Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Exteriérová výstava Píseň pro Rudolfa Svobodu (Plzeň)

Do 27.11.2015 bude na Anglickém nábřeží 12 a, Plzeň, přístupná velmi zajímavá exteriérová výstava – intervence – Píseň pro Rudolfa Svobodu.

Umělecká intervence Pavla Karouse a Michala Pěchoučka je první částí projektu venkovních instalací Zen Plzeň. Jejich vstup do města je reflexí sousoší Rudolfa Svobody, bývalého památníku československo-sovětského přátelství, které je na Anglickém nábřeží umístěno od 80. let minulého století. Umělci Pavel Karous a Michal Pěchouček se dekonstrukcí abstraktní části sousoší a fotodokumentací mnohých dalších realizací R. Svobody ve veřejném prostoru snaží ukázat, že obsah jeho děl skrývá pod propagandistickým zevnějškem barvitý komplikovaný obsah a že umělecká kvalita jeho soch je nesporná.

Schody před Komerční bankou
Současnou podobu území položeného mezi řekou Radbuzou a stávající budovou Komerční banky zásadně ovlivnily dva vzájemně související momenty urbanistického vývoje centrální oblasti města Plzně. První z nich představuje usměrnění toku Radbuzy v letech 1897 až 1923, které nábřežním partiím vtisklo jejich definitivní polohu i výraz, druhý pak poválečná asanace dvou front historických domů v jihozápadním cípu Anglického nábřeží (dříve též Německého či Charkovského nábřeží).
Na demolicemi uvolněné ploše byl roku 1981 postaven sedmipodlažní objekt Státní banky československé podle projektu Vladimíra Belšána a Miloslava Sýkory. Západní průčelí bankovní budovy plynule přechází v terasovitě uspořádaný veřejný prostor Památníku československo-sovětského přátelství z roku 1983. Autorem sochařských děl je Rudolf Svoboda, významný tvůrce mnoha realizací ve veřejném prostoru v druhé polovině 20. století.
Místo nazývané Plzeňany „schody před Komerční bankou“ v současnosti budí rozpaky. Ideově koncipované, prostorově předimenzované prostranství památníku jako by ztratilo smysl. Dominantní část sousoší – mramorový obelisk – byl v roce 1993 městem Plzní v dobrém úmyslu „překódován“ na Památník obětem komunistického teroru. Místo tak ve výsledku reprezentuje poněkud nezřetelnou pietní „dvojexpozici“ a zároveň zde umělecké dílo stojí naprosto anonymně – na sousoší není žádná zmínka o autorovi (ani podpis na díle).

Rudolf Svoboda (24. listopadu 1924 Veľké Rovné – 11. října 1994 Praha) byl český akademický sochař, restaurátor, medailér a pedagog. Narodil se ve Veľkém Rovném v okrese Bytča. V letech 1946–1951 studoval v Praze na Akademii výtvarných umění u Karla Pokorného, tam krátce působil i jako asistent.

Od poloviny padesátých let se věnoval samostatné tvorbě. Vytvořil řadu děl včetně monumentálních soch do veřejného prostoru – Fénix, Ikaros, Harlekýn, Návrat z kosmu pro Ústřední telekomunikační budovu v Praze, pomník Osvobození v Liberci, Květ pro nemocnici v Mostě, sousoší Práce před Vysokou školou báňskou v Ostravě-Porubě (1972), plastiku Nová Doba ve Frýdku-Místku (1981), hodiny před stanicí metra Sokolovská (dnes Florenc, 1985), Pohyb hmoty (1985) nebo Fontána (1989).

V roce 1988 mu byl udělen titul národní umělec.

Autoři výstavy a instalace:

Pavel Karous

(1979 Praha) studoval na VŠUP v Praze a AVU v Praze. Ve své práci se na promluvu výtvarného objektu ve veřejném prostoru zaměřuje dlouhodobě. Výtvarné umění je pro něho prostředkem pro nově nastavený společenský dialog, jak o tom svědčí například objekt Pandur (Ostrava 2012), s jehož pomocí parafrázoval korupční skandál spojený s nákupem bojových vozidel. Je také autorem projektu Vetřelci a volavky, kterým dokumentuje výtvarné umění ve veřejném prostoru z doby 70. a 80. let 20. století.

Michal Pěchouček

(1973 Duchcov) je absolvent AVU v Praze. Přestože začínal u tradičních technik jako grafika a malířství, velmi záhy si osvojil i ty, které považoval za komunikačně zajímavější (fotografie, video). V roce 2003 byl za svůj invenční přístup oceněn Cenou Jindřicha Chalupeckého. V posledních letech se věnuje převážně divadlu – je jedním ze zakladatelů pražského divadla Studio hrdinů.

O projektu:

Soubor uměleckých intervencí pojmenovaný Zen Plzeň – město jako výstava je součástí akcí a událostí, které připravila Plzeň 2015 ve veřejném prostoru a jejichž záměrem je rozvíjet potenciál města a podpořit jeho kvalitativní proměnu. Zen Plzeň je pomyslnou meditací o městě a úvahou, co Plzeň je a čím by mohla být do budoucna. K přemýšlení o povaze Plzně byli kurátorem projektu Rostislavem Koryčánkem (mimo jiné realizátorem brněnského projektu Sochy v ulicích) přizváni umělci, kteří mají zkušenosti se vstupem do veřejného prostoru nebo jejichž umělecký přístup obsahuje schopnost problematikou města se zabývat.



Fotografie z výstavy

×

Publikační licence

Tento web podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0

V případě jakýchkoli dotazů prosím kontaktujte autora na martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Exteriérová výstava Píseň pro Rudolfa Svobodu (Plzeň)