Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž Adolf Born – Pocta Václavu Hollarovi

Do 26.2.2017 bude v Galerii Hollar, Smetanovo nábřeží 6, Praha 1, přístupná zajímavá a krásná výstava Adolf Born – Pocta Václavu Hollarovi.

Doprovodný program
8. 2. 2017, 17-19 h – Burza výstavních plakátů a tiskovin Galerie Hollar, ceny dohodou

Jednoho loňského májového večera odložil svůj štětec a přicházející noc jej převedla přes práh věčnosti. Tak odešel Adolf Born, snad nejznámější ze současných výtvarných umělců, kterého znali lidé všech generací a společenských vrstev, kterého oceňovaly poroty mezinárodních přehlídek kresleného humoru, grafiky, knižní ilustrace i animovaného filmu stejně tak jako účastníci festivalů filmů pro děti nebo členové klubu mladých čtenářů. Jeho tvorba působila bezprostředně, obešle se bez podpůrných komentářů. Ale umělec také nikdy nedal souhlas k tomu, aby sloužila komerčním účelům.
Mimořádného ohlasu dosáhl Adolf Born díky svému talentu, pozorovacím schopnostem, znalostem i fantazii, hravosti, neúnavné pracovitosti – a také díky tomu, že p šedesát let podnětně zasahoval do celé řady oborů. Některé z nich, například karikaturu, záhy opustil a vystřídal ji kresleným humorem. Když byl v roce 1974 vyhlášen v Montrealu králem humoru, překvapivě se kresleným humorem přestal zabývat. Zato jím obohatil svoji do té doby abstrahující či strukturální grafiku. Jeho veselá kresba přešla do ilustrací dětských knih a do kreslených filmů, na nichž se výtvarně podílel vedle animátora Františka Doubravy nejčastěji se svým celoživotním přítelem, vykladačem a spisovatelem Milošem Macourkem. Loutkový film a scénické návrhy jej přivedly k polychromovaným plastikám pozdního tvůrčího období a ilustrace jej posléze podnítily také k vlastní tvorbě literární.
Byl oblíben pro svůj humor, který směřoval od počáteční bezprostřední reakce na skutečnost k filozofičtějšímu pohledu, d satiricky zaostřené karikatury k mnohoznačnější grotesknosti. Někdy jeho humor spočíval ve spojení podnětu z reality s představou, čímž situaci přenesl z okamžiku do obecnější roviny, jindy prohloubil prostor reality o historickou paměť. Nejednou sáhl po jinotajném umění bajky. Měl příchylnost k životním postojům nizozemských umělců od Pietra Brueghela po žánristy 17. století, okouzloval jej tajemný Orient, zaujal jej archaický způsob života středomořských a zvláště řeckých vesnic a městeček. Zvláštní slabost měl pro dobu Rudolfa II. a snad ještě větší pro čas císařských rakouských důstojnických uniforem a dámských secesních klobouků.
Jestliže kresba bávala pro Adolfa Borna nositelkou děje, pohybu a nadsázky, postupně přibývající barva vytvářela atmosféru, povzbuzující fantazii. Vedle veselých rájů s láskyplným soužitím zvířat a lidí dovedl své Krysaře, Hypnotizéry, scény z nočních karnevalových Benátek či Vyslance tmy ladit do tajuplných, někdy přímo temných poloh. Zůstává pro nás tajemstvím, jak se mu podařilo, že při veškeré bohatosti témat a proměnlivosti výrazových prostředků jeho rukopis vždycky spolehlivě poznáme. Asi to bude tím, že si vytvořil svůj nenapodobitelný svět z vlastních zkušeností, zážitků, představ a snů. Těšíme se proto, že do něj – i když bez jeho stvořitele – smíme nadále vstupovat.
(PhDr. Blanka Stehlíková)



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž Adolf Born – Pocta Václavu Hollarovi