Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Klára Sedlo: Forged Rituals

2. 4.-22. 4. / / Malba

Do 22.4.2019 bude v nově otevřené Galerii Michail Ščigol, Husinecká 17, Praha 3, přístupná zajímavá výstava Kláry Sedlo: Forged Rituals. Otevřeno út-pá 14 až 19.

Průvodní text kurátorky výstavy Ivany Beranové:

Klára Sedlo je nadšený divák. Pozoruje vše kolem sebe, barvy, tvary, lidi. Jejím největším inspiračním vzorem je symbolismus. Také má ráda ilustrace Cyrila Boudy, staré dřevěné místnosti s jejich praskoty, vůní minulých časů a vůbec obskurní kombinace čehokoli. Zajímá ji i kýč. Navzdory všem těmto atributům, které tak hezky zavánějí minulostí, je ovšem ráda analytikem a člověkem jasné mysli. Ráda dochází k podstatě věcí. Při tvorbě samotné se analýzou nicméně nezabývá. Dává volný prostor intuici a jistým způsobem již předzpracované vizi. Vize si zaznamenává do skicáků a ty, které ji nejvíce zaujmou, potom rozpracovává, analyzuje a zkoumá. Poté začíná intuitivně téma nanášet na plátno. Svět vidí v barvách a do barev přetváří mnohdy i své emoce nebo třeba zvuky a slova. Také vzpomínky a pocity zaznamenává a vybavuje si vizuálně. … maluje v podstatě od narození a zvláště ji fascinují veškeré ty drobné zbytečnosti, které si lidé kupují jako substituce svého nezájmu, neschopnosti či lenosti postupně si vnitřně budovat vlastní názorové pole a pevně tak konstruovat své postoje. Mnozí raději tuto fázi či cestu nahradí instantním pocitem uspokojení z polotovaru, který si mohou už hotový koupit v krámku. Tím se ovšem okrádají o postupnou a svízelnou cestu do “světa dospělých”, zůstávají věčnými dětmi s dětinskými postoji, s předpřipravenými šablonkami na vše. A o tom je její současná výstava v galerii Ščigol. Chybí nám skutečné přechodové rituály k tomu, abychom se mohli stát tím, čím máme být. Místo toho jen FORGED RITUALS, falešné a někdy cílenými informacemi podvrhované rituály… s cukrátky, pejsky a plyšáčky. To celé podporováno masívními vizuály a zvuky reklamy a její snahy přispět k dalšímu konzumu, protože je to právě konzum, který udržuje ekonomický chod společnosti. A ačkoli každý z nás denně nutně něco spotřebovává, není nutné, aby se z konzumu stal náhražkový životní styl, náboženství nebo ideologie. A o tom mluví i Klářiny obrazy, ve kterých se ze zbožňovaných předmětů stávají ikony, ke kterým se upínáme jako k symbolům osobního naplnění. Vše tak nějak mechanicky. Skoro by u toho všeho šlo zaslechnout zvuk těch krásných mechanicky hrajících skříněk-šperkovnic, s dokola se otáčejícími figurkami. Stále stejně, bez životadárného dynamismu, ačkoli pohyb figurky vlastně vykonávají. Ovšem jaksi bez svého přičinění. Bez nutnosti se o něj snažit. Je to stále opakovaný pohyb za vlastněním šperků, mazlíčků, kterými zdobíme své zevnějšky a utěšujeme chvilkové emoce, zatímco uvnitř zůstává prázdnota. Výstava prezentuje výběr těch Klářiných obrazů, které se dosud nejvíce dotkly tematiky hloubky a rituálu, je zde už patrný nástin tušené mystičnosti zasvěcení do tajů hloubek, odkud pramení i hloubka poznání; prožitku hloubky, nevypočitatelnosti i zrádnosti hloubky, touha hloubky si poutníka přivlastnit a stavět mu do cesty překážky, aby ho zbavila povrchnosti, trocha strachu a obav z tušeného, ale zároveň lidská touha a odvaha tuto cestu absolvovat. Klára tuší, že bez ponoru do hloubky se nestane celistvou, že se jí nevyhnou potíže s cukrátky a plyšáčky … a chystá se skočit!

Ivana Beranová, kurátor výstavy



Fotografie z výstavy

×

Publikační licence

Tento web podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0

V případě jakýchkoli dotazů prosím kontaktujte autora na martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž Klára Sedlo: Forged Rituals