Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Alex Webb

21. 6.-26. 8. / Leica Gallery / Fotografie

Do 26.8.2018 bude v Leica gallery, Školská 28, Praha 1, přístupná skvělá výstava fotografií Alexe Webba.

Prázdninová otevírací doba (1.7.– 31. 8. 2018) po–ne: 14–20 hod

V rámci své spolupráce se značkou Leica sestavil Alex Webb osobní výběr fotografií ze svého rozmanitého a rozsáhlého životního díla. Kolekce nabízí jeho tvorbu za téměř 30 let, kdy fotografuje barevně. Vedle obrázků z Indie, Řecka, Grenady či Haiti nabízí výstava snímky pořízené na Kubě a v Mexiku, kterým Webb věnoval prostor i ve svých dvou knihách: La Calle a Violet Isle. Na knize Violet Isle spolupracoval se svojí manželkou, fotografkou Rebeccou Norris Webb. Ve svém díle se často nechával inspirovat světlem, barvami a atmosférou tropů. Alex Webb se toulal ulicemi v různých koutech světa a zachycoval nejen každodenní život, ale objevoval také jedinečné, někdy až tajemné momenty, které často skrývají i sociopolitický obsah. Alex Webb své fotografie pořizuje aparáty Leica M.

Z předmluvy Alexe Webba z knihy The Suffering of Light, thirty years of photographs vydané nakladatelstvím Thames & Hudson Ltd. v roce 2011, vydání první:

„V roce 1975 jsem ve své fotografické tvorbě dospěl k mrtvému bodu. Fotil jsem černobíle a zakotvil jsem v jednom tématu; fotil jsem americký sociální horizont v Nové Anglii a v New Yorku – fotil jsem opuštěné parkoviště, obývané nezachytitelnými lidskými bytostmi, dětmi připoutanými v autech se ztraceným pohledem a potulnými psy. Ty fotografie byly emočně distancované, často ironické, občas i vtipné a možná trochu surreální. Připadalo mi, že se snažím prozkoumat a přijít na kloub něčemu, co už jiní fotografové jako Lee Friedlander a Charles Harbutt objevili. Skoro omylem jsem si koupil knihu Grahama Greena Komedianti, která je zasazená do nestálého světa Haiti Papa Doca – měl jsem možnost přečíst si o světě, který mě fascinoval a děsil. Během pár měsíců jsem seděl v letadle, které směřovalo do Port-au-Prince.
První výlet na Haiti, který trval tři týdny, mě změnil – nejen jako fotografa, ale i jako člověka. Fotil jsem svět, který jsem nikdy v životě nezažil – svět emočně barvitý a intenzivní; syrový, rozpolcený a často tragický. Započal jsem objevovat jiná místa – Karibik, hranici Ameriky a Mexika, místa jako Haiti, kde mi přišlo, že se život žije s ohnutými zády na ulici. Tři roky po mé první cestě na Haiti mi došlo, že musím dát ve své fotografické tvorbě prostor ještě jednomu aspektu emoce – intenzivním barvám těchto Bohem opuštěných světů. Spalující světlo a syté barvy byly v mých očích velmi silně zakořeněné ve všech těchto kulturách, mezi kterými jsem pracoval, na rozdíl od té hnědošedé barevné rezervovanosti Nové Anglie.
Od té doby pracuji převážně s barvami.
Nejsem typický dokumentární fotograf nebo fotožurnalista – pracuji víceméně jako pouliční fotograf; objevuji svět s kamerou v ruce, nechávám sebe a svou tvorbu unášet rytmem pouličního života. Podle mě skoro všechno pochází z ulice – jakýkoliv náhled mám do těchto kultur, ať už se jedná o sociologii, politiku, kulturní život nebo estetiku, nepochází z nějakých předsudků, ale z mého bloumání ulicemi. Občas mi připadá, že ruch ulice může být ukazatelem budoucí změny sociopolitického klimatu.
Za posledních pár let mě má fascinace barvami, kterou jsem poprvé tak silně pocítil v tropech, dohnala ke spoustě nových projektů a na spoustu zajímavých míst jako je Latinská Amerika, Afrika, Florida a Istanbul. Často mě to táhlo na místa kulturní a politické nejistoty – na hranice, ostrovy, na okraje společností; na místa, kde se kultury míchají, občas do sebe naráží nebo se spojují. Některé projekty mi trvalo roky dokončit. Jiné byly kratší. Spousta se jich překrývalo. Seřazené víceméně chronologicky, tato kniha zachycuje občas chaotický a občas tajuplný proces tvorby, propletené projekty a obsese, témata a vášně, kulturní tenze a neobvyklé momenty do jedné velké souvislé kroniky života ulice, od roku 1979 do současnosti.“

Alex Webb se narodil 5. května 1952 v San Franciscu. Fotografování ho zaujalo již v době středoškolských studií. V roce 1972 navštěvoval Apeiron Workshops v Millertonu, stát New York.
Vystudoval na Harvardské universitě historii a literaturu a ve stejné době také fotografii na Carpenter Center for the Visual Arts. Od roku 1974 pracuje jako profesionální fotožurnalista, o dva roky později se stal členem agentury Magnum Photos.
V polovině sedmdesátých let fotografoval Alex Webb na jihu Spojených států, kde černobíle
dokumentoval život v malých městech. Začal také pracovat v Karibiku a v Mexiku.
Od roku 1978 fotografuje barevně.

Alex Webb získal řadu uměleckých grantů a ocenění:
1986 New York Foundation of the Arts Grant
1988 Leopold Godowsky Color Photography Award
1990 National Endowment for the Arts Fellowship
1998 Hasselblad Foundation Grant
2000 Leica Medal of Excellence
2002 David Octavius Hill Award
2007 Guggenheim Fellowship
Webbovy fotografie byly námětem článků v časopisech Art in America a Modern Photography.
Vystavoval na mnoha místech ve Spojených státech i v Evropě, v institucích jako je Walker Art Center, Museum of Photographic Arts, International Center of Photography, High Museum of Art, Museum of Contemporary Art v San Diegu nebo Whitney Museum of American Art.

www.webbnorriswebb.co

Oficiální ukázky fotografií: ©Alex Webb



Fotografie z výstavy