Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Legenda Lenka Černotová

17. 3.-23. 3. / Galerie Havelka / Malba

Už jen do 23.3.2017 se můžete v Galerii Havelka, Martinská 4, Praha 1, přijít podívat na výsledek práce Lenky Černotové.

Jedná se o první díl čtvrté řady výstavního projektu „Legendy Gr2“.

Závěrečná část série, při níž v osmi týdnech od poloviny března do poloviny května představí Galerie Havelka osm osobností. O každé z nich se v prostředí Kokoliova ateliéru Grafika 2 na AVU vyprávějí legendy.

Tři dny před zahájením může veřejnost sledovat práci na výstavě.
Vernisáž vždy v úterý od 18 do 21 hodin.
Výstava je přístupná ve středu a ve čtvrtek od 11 do 18 hodin.

Projekt je věnován Šárce Trčkové.
Lenka Černotová se narodila v roce 1985 ve Frýdku-Místku, v letech 2011–2015 studovala AVU v ateliéru Grafika 2.

„Největší slávou dne bylo dát si po noční kresbě dva Radegasty a alespoň pět cigaret v kreslírně.“

„Lenič je dříč, pro mě vzor neústupnosti a vytrvalosti, co si vezme do hlavy, tak to tam je, vypálí to tam, má svoje vybudovaný a dobře vysledovaný strategie, je na sebe tvrdá, ví, co chce, má v sobě jasnost a přímost.“

„Malovala nonstop, klidně 12 hodin denně, šla pokaždé na dřeň a vyprodukovala kvantum syrových maleb. Doteď je problém, kam to uskladnit.“

„‚Přišla k nám do ateliéru s vlky‘ – a sama se do vlka často stylizovala a pomáhala si převzetím jeho vlastností k síle při malování.“

„Je pro mě na jednu stranu křehká secesní dáma a na druhou nejvíc punk.“

„Z přijímaček si pamatuju její Slepici u posledního soudu.“

„Přišla několikrát ještě před školou, tenounká, vytáhlá, v krepsilonu a v oblaku statické elektřiny. Věci na mě působily manýristicky, konvenčně, unyle. Avšak když mi svým nabádavým hlasem sdělila, že to na tom obrázku jsou zpičené kurvy, podíval jsem se raději ještě jednou.“

„Nikdy jsem nepomyslel, že by jí akademie mohla k něčemu být. A taky že jsme ji nic nenaučili. Ačkoli pár věcí jsme ji snad odnaučili.“

„S její exaltovaností jsem se nemínil nikdy smířit, připadala mi herecká. Teprve Lenčin ponor do hmoty a absurdní vytrvalost v rubání obrazu mě donutily, abych ji uznal, a dokonce zpětně.“

„Lenka sem spadla z jiné planety, byly jí dány i lidské vlastnosti a pocity, ale bez vysvětlivek a ona v tom plave a snaží se najít nějaké pevné souřadnice.“

„Hlavně na začátku jsem na Lenku furt chtěla šahat. Ohmatat z jakýho je materiálu.“

„Má ukrutnou sílu. Z hokeje.“

„Já se vždy bál, že se mi v náručí rozkřápne jak čínský porcelán.“

„Má zajímavý způsob spaní, ještě nikoho jsem neviděla ležet úplně rovně na zádech, s rukama podél nebo na hrudi.“

„Líbí se mi, když mluví polsky.“

„Když konečně přijel její přítel z Frýdku-Místku do Prahy, rozhodli se vynechat pražské památky a šli místo toho na celý den do Modřan na chrtí závody.“

„Lenička se dřív dokázala sbalit a rychle odcestovat. S rolí plátna a barvami jela do Finska, na Bali nebo na Štědrý den do Paříže. Nasát barevnost. Ta je pro ni důležitá.“

„Jí mega zdravě, neskutečně to hlídá. Má ale taky svý neřesti. Miluje cigára, Radegasty, feton (fernet s tonikem) a nanuky.“

„Nedokáže opustit olejové barvy, ani teď při kojení. Miluje kadmia, jemná plátna a teď nadevše své miminko!“

„Lenička začala každý den rovnou čarou.“

„Maluje většinou rukama.“

„Neznám člověka, který by dokázal tak moc změnit rukopis malby jako Lenič! Dokázala udělat sérii temných hutných vlčích maleb, a náhle na to světlé zářivé monumentální abstrakce. To překonání svých hranic u ní fakt obdivuju! Málo lidí opouští to, co se naučí nebo si objeví.“

„V průběhu času se z Lenky vyklubala dost důležitá osoba v ateliéru. Rozsela motivační texty, příkazy k sobě, pak důraz na barvu, jak dát průchod zářivosti barev.“

„Snad můžu prozradit, že její heslo pro obrazy je ‚co tam dáš, to tam bude!‘“

„Často se jí do obrazů vkrádají slova: neser, musíš skočit, let´s dance to Joy Division, vzrušující porod, blbý kecy už mě to neba, hned redukce, abych nekouřila žvýkat párátka, jsem king, dívej se víc, soustřeď se, oči se slily v 1, v kuchyni uši, plátno = papír, šup!“

„Lenka mluví v intuitivních metaforách, nikdy jsem jí nerozuměl. Ono to ostatně není k rozumění, vždyť ani její obrazy nejsou k rozumění. Nechápu, jak může být zároveň vědkyně. Vůbec ji neznáme.“

„Mám pocit, že Lenka žila dvojí život. Možná trojí. Na víkend odjela mezi svou hospodskou partu do Frýdku, a vedle toho stíhala psát své patenty a doktoráty. Myslím, že ale nemá ráda, když se zmiňuje její vzdělanost. Ani nevím, jestli tyto věci bude číst ráda.“

„Lenička studovala dvě nebo tři školy naráz. Mám v tom pořád trochu zmatek. Současně s diplomkou finišovala svou dizertaci na ostravské Báňské univerzitě. Má totiž za sebou restaurátorství v Litomyšli – odtud její zájem o pigmenty a technologii vrstvení barev. Do našeho ateliéru přešla z krakovské Akademie.“

„Má dva patenty na výrobu přírodních pigmentů! Jeden bílý, druhý červený.“

„Až Lenka uplatní patent na pigment z toho zrzavého bauxitu, tak nám jako miliardářka zaplatí cestu za vlky.“



Fotografie z výstavy