Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Jan Hísek: Svatojánské kvítí

končí 28. června / Galerie Havelka / Malba

Do 28.6.2018 můžete v Galerii Havelka, Martinská 4, Praha 1, zhlédnout zajímavou a krásnou výstavu Jana Híska: Svatojánské kvítí.

Nová samostatná výstava jednoho z nejpozoruhodnějších českých umělců Jana Híska (1965) volně navazuje na projekt Želvokruh, který v pražské Galerii Havelka proběhl před šesti lety. Poprvé prezentovaný úzký výběr černobílých maleb a kreseb z posledních měsíců v sobě spojuje osobní mytologii, intuitivní magii obrazového prostoru, pohanské tradice s křesťanskými prvky a motiv kopretiny, který na Hískových pracích spontánně vykvetl. Jinotajná svatojánská výstava, která symbolicky rámuje letní slunovrat.

Kurátor: Radek Wohlmuth

……

Jan Hísek (1965) malíř, grafik, ilustrátor, umělec, jehož tvorba se sice odehrává stranou rychlých proměn a současného českého umění, patří však k němu svými hlubšími návaznostmi. Svoje studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru knižní kultury a ilustrace u M. Hegara a J. Solpery v roce 1991 uzavřel ilustracemi k básním symbolistického básníka Jana Opolského Hadí král, které naznačily jeho tvůrčí dráhu. V ilustracích knih, kterých je už více než dvě desítky, se před čtenářem otevírá snový svět pohádky, bájí a symbolů, které odkazují nejen k symbolismu básníka Opolského – na konci studia vznikly zároveň ilustrace k Tolkienově Hobitovi. Hískův snový svět odkazuje i k tvorbě F. Koblihy, J. Konůpka nebo Jana Zrzavého. Jeho imaginace má však zároveň blízko k některým jeho o něco málo starším současníkům, k Petru Niklovi nebo Jaroslavu Rónovi. Všichni zmínění jsou zároveň také ilustrátory: Jan Zrzavý ilustroval Máchu a Erbena, Zeyerovy orientální příběhy, Kobliha a Konůpek ilustrovali také Máchovy knihy a bezpočet dalších. K imaginativnímu světu se ale obrací i Petr Nikl, vydávající své převážně básnivé pohádkové knihy v nakladatelství Meander, kde vyšla také pohádková kniha Violy Fischerové s Hískovými ilustracemi i výbor z básní Vítězslava Nezvala. Velká část ilustračních knih a grafických alb alternujících biblický svět vyšla jako bibliofilie v nakladatelství Aulos. U Jana Híska se ilustrace někdy prolíná s malbou – obrazy ilustruje Šťastného prince O. Wildea (Vyšehrad) nebo Mrtvému nože netřeba – Islandské pověsti a pohádky (Argo). V posledních letech u Híska nabývá vrchu malba, která však vychází ze stejného podloží imaginace, snivosti a melancholie pohádky jako jeho ilustrace.



Fotografie z výstavy