Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Lu Jindrák Skřivánková: Ikaros

Do 30.9.2019 bude v Galerii „Toyen“ v podzemí Informačního centra MČ Praha 3, Milešovská 1, Praha 3 (přímo na Náměstí Jiřího z Poděbrad), přístupná velmi zajímavá výstava obrazů Lu Jindrák Skřivákové: Ikaros.  Otevřeno: Po, St 9 –19 hodin; Út, Čt, Pá 9 –16 hodin, vstup zdarma.

Text kurátorky Susanny Wagner Horvatovičové k výstavě:

V městské žižkovské galerii Prahy 3 na náměstí Jiřího z Poděbrad se otevírá sólo výstava IKAROS Lucie Jindrák Skřivánkové (Vítkov 1982 – Praha). Výstava je věnovaná cyklu velkoformátových maleb (2019) realizovaných na začátku pro interiéry čí exteriéry i pro zahrady díky inovativní technice speciální akrylové pasty. Hlavními motivy jsou krajina, sedimenty, nebe či pěstěná příroda blížící se ideálu krásy a harmonie. Lehkost a proměnlivost forem působí na první pohled pocitem pohybu, plující energií ve vesmíru s motivem prolínajících se širokých barevných linií. Proměnlivé čáry a abstraktní formy se motají kolem sebe jako lehký vítr ve vzduchu s točící se duhou. Kompozice zároveň působí také pocitem těžkosti. Lehkost světlých barev kontrastuje s hmotností malby, jako kdyby najednou emocionální skladba forem se proměnila do statického kamene a do starého sedimentu. Harmonie vychází právě z tohoto kontrastu mezi motivem spirály a hmotnou tíhou malby a stratifikací barevných vrstev překrývajících se krajin. V pražském horkém létě 2019 proběhla druhá fáze cyklu maleb. Velká plátna zesvětlely s oranžovými a světlo modrými barvami a s kombinací pruhovaných žlutých čár. Jako když člověk sedí u vody v lehkém oblečení a pruhovaném námořnickém triku. Optické klamy tahů štětci Skřivánkové připomínají měňavou světelnost koupajících se ženy na pláži Pierre A. Renoira. Malba české umělkyně se však vzdaluje od impresionismu a přibližuje se spíše k expresionistickém kontrastu barev Herního Matisse a někdy k motivu jemné pěstěné přírody Paula Klee. Podobně, jako se stalo Toyenu, výlet Skřivánkové do Francie a na pobřeží Bretaně ovlivnil její malbu. V některých abstraktních obrazech se objevuje vertikální linie a plovoucí kameny, které dávají pocit velkolepého výhledu z výšky na mořské bretaňské pobřeží s prolínáním větru mezi těžkými mraky nad skálami a vzdálenými ostrovy. Skřivánková kombinuje organické formy, nikoliv surrealistické, jako tmavé kameny s barevnou duhou a hledá harmonický akord primárních a sekundárních barev; upřednostňuje pestrosti a saturace barev před odstínem; kombinuje oranžovou s modrou čárou, nebo ladí dohromady zelené a červené nánosy. Kompozice mají dynamický tlak a pohyb k vertikálním směru a jsou celkem harmonické jako skladba podle teorie barev. Teorie barev, od Johanna W. Von Goethe až po Wassila Kandinského a od Paula Klee až po Josefa Albertse. Teorie barev byla známá v Čechách už od Františka Kupky a tradice pokračovala až po Zděnka Sýkoru. Barva je jazykem sama o sobě a má symbolický význam a funkci, například modrá připomíná nebe a nekonečný vesmír a zelená přírodu. Abstraktní geometrie Skřivánkové sleduje základní pravidla teorie barev, například umělkyně zesiluje dynamický kontrast díky plastičnosti komplementárních barevných nánosů a ráda uvede v soulad různé růžové a modré odstíny, které vyvolávají pocit klidu a vyrovnanosti. Malířka nehledá náhodnou kombinaci prvků podle daného systému, ani přírodu psanou jazykem matematiky´ jako v Sýkorové malbě, ale se blíží ke konceptu barevného vnímání Kupky, který psal ve svém Tvoření v umění výtvarném (1910), jak barvy působí v diváku hluboké pocity radosti života. Podle Kupky barevná vize je dynamická a proměňuje se podle individuálních asociaci čí vzpomínek diváků a tudíž vzbuzuje stavy duše. Skřivánková hledá v kompozici barev harmonii barev a forem, které jsou schopné vzbuzovat především vizuální asociace a emoce.
Malířská výstava IKAROS představuje skok do prázdna , od obrovské výšky dolů k zemi, jako když se Ikaros vznášel a zároveň padal do moře ve slunečném dni. Podle řeckého mýtu Ikarův pád z nebe byl jak smrtelní tak osvětlující, byl symbolem lidské touhy po svobodě. Interpretace maleb Skřivánkové zůstává otevřená a pocity barevného vnímání se míchají s pocitem volného prostoru.

Text: Susanna Wagner Horvatovičová

….

Všechny fotky z výstavy: Petr (a mě moc mrzí že jsem nestihl na vernisáž dorazit).



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž Lu Jindrák Skřivánková: Ikaros