Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Anežka Live – výstav Antony Gormleyho a Richarda Wientzeka a koncert MTO Universal

Do 19.8.2018 bude v Klášteře sv.Anežky české Národní Galerie, U Milosrdných 17, Praha 1, přístupná v kapitulní síni a pracovně sester zajímavá výstava kreseb německého umělce Richarda Wientzeka. Do 14.10.2018 bude tamtéž ve svatyni Salvátora přístupná instalačně – sochařská výstava Antony Gormleyho.

Národní galerie navazuje na loňský úspěch prvního ročníku letního programu Anežka LIVE!. Druhý odstartoval 18. května společně se zahájením výstav významných osobností současného umění – Antony Gormleyho a Richarda Wientzeka. V zahradách Kláštera sv. Anežky České zahrál při této příležitosti MTO Universal v čele s Františkem Skálou.

Od května do září naplní klášterní zahrady výtvarné umění, koncerty, filmy, workshopy, besedy, procházky nebo třeba jóga. „Chceme navázat na loňský úspěšný pilotní ročník, který navštívilo na 6 tisíc lidí a pokračovat v oživování areálu kláštera rozmanitým programem. Společně s Anežkou LIVE! letos navíc zahajujeme výstavy dvou zajímavých uměleckých osobností v interiérech kláštera,“ uvádí generální ředitel NGP Jiří Fajt.

Ve Svatyni Salvátora je k vidění litinová socha Sum předního britského sochaře Antony Gormleyho, doplněná o dvě díla na papíře. Komorní výstava se koná v rámci cyklu Reflexe, který konfrontuje díla současného umění se sakrálním prostorem gotické architektury. Laureát Turnerovy ceny z roku 1994 přijede do Prahy 13. června, kdy se v Anežském klášteře uskuteční od 16 hodin jeho veřejná diskuse s kurátorkou Milenou Kalinovskou.

Sousední prostory klášterní kapitulní síně a pracovny sester představují dílo brilantního německého kreslíře Richarda Wientzeka. Nositel ceny Volkera Hinnigera vystaví v klášteře čtyřicet zátiší, která sám nazývá „světskými zbožnými obrázky“, čímž zdůrazňuje jejich propojení se středověkou obrazovou formou.

„Ke spolupráci jsme letos přizvali mimo jiné také Národní filmový archiv, který se postará o filmovou dramaturgii našeho společného letního kina, které navazuje na úspěšný program na Nákladovém nádraží Žižkov,“ dodává Jiří Fajt.

Vstup do areálu Anežského kláštera, včetně jeho zahrad se sochařským parkem a prohlídkového okruhu, je celoročně volný – stejně jako celý letní program a výstavy Gormleyho a Wientzeka. V patře kláštera je pak k vidění to nejlepší ze sbírek středověkého umění Národní galerie, aktuálně doplněné výstavou Očím na odiv, která představuje bohatství středověkých výzdobných technik.

Richard Wientzek: Kresby

Průřez kreslířským dílem německého umělce Richarda Wientzeka (1970) nachází vhodný výstavní prostor kapitulní síně a pracovny sester Anežského kláštera. Richard Wientzek nazývá svá zátiší „světskými zbožnými obrázky“, čímž zdůrazňuje propojení se středověkou formou obrazu, u níž intenzivní prohlížení bylo zdrojem náboženského povznesení mysli. Divákovi zůstal zachován požitek z detailně blízkého pohledu na předměty reprodukované v duchu extrémního verismu, jež si však ponechávají rovněž symbolickou kvalitu.

Richard Wientzek portrétuje předměty každodenního života ‒ potraviny, hračky, módní doplňky, bankovky, knihy a vycpané ptáky ‒ a aranžuje je do zátiší, jež vyprávějí příběh. Názvy některých obrazů přispívají k zašifrování situace, většinou však nabízejí ironický komentář k tomu, co vidíme.

Richard Wientzek kreslí svoje objekty vždy v měřítku jedna ku jedné, většinou při pohledu shora a s jednotným vedením světla na bílém podkladu. Vzhledem k omezením, která si sám vytkl, se jeho technické prostředky omezují jen na tuš a pastelky.

Předmětně pracující umělec neprošel školením na žádné umělecké akademii, ale začal v praxi užitého umění. Roku 2002 vystavoval jako člen skupiny Monochrom na 25. bienále v São Paulo a několik let experimentoval s kolegy z této vídeňské umělecké skupiny a s dalšími spřátelenými umělci s různými formami mediálního umění, dokud se roku 2005 zcela neupsal klasickým žánrům malířství a kresby. Od té doby vystavoval na řadě samostatných i skupinových výstav.

Antony Gormley: Sum

Antony Gormley se narodil v roce 1950 v Londýně a jeho samostatné výstavy se konaly v předních světových galeriích. V roce 1994 získal prestižní Turnerovu cenu a v roce 2003 se stal členem londýnské Královské akademie. V roce 1997 mu byl udělen řád důstojníka britského impéria a v roce 2014 byl pasován na rytíře.

Vášní Antonyho Gormleyho je ptát se, zda lidská forma – ať už v podobě schránky na lidské tělo, nebo nádoby na lidskou mysl – může dnes sloužit jakožto téma pro kontemplaci.

S ústředním námětem výstavy, litinovou skulpturou Sum (2012), rezonují dvě díla na papíře – dřevoryt Dosah (2016) a monoprint Pocit (2016). „Sum“ z názvu výstavy znamená v latině „jsem“.

Antony Gormley pracuje se životem, vytváří odlitky lidských těl a tělesné formy, jež mají z logiky věci životní velikost, dává jim nejrůznější rafinované, byť nijak dramatické podoby a umísťuje je do rozmanitých prostředí. Zvolená místa nejsou náhodná; Gormley je vybírá podle toho, jaké vyvolávají asociace.

Sum je dobrým příkladem Gormleyho dekonstrukce „sochy“ a jeho jednoznačně antiheroického sochařství. Vidíme před sebou tělo jakožto krajinu; tělo, které není v kontrastu se zemí, ale samo se zemí stává, a proto podléhá proměně a entropii. Gormley nám předkládá krystalickou podstatu člověka ve formě polygonálních útvarů. Zajímá ho, jak dílo působí na divákovy emoce.

ANEŽKA LIVE !! 2018:

Sledujte Facebook Národní galerie v Praze a Národní galerie dětem a neunikne vám nic z aktuálního programu.



Fotografie z výstavy