Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Budování státu

Do 7.2.2016 bude ve Veletržním paláci Národní Galerie, Dukelských hrdinů 47, Praha 7, přístupná krásná a rozsáhlá výstava Budování státu – Reprezentace Československa v umění, architektuře a designu.

Výstava Budování státu. Reprezentace Československa v umění, architektuře a designu představuje divákovi před- a poválečné Československo prostřednictvím vizuální kultury jako nástroje státní reprezentace. Výtvarné umění, architektura a design byly médii, která se účinně a nezastupitelně podílela na konstrukci státní identity a národního sebevědomí, ač ne vždy jen v souladu se záměry státní moci. Jedinečnost expozice ve Veletržním paláci spočívá především v tom, že ukazuje průřez uměleckou produkcí nikoli dle osobností či stylů, ale z hlediska tématu – Československa. Výstavu pořádají Národní galerie v Praze a Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze.

Výstava nabízí širší veřejnosti poprvé pohled na zaniklý stát nejen očima nostalgie nebo ideologického boje. „Po bezmála čtvrtstoletí můžeme začít Československo sledovat nezaujatě – jako historické téma. Navzdory tomu budou vystavené exponáty zcela jistě probouzet i mnoho osobních vzpomínek. Chceme vyjít vstříc těm, kdo Československo zažili, a Národní galerie proto nabízí návštěvníkům starším 65 let na výstavu volný vstup,“ říká kurátorka a spoluautorka výstavy Milena Bartlová.

Název Budování státu si výstava vypůjčila z titulu díla slavného novináře Ferdinanda Peroutky. Vyjádřil jím ve 30. letech minulého století zodpovědnost, s níž politický a intelektuální okruh kolem prezidenta Masaryka usiloval po roce 1918 o překonání dědictví rakouské monarchie a o vytvoření moderního demokratického a národního státu Čechoslováků. „Pokud si ale připustíme, že Československo bylo ‚stát, který selhal‘, ztrácí převzatý titul část svého pozitivního sebevědomí a narůstá v něm tón nejistoty přecházející v lehkou ironii. Svůj první rozpad v roce 1939 Československo přežilo jako idea. Ke druhému a definitivnímu rozpadu dospělo brzy poté, kdy se vyprázdněné demokratické formy v roce 1989 opět naplnily politickým smyslem,“ přibližuje Milena Bartlová.

Výstava nepředstavuje kanonický soubor československého moderního umění, ale umění vznikající na státní zakázku. Taková díla státním institucím nesloužila jen pasivně, nýbrž se sama aktivně podílela na existenci a fungování státu. Významně formovala vědomí státní identity a občanské příslušnosti. Kvalita tohoto umění je někdy kolísavá, zato se s ním divák setkává všude a doslova každodenně: jsou jím budovy státních úřadů stejně jako grafiky bankovek, pomníky na náměstích i umělecké sklo, vystavované na zahraničních výstavách. Unikátním souborem je například dokumentace zaniklých děl, vytvořených v 70. letech českými umělci v Teheránu „na vývoz“ pro íránského šáha. V expozici je zařazeno ale také umění, jímž tvůrci sami za sebe – a často kriticky vůči státní politice – reagovali na zlomové momenty dějin.

Rejstřík představených uměleckých médií je nezvykle široký a sahá od olejomaleb a bronzových soch přes užitou grafiku, fotografie, prostorové instalace, modely a plány architektonických realizací i filmy až po průmyslový design, výstavnictví, vojenské prapory či oděvní produkci Ústředí lidové umělecké výroby. „Výstava prostřednictvím devíti vybraných témat sleduje podíl výtvarné kultury na státní reprezentaci Československa. Mezi autory představených artefaktů jsou jména dnes právem zapomenutá, ale také řada ikon československého umění – mimo jiné František Kupka, Josip Plečnik, Ladislav Sutnar či Július Koller,“ doplňuje Milena Bartlová.

Struktura výstavy odpovídá mimo jiné také individuálním kurátorským pozicím autorského týmu, jenž tvoří pedagogové teorie a dějin umění pražské UMPRUM společně se studenty a dalšími spolupracovníky. Dílem studentů a absolventů UMPRUM je rovněž grafický a výstavní design. Výstava, která je závěrečným výstupem výzkumného projektu „Umění, architektura, design a národní identita“ podpořeného MK ČR v rámci grantového programu NAKI, který v letech 2010–2015 řešila Katedra teorie a dějin umění Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením Jindřicha Vybírala, je zároveň součástí programu, jenž letos připomíná 130 let od založení školy. K výstavě vychází rozsáhlá doprovodná publikace v češtině a angličtině, která obsahuje navíc i umělecká díla a architektonické realizace ze Slovenska, které nebylo možné vystavit. K výstavě je připraven bohatý rejstřík doprovodných programů ve spolupráci s dalšími institucemi jakou jsou NFA či Ústav pro studium totalitních režimů – jeho přehled je k dispozici na www.ngprague.cz.

Seznam doprovodných programů vč. odborné konference (20 – 21.1.2016) najdete na: www.ngprague.cz a www.uprum.cz



Fotografie z výstavy