Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Hynek Martinec: Cesta na Island

Do 16.9.2018 bude ve Šternberském paláci Národní Galerie, Hradčanské náměstí 15, Praha 1, přístupná ve 2.patře naprosto úžasná výstava Hynka Martince: Cesta na Island.

Cesta na Island. V roce 1729 byl Island zmítán násilím a chudobou. Právě tehdy pozval učenec a sběratel rukopisů Árni Magnússon (1663‒1730) renomovaného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera (1689‒1751), aby na ledovém ostrově postavil katedrálu. Po dokončení kláštera v Broumově a žel také po smrti Árniho Magnúsona nakonec Dientzenhofer podnikl roku 1733 dobrodružnou cestu na Island, aby tam našel vhodné místo pro stavbu. Po příjezdu jej místní přijali s nadšením. Zemi procestoval křížem krážem, přesto potřebné vhodné místo nenašel. Vrátil se zpět do Evropy, aby pokračoval v jiných svých projektech. Z té doby se naštěstí dochoval stavební plán zamýšlené katedrály a několik barokních obrazů, které byly určeny k její výzdobě. Je vzrušující, že dnes Národní galerie představuje část ambiciózního projektu, který bohužel vinou nepříznivých podmínek nikdy nebyl zrealizován. Island tím navždy přišel o baroko. (Hynek Martinec, Lost in Time)

Hynek Martinec ve svých dílech reaguje na díla velikánů starého umění. Jeho aktuální výstava vychází ze smyšlené historky o pokusu Kiliána Ignáce Dietzenhofera postavit na Islandu barokní katedrály. Výstavu pořádá Národní galerie ve spolupráci s Galerií Rudolfinum.

„Soubor obrazů Hynka Martince je ilustrací fiktivního příběhu o snaze postavit v 18. století na Islandu barokní katedrálu. K její stavbě sice nikdy nedošlo, ale Národní galerie nyní vystavuje soubor obrazů určený pro její výzdobu,“ popisuje tajemný příběh výstavy kurátor Národní galerie v Praze Otto M. Urban.

Rembrandtova kyčel

Obrazy a kresby jsou tematicky svázány s konkrétními díly sbírky Národní galerie v Praze. Podle Hynka Martinec je totiž umění kontinuálním dialogem všech umělců. Martinec vytváří volné série, které reinterpretují velké postavy starého i moderního umění od Dürera, přes Schieleho až po Duchampa.

„Jména umělců si vybírám podle nálady nebo podle výstav, které mě zasáhly. Především je ale v něčem obdivuji a má tvorba je snahou odbourat hranice času, a propojit se tak s umělci, které mám rád a rád bych se s nimi osobně setkal,“ uvádí Hynek Martinec.

„Hynek Martinec zvolil komprimovanou formu, kompozici sestavenou z výseků evokujících silné momenty barokních předloh. Jeho obrazy nejsou pouhým jevištěm pro exhibici malířské dovednosti. Jsou krokem směrem do historie k již existujícím vrcholům, které se zdají vlivem zduchovnění v čase nepřekonatelné, ale přesto v sobě obsahují potenciál dalšího rozvíjení,“ vysvětluje Petr Nedoma, ředitel Galerie Rudolfinum a kurátor výstavy.

Ve Šternberském paláci bude k vidění třeba malba Rembrandtova kyčel, Bičování barokního koně nebo Cirkus nočních můr. Podle Martince dnešní doba inspiruje ve své svobodě a možnosti propojovat všechno možné, včetně toho, co již bylo vytvořeno jinými umělci. Umělec podle něho přetváří minulost do nového jazyka, určeného dalším generacím.

„Přišlo mi přirozené věnovat se právě baroku a pokusit se vytvořit most mezi barokním uměním a dnešní dobou. Vždy jsem snil o tom, abych mohl jednou vystavovat a konfrontovat své práce s umělci, jako jsou Peter Paul Rubens, Anthonis van Dyck nebo Rembrandt a spousta dalších, které obdivuji. Byla to právě umělecká kolekce Národní galerie, kde jsem jako student objevoval odkaz barokního umění. Vrátit se do Šternberského paláce po několika letech s vlastní výstavou je pro mě něco neskutečného,“ dodává Hynek Martinec.

Hynek Martinec (1980) se narodil v Broumově, v současnosti žije a tvoří v Londýně. S malířskou virtuozitou se ve své tvorbě zmocňuje děl velkých mistrů od konce 16. do 19. století, aby kombinací jednotlivých motivů, převzatých detailů a celých kompozic vytvářel svět vlastních obrazů. Od dětství byl fascinován kresbou a ani dnes si nedokáže bez kreslení představit prakticky žádný den. Od počátku své tvorby měl ctižádost dosáhnout na stálice výtvarného umění – van Gogha nebo Leonarda. Kresby a obrazy starých mistrů studoval v Národní galerii v Praze, Britském muzeu nebo Národní galerii v Londýně.

Martincova tvorba otevírá otázky o pozici současné malby a potvrzuje její pevné místo ve vizuální kultuře. Jeho dílo naopak jasně popírá v posledních desetiletích mnohokrát diskutovaný zánik malby a dominanci ryze konceptuálního umění. Na samostatných i skupinových výstavách vystavoval Martinec v Praze, Londýně, Paříži nebo New Yorku.



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž Hynek Martinec: Cesta na Island