Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Legenda Ladislav Kouba

Už jen do 10.11.2016 můžete v Galerii Havelka, Martinská 4, Praha 1, zhlédnout výstavu – výsledek práce Ladislava Kouby. Otevřeno 11.00-18.00.

Jedná se třetí díl třetí řady výstavního projektu „Legendy Gr2“.

Ladislav Kouba se narodil v roce 1980 v Plzni, v letech 2001–2007 studoval AVU v ateliéru Grafika 2.

V osmi týdnech od konce října do poloviny prosince představí Galerie Havelka osm osobností. O každé z nich se v prostředí Kokoliova ateliéru na AVU vyprávějí legendy – rychlomalířka, psychedelické oko, mondénní farmář, vše-umělec, vlámská harmonie, kuchyňská grafika, vnitřní bastlič, český uprchlík v Číně…

Galerie se stane pro umělce ateliérem vždy od soboty do pondělí. Budeme mít příležitost nahlédnout do procesu vznikání výstavy výkladním oknem Galerie Havelka a také přímým přenosem přes webovou kameru. V úterý proběhne vernisáž, výstava pak bude přístupná ještě ve středu a čtvrtek.

„Láďa maloval na diplomku koně v životní velikosti. Plátno měl opřené o traktor a vzpínajícího koně držel levou rukou.“

„Pamatuji si, jak se Láďova křehká postava pomalu sesunula pod stůl, ovšem s jemnou elegancí, která je Láďovi vlastní. Pak jsem ho viděla sesouvat v různých pražských barech, také s elegancí, a často i se mnou.“

„Když slyším Ladislav Kouba, vidím obraz od Caspara Davida Friedricha ‚Poutník nad mořem mlh‘.“

„Láďa nezná sebeironii. Všechno myslí vážně.“

„Vše extrémně prožíval; co maloval, to žil; to, co hrál, to prožíval jako skutečnost! Undergroundový básník, malíř, hudebník, čestný bojovník neustále natahující tětivu!“

„Obdivoval jsem jeho kreslířskou linku. Nakreslil jednou v hospodě ženskou nohu, elegantnější věc jsem v životě neviděl. Trochu jsem na to žárlil.“

„Já si u Ládi spíš vybavím tu grafiku, ve které hraje na piano vyjícímu tygrovi. Romantika!“

„Znal všechna piana v Praze, měl na ně zvláštní čuch. Od vedlejší místnůstky v Jelení, přes různé bary a pajzly, až k noblesnímu hotelovému art deco salonku nebo k sálu s křídlem na HAMU. Nenechal si ujít příležitost k hraní, což samozřejmě býval problém.“

„Je galantní, nikdy nezapomene ženě otevřít dveře. Všechny jemné pozornosti, kterými ženy zahrnuje, způsobují, že se s ním cítí bezpečně jako s rytířem.“

„Láďa trpí chorobnou nedochvilností. Někdy přichází s takovým zpožděním, že už ani nelze říct, vůči které schůzce nebo termínu se vlastně zpozdil.“

„Nedovedu si ho představit v MHD, nebo na poště, ani jak stojí frontu v supermarketu… Nejde to.“

„Myslím, že nejvíc ho formoval Michal Vavrečka. Shodovali se v bohémském přístupu k umění, ale taky v černém kvádru a lakýrkách, které oba nosili za všech okolností, i když třeba vymetali ty nejstrašnější kouty.“

„V Láďovi se brutálně kombinoval sedlák a dandy. Čekal bych, že ten kontrast pěstuje vědomě, ale podle všeho nemá připomínání jeho venkovských kořenů rád.“

„U Ládi jsem měl pocit, že žije dvojím životem: v tom prvním byl ponořený do ruchu velkoměsta, v tom druhém ho to táhlo zpátky na venkov. Proflámoval čtyři noci v kuse, a pak jel na jih kácet stromy, sbírat seno, starat se o koně.“

„Fascinoval mě jeho vztah k zvířatům, ke kterým přistupoval jako k sobě rovným bytostem. Hádal se s nimi, bojoval s nimi, miloval je.“

„Má velké pochopení pro koně, pro koňskou duši – ostatně to zvíře si s Láďou spojujeme. Norik do něj jemně strkal svou hlavou, dlouhou jak lidský trup, a pak odfrkl vlhkým koňským dechem. Viděl jsem, jak ta velká a na pohled nebezpečná zvířata mají Láďu ráda a respektují ho ve své hierarchii.“

„Měl ve zvyku přivážet do Prahy úžasné jehněčí a hostit s ním kamarády.“

„Měli jsme (snad v třeťáku) plán, že pojedeme na cestu do Maroka. Když jsem mu řekl, že jsem na stáži viděl v Barceloně tuaregského nomáda, zahaleného do modrého roucha, vyčítal mi, že jsem nevyužil příležitost ho oslovit.“

„Jeli jsme do Berlína stopem, Láďa, Ondra Roubík a já, s vidinou kytarových futrálů plnících se penězi. Věrni romantické tradici jsme se rychle dostali na pokraj hladovění. Ale zároveň to bylo velké dobrodružství, iniciační cesta s větrem ve vlasech. Nakonec jsme vždycky nějak přežili, třeba jsme prodávali obrazy na ulici. Láďa tam vydržel o něco déle, přespával v jakémsi hodně divokém squatu.“

„Láďa je dokonalým dvojníkem Johna Kerryho. To je ministr zahraničí USA a bývalý kandidát na prezidenta, má české kořeny. Jiný umělec by s tou zvláštní okolností možná nějak pracoval, ale ne Láďa.“

„Na webu jsme narazili na skupinu lidí, která si říká The Sons of Lee Marvin. Mezi jinými tam jsou Jim Jarmusch, Nick Cave, Tom Waits, Neil Young, možná i Iggy Pop. Říkali jsme si tehdy, že Ladislav Kouba by tam také mohl patřit.“

„Láďa šel po koncertě Nicka Cavea dozadu do zákulisí, aby zpěváka pozdravil. Ostraze řekl, že patří ke skupině a oni ho tam normálně pustili.“



Fotografie z výstavy