František Kysela a Smetanovy opery