Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Tadeáš Kotrba: Lines of Loners (privátní výstava pro sběratele)

4.4.2017 se v prostorách advokátní a daňové kanceláře Badokh, ulice 28. října 767/12, Praha 1, konala vernisáž a křest katalogu výstavy Tadeáše Kotrby: Lines of Loners.

Prodejní výstava spolupořádaná s galerií Chemistry zde bude ještě do 20.9.2017 k vidění pro vážné zájemce především ze sběratelské sféry.

Text Emmy Pecháčkové – Hanzlíkové:

Malby Tadeáše Kotrby (* 1986), absolventa pražské AVU, který v rámci stipendijního pobytu studoval také na londýnské Central Saint Martins, se pohybují na pomezí krajinomalby, portrétu a figury. Skrze jeho postavy čelící překážkám se necháváme vtáhnout do vnitřní krajiny obrazů, jejichž velkorysý prostor se smrskává na intimní osobní svět. Krajiny mají charakter něčeho náhodného a přitom působí na člověka tak, že má pochopení pro všechno, co se na obraze děje. Celá situace je nám lehce povědomá, avšak pravděpodobně nikdy nebudeme schopni říci nebo si vzpomenout, kdy se stala. Kotrba krajiny a prostory nevytváří proto, abychom se kochali vznešenou krásou přírody, jako romantici předminulého století, ale abychom se v nich našli a začali se rozpomínat. K památkám zbylé paměti odkazují i techniky, které autor využívá. Již dříve se na jeho obrazech postavy ztrácely v mlze či v dešti, nyní jsou obrazy ponechány jakoby nedokončené. Jsou to výseče vzpomínek stejně jako je tomu v naší paměti, která je nedokonalá a nikdy není schopná zakonzervovat suvenýr tak, abychom jej zpětně zrekonstruovali do posledního detailu. Kromě nemožnosti zapamatovat si život a svět kolem nás je tu ještě jedno marné snažení, které Tadeáš Kotrba umí přenést do obrazů. Je to nekonečné sisyfovské úsilí dostat se o krok dál, překonat překážky a znovu se přemoci. Přestože se nám někdy podaří řeku přebrodit a spadlý strom přeskočit, objeví se další překážka stejně jako na obrazech a skicách, které překvapivě nebyly vytvořeny jako předběžné náčrty k samotným malbám, ale dodatečně jako plnohodnotná díla schopná mnohé doplnit a dovysvětlit.

Tematický soubor obrazů je inspirován autorovým pobytem na ostrově v jihovýchodní Asii. Přestože je tato oblast tradičně spojována s tropickou květenou, listy palem a pestrými barvami primitivních ostrovních kultur, autorovi se na nenašepsovaném plátně podařilo docílit zemité atmosféry, z niž je cítit prach a hlína ostrova daleko víc než vůně exotiky. Ostrov tedy není chápán jako izolovaný ráj na zemi, ale jako proměnlivé prostory, jejichž různost podtrhuje i škála barev a způsob jejich nanášení. Některé malby ovlivnilo propíjení barvy na rub obrazu, který se díky nečekaným a nakonec adoptovaným efektům proměnil ve stranu lícovou. Z nedokonalosti způsobené nestálou teplotou loňského léta se tak stala přednost. Jiné obrazy naopak pracují s vědomým kontrastem grisaillové malby doplněné o nápovědu pro čtení v barvě. Heterogenní krajiny posloužily jako bezčasové kulisy vypůjčené pro zasazení tajemných, dávno zasutých a přitom tolik povědomých situací a nálad, díky kterým můžeme do obrazu vstoupit jako do krajiny za zrcadlem. Malby a kresby z ostrovního cyklu pro nás mají být mementem našeho neměnného chování, za které si každý můžeme dosadit ten svůj vlastní sisyfovský kámen.

Emma Pecháčková – Hanzlíková



Fotografie z výstavy