Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Jednovečerní výstava Karímy Al-Mukhtarové a Sofie Švejdové: Der Lauf der Dinge (The Way Things Go)

2.9.2016 se v Kavárně co hledá jméno, Stroupežnického 493/10, Praha 5 (vstup přes parkoviště), konala jednovečerní výstava – instalace Karímy Al-Mukhtarové a Sofie Švejdové: Der Lauf der Dinge (The Way Things Go) .

One-day installation by Sofie Svejdova and Karima Al-Mukhtarova, inspired by video „Der Lauf der Dinge“, Peter Fischli & David Weiss, 1987

Ukázka z videa „Der Lauf der Dinge“, Peter Fischli & David Weiss, 1987
https://www.youtube.com/watch?v=GXrRC3pfLnE

Karíma Al-Mukhtarová (* 1989, Praha) je absolventkou ateliéru Jiřího Kovandy na univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, studovala na UMPRUM a nyní studuje na AVU. Je laureátkou ESSEL ART AWARD 2013.

Karíma Al-Mukhtarová je konceptuální umělkyně, ve svých performancích a instalacích transformuje banální předměty z domácího prostředí, instrumentážní videa z YouTube či urban legend stories do scénických prostředí s rekvizitami každodenního života. Vše je navíc protkáno lehkou dávkou ironie. Karíma tak například prošívala rajče špagetami, houpala se pod tlakem spuštěného vysavače nebo hledala jehlu v kupce sena.

V posledních letech se Karíma zabývá především technikou vyšívání, „Hledám technické hranice výšivky. Zajímám se čistě o materiál a technickou stránku jako takovou. Snažím se setřít hranici mezi pojmy umění a design, jelikož v rámci české scény stále existuje propast mezi designéry a vizuálními umělci,“ popisuje svůj záměr.

Sofie Švejdová je absolventkou Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a v jejím díle jsou zřetelně vidět stopy vlivu jejích učitelů. Na jedné straně je to figurativní dekorativnost, na straně druhé pak narativní linie vycházející z materiálových experimentů jako u Jiřího Černického. Jejím obrazům však propůjčuje originalitu přetavení těchto přístupů myšlením, emocemi a autentickou erotikou mladé ženy. V té jsou nejzřetelněji zakotveny například obrazy „Véček“. Motiv detektivního seriálu, z něhož vycházejí některé jiné obrazy, je aplikovatelný na celé její dosavadní dílo, přičemž jednotlivé obrazy lze vnímat jako epizody s podobnými hrdiny.Portfolio Myšlení Sofie Švejdové je velmi subjektivní a vychází převážně z formální barevné hry. Ta v jejím pojetí nemusí být pouze malířským prostředkem k vyjádření tématu. Stává se spíše samonosnou hmotou, tvarovanou na hranici se sochařskou modelací.
Primární je zde zaujetí pro tekutost, viskozitu pigmentů, jejich vrstvení, narušování, rozpíjení, ale hlavně i to, jak mezi sebou reagují, prolínají se a odpuzují. Jde o expresívní gestické pojetí, vybízející barvu k vlastní aktivitě, k náhodnému výsledku, který přirozeně dosti často končí v rozpačité syrovosti. Ta však nemusí být vždy vnímána negativně. Naopak vybízí k polemice. Obraz nemusí být vždy ukončen. Může se stát zkouškou, vzorníkem, archivem zaznamenávajícím barevné vztahy.
Na práci umělkyně je důležité ocenit její experimentální přístup, který několikrát v různých projektech potvrdila. Její diplomová práce je v kontextu projektů předchozích spíše formálně „klasičtější“. Odehrává se v rámci závěsného obrazu, avšak zkušenosti nabyté během studia jsou viditelné i zde na uchopení barevné materie. Jedna z jejích posledních věcí byla postavena na explozi barevné hmoty ve speciálním boxu, což jen potvrzuje sklon autorky používat většinově, tedy i u závěsného obrazu, centrální kompozici. V diplomové práci se opírá o fenomén televizních seriálů. Ty bývají většinou ideální možností, jak uspokojit poptávku diváků vytvářením iluze reálného světa, do kterého je možné projektovat jejich představy. Souvisejí s kvantitou naplnění času, se zacpáním času prázdnoty prázdnotou. Většinou tvoří jakousi šedou příběhovou zónu, složenou však ze zářivých barev a prázdných expresí, emocí.
U její nejnovější tvorby často dochází na začátku k používání přímých barev s výraznými gradienty. Nejdříve pracuje s efekty, postavenými na kontrastech, které vyvolávají metalické a signální barvy. Část takovýchto výjevů zůstává jakoby záměrně nedokončená, ve své syrové předforemnosti.
Další vývojová fáze malbu spíše narušuje záměrně neohrabanými tahy a tak devalvuje původně barevně svěží kombinace do hrubých, špinavých kaší, takřka bez výrazu. Je to tím, že se barvy postupně začnou mezi sebou prolínat, popírat a neutralizovat. Úplný závěr někdy dovrší ledabyle aplikovaná, většinou transparentní, barevná fólie. Její barevný lom i lesk dále naruší barevnou homogenitu a dodá obrazu „designové“, popové závorky. Obraz vyhlíží neforemně, nejistě, bezobsažně, zkrátka tak, jak autorka chce, aby působil.Portfolio 2014
Datum narození: 3. ledna 1990
Místo narození: Plzeň
Působiště: Praha
Studium:
2009-2014 Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Praha (atelier malby, Stanislav Diviš, Jiří Černický)
2008 Stáž Royal Academy of Fine Arts, Antwerp
2005-2008 Střední umělecká škola designu, Praha (atelier malby, Jaroslav Klát)

 



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Jednovečerní výstava Karímy Al-Mukhtarové a Sofie Švejdové: Der Lauf der Dinge (The Way Things Go)