Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Vladimír Kysela: Píseň pro rytíře Aklina

končí 15. prosince / Galerie kritiků / Fotografie

Do 15.12.2019 bude v Galerii kritiků, palác Adria, Jungmannova 31/36, 1.patro, přístupná zajímavá výstava Vladimíra Kysely: Píseň pro rytíře Aklina

Výstava obrazových fotografií Vladimíra Kysely (*1958, Ústí nad Orlicí), zaměřená na dílo Antoina de Saint-Exupéryho, je třetím posledním dílem autorova triptychu po prvním významném cyklu Máchovské kontemplace (Galerie kritiků, leden 2017) a druhém neméně významném, Očima H. Ch. Andersena, vystaveném rovněž v Galerii kritiků v lednu 2018.

První Máchův soubor fotografií v pojetí krajinomalby byl autorem vytvořen na základě literární předlohy Máchova Máje a mezinárodně oceněn v Paříži, Los Angeles a Lucemburku. Druhý cyklus příběhů H. CH. Andersena získal ocenění v MIFA – Moscow International Foto Awards  a v IPA – Los Angeles, International Photography Awards. Třetí soubor fotografických záznamů ve stopách Antoina de Saint-Exupéryho se také již pyšní mezinárodním oceněním MIFA – Moscow International Foto Awards a FAPA London – Fine Art Photography Awards. Obsahově se týká zejména příběhů Citadela, Země lidí, Válečný pilot a Noční let, jde po stopách života a letecké profese slavného umělce. Po dvouleté odmlce jím autor zakončuje svou čtyřletou práci na fotografickém triptychu literárních předloh Mácha-Andersen-Exupéry.

Zatímco v případě K. H. Máchy se jednalo o vyjádření romantického příběhu v barvách a jejich světelně atmosférických účincích, u H. Ch. Andersena upoutal autora především rytmický jazykový styl „staccato“, jehož odezvou ve fotografii se stala kromě světelných kontrastů a barev i práce s mezními znaky a detaily. „Použil jsem metodu blendování, prolínání světla, stínů, barev a kontrastů, pracoval jsem současně s několika expozicemi,“ uvádí autor.  Poezie ryzího romantika K. H. Máchy nám připomíná dramatický scénář a její lyrickou reflexí ve fotografii jsou scény hrůz a tragédií, kdežto u realističtějšího H. Ch. Andersena se ve vyprávění prolínají zářivé představy s předtuchou neblahého rozuzlení, takže pohádkový sen skončí jen drsným procitnutím. Společné pro vyjádření stylu obou literátů je v Kyselově zobrazení snově pojaté vidění, lyricky expresivní malba. Scenérie krajin, v nichž fotograf svědomitě pořizuje záznamy podle literární předlohy vyznívají často truchlivě a melancholicky, avšak ve vizuální podobě, transponované do nadreálného světa, vyjadřují krásu abstrahované kompozice, s figurálními náznaky autorových reálných zážitků.

 

V procesu příprav pro třetí cyklus fotografií navštívil autor spisovatelovo rodiště v Lyonu, kde stojí také jeho pomník. Dále blízké městečko Saint Maurice de Remens v místech, kde Exupéry trávil své dětství a dnes působí i jeho nadace. Další zastávkou autora po životních stopách spisovatele bylo letiště v Amberieu, kde Exupéry absolvoval svůj profesní křest na pilota a stal se členem poštovní přepravní společnosti; dnes je letiště vojenským prostorem, zahrnujícím malý aeroklub s jeho jménem. K uzavření této kapitoly absolvoval autor i lety poblíž Agadiru a Tiznitu, podél Exupéryho pravidelné poštovní trasy z Toulouse do Dakaru. Pak následovalo vlastní zpracování obrazových záznamů a jejich uspořádání do výstavy.

Instalace výstavy je koncipovaná tak, že sleduje postupně hlavní období Exupéryho života, tj. čas jeho dětství a vzpomínek na dětství, počátky létání a poznávání světa pilotů a letadel. Dále uvádí poušť Saharu a prostředí, kde spisovatel dospěl, kde se zrodil jeho hluboký humanismus a vztah k lidem, a kde na vlastní kůži zažil i ohrožení života. Poté válku, období zmaru a ztrát, spojené se snahou zahlédnout přes temnou oponu hrůz světlo víry a naděje. Tyto tři tematické okruhy charakterizují podle autorova názoru Exupéryho osobnost a tvorbu. K úsudku autora přispělo i rozjímání nad korespondencí spisovatele s matkou a manželkou Consuelo. Konečně se nad touto prezentací génia vznáší slavné dílo Malý princ, jako vidina, kterou lze jen vytušit z autorových vizuálních náznaků.

Prezentaci doplňují ukázky z „pracovního prostoru projektu“ – projektového blogu, skicy jednotlivých obrazů, výňatky z umělcova rukopisu, video smyčka z práce na obrazech triptychu apod. V atriu jsou pak rozmístěny „exupéryovské reálie“ – reportážní fotky z Francie a Maroka, instalace vrtule, astro –fotografie – hvězdokupy aj.

O spisovateli toho bylo napsáno mnoho, avšak Kyselův projekt není ani novou biografií, ani o ilustracích jeho knih. Autor se snažil najít klíčové tvůrčí impulsy v umělcově životě a ty pak převést do výtvarného jazyka. Říká, že jeho prezentace osobnosti Exupéryho má základ v juxtapozicích, protože tento umělec a velký snílek trpěl paradoxy, chtěl tak nějak všechno –  absolutní lásku i svobodu, věrnost i nevěrnost, samotu i společnost, přepych i chudobu. Výstava tedy vytvoří nový samostatný příběh, nikoli nepodobný také jejímu autorovi.

Vlasta Čiháková Noshiro, kurátorka projektu a Galerie kritiků, Adria



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž Vladimír Kysela: Píseň pro rytíře Aklina