Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Petr Jedinák: Sexual Personae

19. 9.-1. 10. / DSC Gallery / Fotografie

Do 1.10.2017 bude v DSC Gallery, Dlouhá 5, Praha 1, v prostoru Vitra Collector´s Lounge v podzemí, přístupná skvělá a znepokojivě krásná výstava Petra Jedináka: Sexual Personae.

Výstava je prodejní. Na místě je k dispozici katalog. Kurátor Otto M. Urban.

Petr Jedinák (*1963)
Patří od 90. let k předním českým portrétistům. Jeho práce byly přes 20 let spojeny s časopisem Reflex, pro který vytvořil stovky mimořádných portrétů slavných osobností. Svojí knihou „Cesty k portrétu“ (2004) ovlivnil směřování celé české portrétní fotografie. Po odchodu z médií se věnuje umělecké tvorbě, jíž dominují akty a intimní portréty. Emocionální sílu svých obrazů podtrhuje užitou technikou, při níž vzniká jeden jediný originál, bez možnosti další reprodukce a retuše. Užitý formát 50×50 cm je unikátní v evropském prostředí. Technologická inovace, která Jedinákovi umožňuje zalakovat stříbrné otisky zpoza skleněných desek je světově unikátní. Vznikají tak jedinečné artefakty s vlastnostmi 3D objektu, který reaguje na světelné podmínky. Jedinákovy ambrotypie díky tomu obsahují výraznou dimenzi tajemství, jako by tvořily bránu do jiného, snového světa. Ve své tvorbě se řídí zásadou:
„Umění by mělo být klasické, precizní a domyšlené. Nemám rád kýč a nedodělky. Umění by nás mělo vždy posouvat o krok dál, za hranici naší komfortní zóny, a občas ji i překročit.“

Kurátor výstavy Otto M. Urban o ní napsal:
„Jedinák se vydal do skrytých míst, do prostředí jinakosti, do světa překvapení. Velkou roli mají na jeho fotografiích lidské oči, ve kterých se zračí silné emoce, okamžiky opravdovosti a otevřenosti. Motiv očí je často zdůrazněn maskami, druhou tváří odkrývající možné světy podvědomí. Syrovost některých scén je u Jedináka posunuta do specifické extatické roviny. Na jeho ambrotypiích je zachycena jakási kvintesence rozkoše a bolesti, spojení jistých protikladů v přesvědčivý celek. V některých okamžicích se v Jedinákových pracích spojuje tajemství děl Pierra Moliniera se staromistrovstvím Joela-Petera Witkina. Tematicky se pohybuje v příbuzných územích jako zmiňovaní fotografové, podobně jako oni hledá krásu v oblastech, do kterých se často bojíme nahlédnout. Zobrazování sexuality je již dlouhodobě v nadprodukci a stejně tak se dlouhá léta diskutuje také o vztahu mezi pornografií a uměním, resp. kde je ona pomyslná hranice mezi nimi. Její určení je nesnadné, protože je to hranice proměnlivá. Nelze nikdy dospět k závěru, že lidská sexualita je poznatelná a bez jakýchkoli tajemství. Naopak, duchovní rovina sexuality je oním určujícím faktorem, který následně proniká i do vnějších rituálů, do obsedantních fetišů či do manipulací s vlastním tělem. Autorka knihy Sexual Personae (New York, 1990) Camille Paglia napsala: „Eroticismus je mystický, je to spektrum emocí a představivosti spojené se sexem. Nemůže být upraven kódy sociálních nebo morálních pravidel.“



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž Petr Jedinák: Sexual Personae