Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Petr Poš (1944 – 2015): Jakoby nic

2. 3.-27. 3. / Galerie Hollar / Ilustrace

Do 27.3.2016 bude v Galerii Hollar, Smetanovo nábřeží 6, Praha 1, přístupná zajímavá výstava Petr Poš (1944 – 2015): Jakoby nic.

Doprovodný program:
16. 3. v 17:00 projekce animovaných filmů Petra Poše

PETR POŠ (2. 1. 1944 – 1. 5. 2015)
Absolvoval VŠUP (prof. A. Hoffmeister) a stáž na Královské akademii v Bruselu (prof. Dewint). Věnoval se reklamní grafice, volné grafice, ilustroval kolem 30 knižních titulů, ale veřejnosti byl hlavně znám jako autor filmových plakátů a animovaných filmů – Fimfárum, Lakomá Barka, apod. Za svoji tvorbu získal řadu ocenění doma i v zahraničí.

„JAKOBY NIC“
Petr Poš si svými grafikami vybudoval pevné místo na scéně české grafiky. Zdánlivě lehce filozofujícím způsobem nám ukazuje nás samé.
Vždy s vtipem, ironií a sarkasmem, které byly pro něj typické. Jeho bystré a lehce poťouchlé oči do nás, zpoza brýlí, viděly.
Ve svých litografiích rozkrývá a komentuje náš svět, v němž všichni hrajeme své role, které se snažíme téměř vždy předvést v tom lepším světle. Ale on nás odhalí a šťouchne do nás.
Zdánlivě tvrdá, pevná linka má však jemné chvění. Lidské!
Rukopis člověka, který miloval svoji práci, dělal ji se spontánním potěšením a nasazením. Vyrovnával se tak se světem a realitou, které někdy drtí každého z nás. Přirozenost a grácie jeho výtvarného projevu voní čistotou. O ničem nás nepřesvědčuje, nepředvádí se.
Určitá uvolněnost v kresbě nám může připomínat K. Lhotáka či F. Tichého. Ale je prostě jiná. Ani zdání prvoplánové výtvarné exhibice.
Nic umělého, vytlačeného, formálního. Síla osobitosti a jeho výtvarné integrity se jasně ukázala při práci na animovaných filmech. S jakou virtuozitou dokázal přenést svůj rukopis do trojrozměrných postaviček a krajin!
Mám moc rád jeho kresbičky. Jde z nich velké potěšení z „práce“.
Možná vám tento text připadá málo teoretický a více osobní. A tak to je.
Někdy někde zaslechnu repliku či prožiji situaci – náhodnou, vtipnou – a uvnitř hned, jako čistou reakci, si řeknu: „To je pošovský!“
Krásná stopa, ne?
(Miroslav Pošvic)



Fotografie z výstavy