Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž prodejní výstavy Femina / Feminae

končí 4. března / Latin Art Gallery / Fotografie

Do 4.3.2018 bude v Latin Art Gallery, Jungmannova 3, Praha 1, přístupná velmi zajímavá prodejní mezinárodní výstava FEMINA / FEMINAE, historika a uměleckého kritika Iva Bartečka.

Vystavovaná díla jsou součástí soukromé sbírky: Baumgarten, Stibor, Pasternak, Borovička, Toyen, Demerci, Kečíř, Schmidt, Zácha, Drtikol.

Vystavený soubor je propojován obrazy Ženy, tak jak je v průběhu přednostně 20. století zaznamenala fotografická kamera či ruka poučeného i nepoučeného tvůrce — to na jedné straně, na straně druhé je divákovi a zájemci nabízen zlomek sbírky Femina / Feminae hledající a dokumentující podoby zobrazování Ženy. Koncept je dán a limitován výstavním prostorem, aktuálně uvolněnou částí sbírky, v níž dominuje fotografie, se sjednocujícím přístupem zohlednit autory středoevropského milieu, kteří — bez rozdílu jazyka — do tohoto prostoru promlouvali.
Otto Schmidt, Rakušan zastoupený ve fotografické sbírce vídeňské Albertiny, jehož část výtvarné pozůstalosti je uchovávána v České republice, je doprovázen Ateliérem Baumgarten. Otto Schmidt nabízí postsecesně laděné, v digitalizované podobě zpřístupněné obrazy, vycházející ze zachovaného souboru dobových skleněných desek. Ateliér Baumgarten přináší záznamy Ženy v originálním půvabu ušlechtilých tisků. Časovým spojovníkem obou protagonistů fotografie podunajské monarchie je symbolický rok 1900.
Protipólem v běžícím čase jsou fotografie z dekád druhé poloviny dvacátého století s dominancí amatérské fotografie, která nejpozději od počátku šedesátých let naplňovala ceněný a oceňovaný estetický kánon. Obrazy Ženy Miloslava Stibora či Milana Borovičky jsou vyvažovány viděním a ztvárňováním Venuší anonymním autorem (Anonym) či Františkem Záchou, který vročil své hravosti datum 1957. Fotografie Jaroslava (Jerry) Pasternaka, rodáka z Václavovic, exulanta v USA a dvorního fotografa časopisu Hustler před rokem 1989, poutají pozornost jednoznačně identifikovatelnou barvou papíru Kodak a koloritem amerického snu.
Samuel Kečíř a Jan Demerci zastupují autory, kteří tíhnou k malbě (Kečíř), případně k digitálním technologiím (Demerci) včetně barevného akcentu či dramatizující bíločerné zkratky. Návrat k časem prověřeným jistotám nabízejí na českém trhu cenění autoři — v pohlednicových souborech vydávaný Drtikol a v grafice zastoupena Toyen svými tisky doprovázejícími Máj Karla Hynka Máchy z poloviny třicátých let.



Fotografie z výstavy