Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž skupinové výstavy BE 24 Vesmír

14. 10.-13. 11. / NoD Roxy / Malba

Do 13.11.2016 bude v galerii NoD, Dlouhá 33, Praha 1 (první patro za kavárnou), přístupná zajímavá skupinová výstava BE 24 Vesmír.

Vystavující umělci:

Rudolf Sikora, Jiří Matoušek, Zdenek Hůla, Josef Žáček, Vladimír Merta, Daniel Hanzlík, Pavel Mrkus, Richard Loskot, Anna Krajčová, Ondřej Boušek

Kurátor: Jiří Machalický

Pro výstavu s tématem vesmír jsem vybral umělce různých generací od těch starších až po studenty či čerstvé absolventy uměleckých škol, kteří k tématu přistupují z různých úhlů pohledu, vnímají ho na základě rozdílných zkušeností a využívají rozmanité výrazové prostředky od malby, grafiky a objektu až k videu a instalaci. Vesmír je velmi inspirativní z různých důvodů. Nikdy nemůžeme beze zbytku poznat zákonitosti, kterými se řídí. Vyvolává mnoho otázek, čím víc ho poznáváme, tím víc zjišťujeme, co všechno o něm nevíme. Umělci k němu mohou přistupovat trochu jiným způsobem než vědci, mají odlišnou zkušenost a druh vzdělání. Vedle exaktního zkoumání jeho nekonečných dálek a souvislostí, které často nedokážeme odhalit, se řídí především intuicí.

Záleží i na tom, do jaké věkové kategorie patří, jaké výrazové prostředky užívají. Rudolf Sikora je slovenský umělec dnes už starší generace, jehož tvorba je výrazově široká, zasahuje do oblasti malby, instalace, grafiky i fotografie. Má filozofickou hloubku, zabývá se vznikem a zánikem, vztahy a energiemi působícími ve vesmíru, vychází nejen z umělecké intuice, ale také ze studia fyzikálních zákonitostí a astronomie. Vytvořil například sérii grafických listů, v nichž se zamýšlel nad problémem „černých děr“. Pro Jiřího Matouška je kosmos jedním z nejdůležitějších životních témat, vytváří instalace vycházející ze souvislostí mezi planetami vřazenými do různých souhvězdí. Se vzdálenostmi a vzájemnými poměry mezi hvězdami však zachází volně, svým způsobem bez ohledu na vědecké objevy. Věnuje se také podobnosti či příbuznosti mezi makrosvěty a mikrosvěty, mezi nepředstavitelnými vzdálenostmi ve vesmíru a takřka nerozeznatelnými mikrostrukturami vzniklými v přírodě.

Zdenek Hůla se zabývá souvislostmi mezi základními tvary, které jsou součástí každého prostoru a které ho spoluutvářejí. K nim řadí především bod, kruh, trojúhelník nebo křivku ntého řádu. Zcela přirozeně ho tedy zajímají i zákonitosti ovládající vesmír, které se stávají jedním z podnětů k řadám jeho obrazů, k objektům a instalacím. Malíř Josef Žáček přistupuje ke kosmickým vztahům z jiné pozice, jeho pozornost poutají mezilidské vztahy v konkrétní i obecnější rovině, do jeho projevu se promítá význam víry v její čisté formě. Vladimír Merta zkoumá nejrůznější výrazové možnosti vycházející z poznávání principů ovládajících přírodu, ve svých konceptech kombinuje rozdílné klasické i netradiční výrazové prostředky, například malbu s projekcí, aby tak přesněji vyjádřil svou představu o daném tématu. Zajímá ho působení různých živlů (vítr, voda, …), proměny oblohy v čase, energie proměňující vesmír i život na Zemi.

Daniel Hanzlík došel k úspornému minimalistickému malířskému projevu, dělení či opakování tvarů v určitém rytmu, zabývá se také vztahem mezi zvukem a vizuálním projevem. K jeho základním tématům patří i vesmír, zamýšlí se nad vztahy mezi planetami, jejichž energie na sebe vzájemně působí, nad jejich proměnami v čase. Pavel Mrkus pracuje s přesahy mezi různými technickými postupy, pohybuje se na pomezí uměleckého výrazu a zkoumání možností přírodních věd i počítačových programů. Do jeho tvorby se promítá porovnávání struktur mikro a makrosvětů, které jsou často založené na obdobných nebo dokonce zcela stejných principech. Richard Loskot patří k umělcům, jejichž tvorba má blízko k filozofickému i přírodovědeckému způsobu myšlení. Zabývá se takovými pojmy, jako jsou čas a pohyb, které bez sebe nemohou existovat a jejichž působením se proměňuje skutečnost. Přirozeně tedy jeho projev úzce souvisí se vztahy, které se utvářejí a proměňují ve vesmíru. Ondřej Boušek se věnuje malbě a kresbě, v jeho obrazových řadách se rozvíjejí vztahy mezi energickými poli, které se každým okamžikem proměňují v závislosti na celkové situaci a vzájemném působení nejrůznějších sil. Anna Krajčová se tématem kosmu po určitou dobu intenzivně zabývala, do její tvorby se promítlo vnímání galaxií ze Země nebo naopak struktury zemského povrchu z vesmíru.
Univerzum je nesporně jedním ze základních témat, která umělce odjakživa zajímají a k nimž v každé době přistupují jinak v závislosti na stupni vědeckého poznání, na současném vývoji výrazových prostředků i na stavu společnosti.

Text: Jiří Machalický



Fotografie z výstavy

×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž skupinové výstavy BE 24 Vesmír