Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Alena Kučerová: Postup

20. 4.-15. 5. / Topičův salon / Malba

Do 15.5.2015 bude v klubu Topičova salonu, Národní 9, Praha 1, 1.patro, přístupná výstava Aleny Kučerové: Postup.

Výstavy k životnímu jubileu bývají tradičně pojímány jako více či méně retrospektivní. Výstava Aleny Kučerové v Topičově klubu se této tradice nedrží. Alena Kučerová oslavuje především překvapivě zářivými barvami výšivek a  pracemi z poslední doby. Vedle vyšívaných květinových kompozic se tak u Topiče objeví  její nejnovější kresby k básním Christiana Morgensterna, takzvané „laky“ a jako ohlédnutí za minulostí budou vystaveny kovové matrice k proslulým grafickým listům.

Kurátor: Lucie Šiklová

Text PhDr. Magdaleny Juříkové o Aleně Kučerové:

Alena Kučerová /1935/

Patří k velkým dámám českého výtvarného umění, jako jsou Adriena Šimotová, Věra Janoušková, Magdalena Jetelová, či byla Eva Kmentová. Její grafické dílo je ověnčeno množstvím mezinárodních cen, není však jejím jediným oborem.
Po té co přišla o svůj tiskařský lis, pracuje v ústraní polabské Lhoty s materiály nabízejícími se v okolí skromného příbytku a vdechuje nový účel zbylým starým perforovaným plechům, kterými si vydobyla všeobecnou prestiž. Víc než společenský ruch ji přitahují lesní zákoutí a pozvolný běh času v ochranném pásmu jejího venkovského útočiště.
Alena Kučerová se narodila v Praze a studovala nejprve na Vyšší škole uměleckého průmyslu, pak na VŠUP v ateliéru prof. Strnadela. Studium po politických prověrkách předčasně ale řádně ukončila.V roce 1961 ji přivedla do skupiny UB 12 Adriena Šimotová.V manželství s ak. mal Vladimírem Kopeckým se jí narodila dcera Anna, dnes sklářská výtvarnice, a syn Jan, dnes stavební inženýr.

Už v roce 1965 získala na Bienále mladých v Paříži první ocenění, za kterým pak následuje bezpočet dalších cen z mezinárodních soutěží a výstav. Nejvýznamnější z nich byla Special Edition Awards na World Print Competition v San Franciscu v roce 1976. Ve své práci vycházela vždy z vlastních pohnutek a prožitků. Svou erbovní technologii – perforace zinkového plechu a jeho následný tisk vyvinula ve snaze vyjádřit se pregnantněji a razantněji než subtilní kresbou, či suchou jehlou. Levný materiál byl po ruce i za těžkých existenčních okolností a uspokojovala ji i fyzická námaha a manipulace, kterou vyžadoval. Na své samostatné výstavě v Galerii na Karlově náměstí vystavila s velkou odezvou nejen samotné tisky, ale i kovové matrice, které se už tehdy staly svébytným a plnohodnotným artefaktem. Mnohdy je pak dále zpracovávala barevnými laky nebo je vsazovala do rámů a bordur, které si sama komponovala z elementů různého původu. Její tvorba startovala jako figurální, kolem roku 1963 se však objevují první abstraktní práce, u kterých přetrvá až do roku 1967, kdy vytvořila pro Expo 67 skleněnou stěnu s leptanou šrafurou. V roce 1968 se zúčastnila výstavy Nová citlivost, která byla souhrnem geometrických, konstruktivních a konceptuálních tendencí v českém umění.
V té době se však už opět vrací i k figurálním tématům. Jedním z nejčastějších je Koupání, v němž se překrývají mnohá šťastná jiskření osobního života, ovšem podaná bez známky sentimentality s neobyčejnou mírou nadčasovosti.
Alena Kučerová vystavovala navzdory nepřízni oficiálních struktur poměrně často v zahraničí na mnoha významných místech, kde se její práce ocitaly ve věhlasných kontextech. O kontakt a vzájemnou výměnu prací s ní usiloval např. Frank Stella, který získal její grafický list U moře z roku 1969.
V loňském roce vyšla její výpravná monografie vydaná Galerií Pecka s textem Marie Klimešové.
Magdalena Juříková



Fotografie z výstavy