Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Cesty římských imperátorů v Srbsku – Viminacium

1. 8.-26. 8. / Galerie 1 / Historie

Do 26.8.2017 bude v Galerii 1, Štěpánská 47, Praha 1, přístupná zajímavá historická výstava Cesty římských imperátorů v Srbsku – Viminacium.

Je to svérázná kulturní a historická pohlednice Srbska, tvořená sbírkou 18 bronzových hlav římských imperátorů na podstavcích.

Tato výstava se poprvé konala před několika lety ve Washingtonu, odkud se posléze vydala na dlouhou pouť – nejprve dále po velkých městech USA a poté po mnoha zemích: lidé ji mohli zhlédnout v Uruguayi, Paraguayi, Chile, Brazílii,
Argentině, Peru, Maďarsku, Velké Británii a Itálii. Tuto unikátní expozici tak doposud vidělo přes milion lidí!

Výstava se koná pod záštitou J.E. Very Mavrić velvyslankyně Srbské republiky a starosty MČ Praha 1 Oldřicha Lomeckého.

Viminacium je unikátní římské město ale i vojenský tábor, které je zapsané na seznamu UNESCO.

Město leželo na římské silnici Via Militaris. Zničeno bylo Huny v 5. století za císaře Justiniána bylo obnoveno a znovu zničeno v 6. století s příchodem Slovanů. Dnešní archeologická lokalita má rozlohu 450 ha a najdeme zde pozůstatky chrámů, ulic, amfiteátrů, náměstí, hippodrom a římské lázně, mauzoleum.

Rozloha města v době své největší slávy byla srovnatelná s dnešním Bělehradem, obyvatel zde žilo až 30 000 v době největšího rozkvětu. Dnes je odkryt jen zlomek tohoto města a neustále zde probíhají práce pod patronátem mezinárodního vědeckého projektu Viminacium.

Město těžilo ze své strategické polohy a úrodného okolí kolem řeky Mlava. Vojenská cesta byla komunikací, která zprostředkovávala setkání východních a západních kultur a přispěla k rozvoji města a jeho významu včetně rozvoje obchodu a řemeslné výroby. Ve 3. století v době své největší prosperity mělo město dokonce právo na ražbu vlastních mincí a v roce 211 zde Septimus Severus prohlásil svého syna Caracalla císařem. V roce 251 byl do mauzolea pohřben římský císař Hostilián, který zde se svojí matkou zemřel na mor. V roce 382 bylo toto významné hraniční město místem setkání mezi Theodosiusem a Gratianem uprostřed gótských válek.

První objevy ve Viminaciu se datují do roku 1882 v údolí řeky Mlavy, na severu u Dunaje a západně od Mlavy. Archeolog  Mihailo Valtrović nalezl základy staveb z mnohatunových opracovaných bloků, zbytky zbořených kamenných zdí a sarkofágy. Tato oblast je bohatá na železnou rudu, což dokazuje objev pecí na její zpracování.
V roce 1890 pokračoval v průzkumu Miloj Vasič na jiném místě (levý břeh Mlava a pravý řeky Velké Moravy), kde objevil cihelné ruiny římského amfiteátru s 12.000 sedadly, což je zatím největší římská aréna na Balkáně.
Další výzkum se rozběhl až v roce 1970 v souvislosti s výstavbou elektrárny a povrchového dolu a trvá prakticky dodnes.


Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy Cesty římských imperátorů v Srbsku – Viminacium