Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Richard Náhlovský: Obrazy

25. 7.-31. 8. / Viniční altán / Malba

Do 31.8.2017 bude ve Viničním altánu Gröbovka, Havlíčkovy sady 1369, Praha 2 – Vinohrady, přístupná výstava obrazů Richarda Náhlovského. Kurátorka výstavy: Ivana Beranová.

Malíř Richard Náhlovský se narodil 22. května 1957 v Turnově, dětství prožil v Rovensku pod Troskami, kde příznačné okolí s krajinou Českého ráje a dominantou hradu Trosky do jisté míry určilo jeho umělecké směřování. Svůj talent prohloubil na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě. V roce 1981 začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Františka Jiroudka. Zde získal solidní základy malířského řemesla – kresba, kompozice, malířské techniky, využití barev a světla. Profesorova osobnost se ukázala být natolik silná, že po absolutoriu v roce 1987 začal Richard Náhlovský prožívat složitý a obtížný zápas o osobní výtvarný výraz.
Do svých 33 let žil a pracoval v Rovensku, námětově čerpal z uhrančivých reálií Trosek. Převažovala krajina a zátiší zhodnocené silně expresivním pojetím tvarů a barev. Přicházející umělecká krize téměř končí sebezničením. Richard Náhlovský podstupuje zápas sám se sebou, zápas o hodnotu a podobu budoucího malířského díla. Po osmnácti letech života strávených v Mariánských Lázních se v roce 2008 vrátil do rodného Českého ráje, na Kozákov.
Do celých dvaapadesáti let se výtvarné pojetí krajiny, figur a zátiší pohybuje převážně v krajnostech. Jednou je „kyvadlo“ vychýlené směrem k dadaisticko-surrealistickému pojetí (Náhlovskému je blízký M. Duchamp, S. Dalí), podruhé k prudké a brutální barevné a tvarové expresi.
Od roku 2006 pořádá pravidelně jednou za rok výstavy svých děl v Rovensku pod Troskami.
Richard Náhlovský je malířem Českého ráje, kraje, který láká výtvarné umělce již dvě stě let. Mohlo by se zdát, že zde již téměř všechno bylo objeveno, namalováno nebo nakresleno. O tom, že tomu tak není, nás od konce osmdesátých let R. Náhlovský přesvědčuje svým každým dalším obrazem. A nejen nás, opakovaně v tom utvrzuje především sám sebe, navzdory tvůrčím pochybnostem, které provázejí každého skutečného umělce. Náhlovský důvěrně a do detailů zná kraj, v němž se narodil, žije a tvoří, našel v něm i početnou skupinu obdivovatelů a sběratelů svých obrazů. Je to pro něho otázka nejen existenční, ale především prestižní.
Podle křestního listu se narodil roku 1957 v Turnově, od narození žil v Rovensku pod Troskami. Již v útlém mládí se rozhodl být malířem, a protože jedním z předpokladů pro studium na AVU v Praze bylo absolvování střední školy uměleckého směru, vystudoval SUPŠ sklářskou v Železném Brodě, i když se sklářské tvorbě věnovat nechtěl. V roce 1981 byl přijat do malířského ateliéru profesora Františka Jiroudka, umělce-krajana z Podkozákova. Jiroudek pravděpodobně měl na Náhlovského značný vliv jak ve škole, tak v prvních letech po jejím absolvování. Další, málem osudový vliv na něj ze začátku měl také Josef Jíra, který byl násoben společným zájmem o maloskalskou krajinu. V roce 1991 odešel do Mariánských Lázní, kde žil a pracoval do roku 2007. Odtud se však každoročně na tři čtyři měsíce do Rovenska vracel, aby zde maloval a vystavoval.
Žije a tvoří na jižním svahu Kozákova prakticky na samotě, ale návštěvám zájemců o svou tvorbu vždy rád otevře dveře. Zve je do svého království, jak si můžeme přečíst na směrovce k jeho ateliéru u silnice z Kozákova. Pokračuje v pořádání každoročních výstav v Rovensku, příležitostně vystavuje také jinde v Česku, občas i v zahraničí. Se zarputilostí sobě vlastní maluje a téměř s každým dalším obrazem řeší nový tvůrčí problém. Je malířem-krajinářem, avšak nutno připomenout, že jeho krajiny nejsou krajinami tradičními. Jeho zájem o českou krajinu trvá, ale s léty se mění její malířské pojetí. Od absolvování AVU v roce 1987 jsme svědky toho, jak malíř vytrvale zápasí o vlastní pohled nejen na krajinu Českého ráje, ale na českou krajinomalbu a na malířskou tvorbu vůbec. S radostí konstatuji, že ovlivnění F. Jiroudkem a J. Jírou dávno úspěšně překonal, že jeho malba je víc poznamenána evropským moderním uměním – expresionismem i dadaismem než tradičním českým krajinářstvím, že pro svou současnou tvorbu našel poučení u některých klasiků evropského moderního umění, jejichž příklad si přetvořil a přizpůsobil.
Richard Náhlovský je nejenom malířem-krajinářem. Jeho umělecký výraz si můžeme pro snadnější přehled rozdělit do dvou vzájemně se prostupujících a ovlivňujících tematických skupin.
V první tvoří krajiny ovlivněné Českým rájem s podskupinou leknínů, inspirovanou opakovanými návštěvami v Pařezské Lhotě u Prachovských skal. Druhou skupinu tvoří fantaskní obrazy, k nimž pro sebe objevil a přijal některé podněty evropského umění z první poloviny 20. století. Také na nich se ale podílí důvěrná znalost rodného kraje, například povrchových struktur pískovcových skal, achátů a jaspisů.
Při hledání vlastní umělecké identity mu vydatně pomáhá právě rodný kraj, kam se vracel, i když žil a tvořil jinde, a expresionismem poznamenaný projev, který se v jeho pojetí časem měnil. Některé, pro něj podstatné znaky, si zachoval, dotvořil je a domyslel až do nezaměnitelné podoby.

Antonín Langhamer



Fotografie z výstavy